Nezapomeň na mě

Překvapivě to není odporná urážka lidského vkusu, ale jen špatný film bez atmosféry a stupňování děje, zato však s lacině podbízivou poslední pětiminutovkou. Pattinson se sice povětšinou stále tváří jako na place Stmívání, ale tahle role mu docela sedla a při hádkách s Brosnanem jsem jim snad i věřil. To ale na prázdnotě filmu (v kontrastu s trapnou snahou šokovat) nic nemění. (08.04.2010)

V době návštěvy kina mi bylo něco přes dvacet, životně jsem chápal pouto s o deset let mladší sestrou a pořád jsem ještě nevěděl, co třeba život schovává. A Robert s Emilie spolu měli tak žhavou vzájemnou chemii, že plátno chvílemi málem doutnalo. Teď je mi něco přes třicet, život se mi neustále snaží dokazovat, že nevím, co pro mě schovává, ale melancholie Remember Me, ta zalezla pod kůži pomalu, ale natrvalo. (31.03.2010)

Když už film o osudové lásce, tak takhle. Robert Patizón sice pro mě asi navždy zůstane vrcholem nesympaťáka, ale role věčne vykuřujícího pobudy s krátkou rozbuškou mu tady jednoduše sedla. Žádná z postav není černobílá (možná jen Ally k tomu trochu inklinuje), zejména otec v podání Pierce Brosnana není vždy tím, čím na první pohled vypadá a příběh překvapí hlavně tím, že si na nic moc nehraje a prostě je přiznaným opusem o velké lásce, plný klišé, která ale díky jeho upřímnosti tentokrát ani trochu nevadí. Navíc velmi nečekaný a překvapivý závěr (takže pozor na spoilery), který si pro nás tvůrci připravili, těžko někoho nechá chladným a větší katarzi na závěr si jen ztěží dovedu představit. I když možná stálo za to to utnou o několik minut dřív (ale kdybych napsala kdy, tak prozradím pointu). Kéž by teenagerky slintaly nad tímhle Patizónem z "Remember Me" a ne nad tím vyšisovaným tupírem, to by bylo na světě krásně a kultura by ještě měla o něco větší šanci. (21.09.2011)

Patyzón pronáší "moudra", Patyzón zevluje, Patyzón oblejzá nějakou pipku, Patyzón hystericky ječí na svýho fotra, atd... Dohromady to nějak nedává žádnej smysl, ale hlavně je tam pořád Patyzón. Tento film byl zřejmě určen pro obdivovatelky Patyzóna, aby se na něj mohly podívat taky jinde než v Twajlajtu. Nakonec bylo nutný, aby to do Patyzóna napálil Boeing, aby si jeho fanynky taky pobrečely. Následkem toho se ta jeho pipka zbavila svýho strachu jezdit metrem, což asi byla jediná pointa celýho filmu. Za zmínku stojej ještě tak ty fotři (Pierce Brosnan a Chris Cooper), ale paradoxně mi asi přišel jako nejzajímavější osud Patyzónovy 11-letý sestry, přestože obvykle dětský postavy ve filmech nesnášim. (26.07.2012)

Coulter chcel týmto filmom isto veľa povedať, len niečo z toho sa mu podarilo. V prvom rade hlavne záver diváka zľahka prefacká a posledných 10 minút prinesie úplne iné emócie. To čo v tomto filme funguje je vzťahová rovina Tylera s mladšou sestrou, intrákový bezstarostný život a vtípky s ním spojené. Melanchólia je síce naznačená, no nemôžem si pomôcť, na mňa to pôsobilo skôr ako manipulatívny kalkul, rovnako ako obsadenie toporného "Patizóna" do hlavnej role. Príbeh a námet nebol zlý, spracovanie priemerné, Pattinson síce nehrá úplne mimo, ale ani presvedčivo nie. (30.07.2010)