Wall Street: Peníze nikdy nespí

New Blood. New money. New game. Sympathy for the financial Devil! Dovolte, aby se znovu představil – Gordon Gekko - pán blahobytu a pokušení. WS2 je skutečně jedno z nejpovedenějších pokračování poslední doby a svižně odsýpající podívaná. Až je s podivem, že za celou touhle insider´s game stojí Oliver Stone. Ten Stone, který v posledních 5 letech zrovna nepředváděl svojí nejlepší formu. WS2 je mainstreamovějším filmem, než byla jednička, ale pořád s ne až Tak úplně mainstreamovým dějem. ( Kdo se pořádně vyzná ve všech těch grafech, cifrách a slovní hantýrce, ať hodí kamenem - Enter the void of Financial world ) Stone si to uvědomil a proto se vytasil s až nečekanou vizuální stránkou dodávající příběhu tu pravou dravost. Akorát snad jen těch časosběrných fotek New Yorku bylo na můj vkus moc. Co se týče archetypů - ďáblů se po plátnech proháněla celá řada, ale ten Michaela Douglase patří rozhodně k jedněm z nejlepších. ( Chamtivost je dobro!!! ) Shiova postava hledající otcovský vzor, perfektně zapadá do celkové mozaiky. A chemie mezi ním a Douglasem je přesvědčivější, než ta v Indiana Jonesovi. Wall Street 2 je jako dobře rozehraná partie pokeru. Zasvěcená hra, pro zasvěcené hráče. Well played Mr. Stone! (17.09.2010)

Když vidím, jak LaBeouf měl krasně rozjetou kariéru, tak mě celkem mrzí jak dopadl. Tenkrát toho talentu dokázal využít i Oliver Stone, jež po letech navazoval na jeden ze svých nejslavnějších filmů (cameo Charlieho Sheena potěšilo, ale dnes už na kinofilm nemá) a ačkoliv tomu hodnocení nenapovídá, je to opět radost pohledět. A navíc je tu ten fenomenální Michael Douglas. Něco mi říká, že si doženu ještě jednu nějakou jeho klasiku a stane se jedním z mých nejoblíbenějších herců. (14.06.2019)

Tentokrát je návštěva Wall Street pro běžného diváka přeci jen srozumitelnější. Odbornými výzazy se sice nešetří, ale v souvislosti s ekonomickou krizí nejde o tak velký problém, který se mi chvílemi příčil u jedničky. Znovu tomu nechybí pořádný spád, rekapitulující Gordon Gekko se definitivně zapisuje mezi nejvýraznější postavy filmové historie a metafora s bublinou se jistě stane velmi oblíbenou. Stone to navíc stylově uzavřel stejnou skladbou jako v předchozím díle. (25.06.2011)

Gordon Gekko je zpátky a s ním Stone ve vrcholné formě. Konečně z něho zase čiší osobnost, která se nebojí tnout do živého a patřičně se v krvácejících ranách nimrat. Pravda, to rodinné blbnutí tu moc nefunguje a především slzopudný konec je jasným důkazem, že jedinečná nekompromisnost osmdesátkových dramat je nenávratně pryč. Jinak ale vládne spokojenost. Filmařsky i dějově jde o silného koně letošního roku, který stojí pevně na vlastních nohách. Že je čistě náhodou pokračováním klasiky je více méně vedlejší... (18.09.2010)

Stone podruhé drze sonduje do centra finančnického blázince, s dramaromancí hozenou do kontextu nekalých bankéřských praktik, návratu Gordona Gekka a nedávné (současné?) ekonomické krize. Nejedná se o kdovíco, ale pro mě to byl rozhodně příjemnější zážitek než jednička, taková svěží dvouhodinová pozornost-vyžadující podívaná. (24.02.2011)