Star Trek: Do temnoty

Star Trek zbořil dobovou představu o space opeře se vší její naivitou a starými rituály a dravě vykročil vstříc mladé generaci i těm, co dosud stáli mimo svět stvořený Genem Roddenberrym. Vznikl zábavý blockbuster, moderní, dynamický, plný akce, soubojů, hlášek a napětí - prostě sympatická popkornovka pro masové publikum. Pokračování se nese v podobném duchu, jen hlášek a humoru ubylo, vytěsnil je patos a v několika případech i ryzí sentiment (ano, stateční kosmičtí hrdinové se za své slzy nestydí) a celkově snímek trochu ubral na lehkosti svého předchůdce. Na druhou stranu, o žádný neúspěch se nejedná, spousta dvojek tápe a kvalitám původního snímku se leckdy ani nepřiblíží. (Guy Ritchie by mohl vyprávět.) Velkorysá výprava, dechberoucí trikové scény, akce střídá akci a díky nasazenému tempu si divák ani nestačí všimnout logických děr a jednoduchosti příběhu. Tento druh velkofilmu ostatně není určen k rozjímání nebo přemýšlení, ale k rychlé konzumaci, a tuhle roli plní víc než obstojně. Celkový dojem: 80 %. (09.07.2013)

Být věrný své nadšenecké geekovské dušičce, raději se pomrkáváním zavděčit trekkies či být poplatný blockbusterovým požadavkům trhu? Toť otázka, na kterou tentokrát Abrams oproti jedničce nenašel uspokojivou odpověď. A tak mezi těmito přístupy kolotá chvilku tak a chvilku zase onak. Rozháranost se tu projevuje ve všech aspektech. Na jedné straně vážně pojatý (a pohříchu ne zcela využitý) záporák s uvěřitelnou motivací ztvárněný charismatickým hercem a proti němu komediálně rozjuchaná posádka plná loutek do počtu. Je to sice emočně spockovsky chladné, ale přitom se tu prolije více slz než na pohřbu Kim Čong-ila. Tváří se to jako popcorn, u kterého není zapotřebí vypínat mozek, přesto se tu sypou z rukávů překombinované plány, které by působili debilně i v o několik řádech tupějších slátaninách. Jsou tu s nadsázkou pojaté indianajonesovské eskapády i pokusy o temnou osudovou epičnost a do toho je šroubovaně naroubované povinné deus ex machinovské cameo, do nekonečna recyklovaná hudba, nechtěně směšné metavariace (v čele s otřesnou scénou "zpoza skla") či utnutý závěr, který spíše než jako nevyhnutelné osudové vyvrcholení působí dojmem, že byl vyčerpán rozpočet a tak se jaksi nedostalo na ten pravý konec... Prostě nesourodý (a frenetickým střihem během akce znepřehledněný) výsledek, u kterého nejvíce zarazí, že přesně s tím samým neměl Abrams v případě jedničky sebemenší problémy. (07.06.2013)

První díl nově nakoplé série Star Treku se mně líbil. Byl hodně akční, efektivní a zábavný, což jsem přijal s povděkem. Před těmi čtyřmi lety bylo fajn na takový film narazit, dnes už těch rádoby vydařených blockbusterů je celá kopa a je těžké v nich najít nějaký ten opravdu vydařený. Tenhle se ale povedl. Sice nevyrovnává kvality prvního dílu, ale hodně se jim přibližuje. Takový Benedict Cumberbatch je totiž naprosto perfektní protivník. No a J.J. Abrams je pro změnu skvělý režisér, takže v rámci digitálního orgasmu dochází ještě k příběhovým rošádám a k dalšímu prohloubení vztahu k hercům jako jsou Chris Pine, Zachary Quinto nebo Simon Pegg a já si tedy ve výsledky chrochtám pomyslným blahem. Je vidět, že fanoušci Star Treku se v tomto filmu nezapřou. Škoda toho, že tento film s původním, decentním Star Trekem, má společného tak málo, že mu to řada dalších fanoušků není schopná odpustit. Oprostit se od toho, tak si užijí příjemnou popcornovou zábavu, která tu myšlenku v sobě má. Jen se jí musí dostatečně otevřít. (21.07.2014)

"Som pripomienka starých časov." Mňa vlastne strašne mrzí, že tomu nemôžem dať 4*, ale proste ma to ani zďaleka nebavilo tak, ako báječná a fantastická jednotka, ktorej som dal 5*. Toto je skôr medzi 3* a 4*. Jednotka bola predsa len iná (lepšia). Dvojka je prehnane dlhá a ku koncu už toho bolo (všetkého) fakt príliš (beh vo finále síce super, ale miestami som sa cítil ako pri športovom zázname z maratónu). Naopak, to, čo malo dostať väčší priestor, získalo len cameo (skvelí Klingóni). Už ani medzi postavami to neiskrilo tak intenzívne, ako minule. Niektoré nové postavy super (Peter Weller), iné nie (Alice Eve). Vadilo mi aj to, že hoci sa film tvári strašne drsne, v skutočnosti mu chýbajú ako hovoria bratia česi koule a napokon vždy skôr alebo neskôr zdupká z boja (OK, jasné, sme v sci-fi, ale fakt ma sklamalo, že "to" s Kirkom napokon vyriešili tak, ako vyriešili). Po vizuálnej stránke ide o neskutočne premakané sci-fi s asi stovkou geniálnych výtvarných nápadov (tvarovo nezameniteľná, rapídne poškodená Enterprise vynárajúca sa z nadýchaných oblakov). Hoci sa Cumberbatch snažil, napokon mi pripadal málo démonický (ale určite lepší, ako Eric Bana z prvej časti). Páčilo sa mi síce, ako Abrams pracuje so zlom, že dobrí sú niekedy zlí a zlí možno nie sú až takí zlí, ale zlými ich spravili dobrí (!), ale čakal som predsa len o warp viac. Scenár na jednej strane občas prekvapí, na druhej sa nehanbí používať klišé hrubého zrna. Hoci je film veľmi temný (mrazivý teroristický úvod), vďaka sviežim postavám, chémiou medzi nimi a ich vzájomným poštuchovaním a doberaním ("A čo si robil ty? Iba si tam stál ako idiot a nezastal si sa ma."), hláškami a dialógmi je aj vtipný ("Myslíte, že si nedokážem zapamätať štyri čísla? To je ale dôvera! Aké bolo to tretie?"). (15.11.2016)

Star Trek: Do temnoty je mimořádně zábavný velkofilm, a pokud už jste viděli Iron Mana 3 a nechce se vám čekat na Supermana, nemůžete nejnovějším Star Trekem nic zkazit. Do jisté míry ale pozoruji posun až ke karnevalové povrchnosti. První film spojoval na jedné straně chytrou hru s tradicemi fenoménu Star Trek, tradicemi dobrodružné sci-fi a tradicemi seriálového vyprávění a na druhé straně tragický příběh hlavního padoucha a příběh hlavních hrdinů hledajících svou pozici ve světě. Druhý film pak zůstává spíše jen na té první straně, zatímco všechno potenciálně tragické je do takové míry nástrojem oné hry, že to adekvátně působí snad jen za předpokladu, že jste v životě neviděli Star Trek, nikdy jste neslyšeli o hlavním padouchovi a vlastně jste v posledních letech nebyli v kině, protože ve Star Trek: Do temnoty je snad všechno, co se za (zdaleka nejen) posledních patnáct let osvědčilo. Je to parádně vystavěné, každý narativní či stylistický trik zapadne do celkového vzorce jako sedací část lidského těla na plechovou nádobu k přípravě jídla, všichni herci jsou skvělí a někteří přímo brilantní, ale celková míra ozvláštnění je poněkud diskutabilní. Více na Douglasových poznámkách. (09.06.2013)