Dread

Každý má z niečoho strach a aj niekto zo superhrdinov z Marvelu, alebo DC. Takže vlastne nieje ťažké pochopiť aj tých ´´obyčajných´´ jedincov. Báchorka, ktorá je predvídateľná, ale nie až tak doslova, ako si niekto bude predstavovať. Graduje to a má to nejaké to atmosférické plus a gore, a to sú tie pozitíva, ktoré by som podčiarkol. (01.04.2020)

Pěkné nicméně až zbytečně dlouhé a roztahující se ale na druhou stranu chápu že režisérovy prostě musejí dojít nápady, takovejhle film není moc dobré natáčet tak aby byl tak dlouhý a tak moc nechápu proč z toho je přes 100 minut dlouhý horor. Nicméně příběh je poměrně zdařilý a celý takový šedivý a ponurý takže atmosféra ujde. A donucení ženské sníst maso bylo božžský a zároven docela bizarně nechutný. Herci jsou ucházející ale film bych zkrátil tak aby trval tak hodinu protože takhle musím dát jen 3*. (29.07.2012)

"Trauma v hlavě díru leptá, psychopat se ze tmy chechtá." Když nebudeš čelit své bestii, příjde si ona pro tebe. Strach tě sežera zaživa, skvrny na duši nevycídíš ani pěti litry Sava a orální sex s mrtvolou (v pase rozpůlenou) bude mít své mouchy. Chudák Quaid, noční můry měl par excellence a ke všemu i ucpané umyvadlo, jak do něj vysypal a spláchnul půl kýble prášků. Místo šikovného instalatéra a lepšího psychiatra však sháněl dobrovolníky pro studentský experiment, balil flekatou příslibem kvalitního sexu a zlomeného srdce a nakonec si hrál s revolverem a nedobrovolným dobrovolníkem na tichou poštu. A kdyby nebyl takový škrt a vegetariánce Cheryl ten trauma steak každý den vyměňoval za čerstvý, rozboural by mě jak řezník kýtu, za 5 hvězd.  Ale červy prolezlé, zelené až rosolovité cosi? To se nepapá. To by neskousli ani kluci z ragbyového týmu v Andách (kamarády žvýkali, ale čerstvé, resp. čerstvě zamražené). Žádné jídlo, žádné dilema. Ten shnilý kus scenáristovy prdele smrděl křečovitou snahou Anthonyho DiBlasi (či Cliva Barkera, nečetl jsem) šokovat co nejvíc, bez ohledu na uvěřitelnost. Tichá pošta a péče o pleť ocelovým rejžákem, ty byly top. (15.03.2023)

Nadprůměrný kus hororové filmařiny s nadprůměrným námětem ( jak jinak , Clive Barker je Clive Barker), nadprůměrnými herci ( v rámci hororu samozřejmě), nadprůměrným technickým zpracováním ( prostě to dobře vypadá, nemyslím tím nějaké digitální hrátky) a nadprůměrnou gradací děje ( Quaidovo vyrovnání se se svým strachem opravdu stojí za to). A celou dobu jsem měl pocit, že Rathbone a Evans jsou mladší bráchové Deppa a Dafoea:) (30.11.2012)

Společně s The Graves nejambicióznější produkt letošního After Dark festu a zároveň (po Harrisonově Books of Blood) druhá Matadorská adaptace Barkerových Knih Krve. A rozhodně ne poslední - jak Joe Daley prozradil, plánem je natočit minimálně dvě adaptace ročně, každou s jiným režisérem. DiBlasi se ve svém debutu záměrně odvrací od nadpřirozených povídek a snaží se Dread vtisknout skutečný tvar zla. Jeho představa strachu je v určitých aspektech nelidsky funkční, pomalu plynoucí narativ a postupné budování atmosféry dokonale představí jednotlivé postavy, jejich motivaci i strachy a podtrhnutím britským zázemím částečně dosahuje svého cíle, ale stejně jako u Harrisona i tahleta adaptace zeje určitou prádnotou a pocitem, že tady něco schází. Ovšem co je nejdůležitější, podstata Barkerova minidíla i její potenciál v Dread doopravdy je! (19.02.2010)