Doktor od jezera hrochů

Já si pořád myslím, že Troška je celkem dobrý režisér a je schopen udělat scénu takovou, aby evokovala to, co chce - vtip, napětí, apod. Problém je ale v tom, že má k dispozici scénář, který je jako celek prostě špatný. Je to hrozně předvídatelné, jednoduché. Postavy nemají žádnou hloubku, a co je nejhorší, není to vtipné. A tohle je u komedie celkem problém. Film navíc slibuje exotiku, ale ta zde v podstatě chybí. Některé motivy jsou nevyužity a film se vleče v banalitách. Ten scénář je opravdu hodně špatný. Kdyby se 50 % postav vyhodilo, nic by se nezměnilo. (28.01.2014)

"Sestro, skalpel! Odsávat! .... Ale ne odsávat ústy v mém rozkroku, sestro, to jste se spletla, myslel jsem odsávat krev pacientovi!" Troufnu si říct, že jen tahle jediná věta (která navíc není z "étavo filmá") je vtipnější, než celý dvouhodinový spektákl, omylem zařazený do žánru komedie. A propos, k těm dvěma hodinám - nevím, jestli Troška úmyslně vynechává u svých filmů střihače, aby ušetřil na letenku do Afriky kvůli několika málo záběrům, ale 112 minut je fakt priveľa (tady vidím 102 minut, že bych sledoval nějaký director's cut?). Švandrlíkova původní myšlenka byla asi humornější, nicméně Troška ji opět zabil, byť tentokrát nedošel až do údolí totální trapnosti, aby tam znovuobjevoval kameňácké jakoževtipy a babovřeskovou jadrnost. Pro skalní fanoušky tohoto guyského "fajnšmekra" bych jen doplnil, že ani zde nechybí pohled na holou pánskou zadnici, dokonce se okolo ní točí podstatná část zápletky, což samo o sobě by mělo odradit většinu diváctva z protipólu (ne, já se odradit nenechal). Ty, kteří jako já podlehnou svodům luzného rejži, dokoukají jeho další úžasné 4procentní (pardon, 30procentní) veledílo a jsou heteromužského pohlaví, ti mohou být snad aspoň částečně odškodněni pohledem na sympatické figury i tváře Terezy Bebarové a Alžbety Stankové, která od Rebelů zajímavě vyzrála (teď nemyslím hereckou stránku). Dokonalý protipól jim tvoří Sandra Pogodová, která zejména v první polovině filmu odstraší odhadem polovinu těch, kdo to přeci jen riskli i přes své antitroškovské postoje (i tuhle zkoušku odvahy jsem ustál). Nejlepší herecký výkon předvedla ve filmu určitě ta africká "mamba", bez které by vlastně Troška ani neměl co filmově vařit... (07.02.2014)

V souvislosti s jinými filmy z Černého kontinentu mě napadají pro toto dílo názvy jako: "Vzpomínky na vejlet do Afriky", "Hotel Sranda" a hlavně "Producenti musejí být šílení".. Bakelitová komedie plná úmyslně obludných hereckých nevýkonů, uhýkaná jak hyperaktivní osel v říji a s jednou drobnou ošmatávací rolí, kterou si autor evidentně napsal na tělo, aby ji mohl úmyslně kazit a následně opakovat. Tetsuo konstatuje, že v Troškově lidové tvorbě nevystupuje žádná normální postava, jen karikovaní idioti a/nebo kurvy. Má naprostou pravdu, ale když se tak člověk rozhlídne, vidí jich kolem sebe plno, tak proč vlastně nezacílit na obsáhle spektrum zvýrazněním jeho povahových rysů? Nebude nakonec Zdenda nepochopený filmařský génius..? Ještěže jsem si na jiném kanále s trefným přídomkem "Cinema" spravil chuť poslední čtvrthodinou The Last of the Mohicans, jinak bych měl noční můry, kde by mě naháněl nahý se svou mambou obtočenou kolem pasu.. (05.09.2011)

Po překvapení jménem Nejkrásnější hádanka jsem byl zvědavý na tolik kritizovaný snímek od režiséra, jehož pověst ho předchází. Bohužel, Doktor od jezera hrochů je… zklamání? Ne, tolik jsem od toho nečekal. Nuda? Ano. Za celý film jsem se zasmál sotva jednou a pousmál tak třikrát. Některé scény (hlavně ke konci) sklouzávaly přes hranice dobrého vkusu a trapnosti. Navíc zde najdete maximálně tři normální postavy (Stanková, Vladyka, Novotný) ale tím to končí. Výjimkou je ovšem Holubová, jejíž tchyně je sice dost nenormální postava, ale zahrála ji bravurně, takže to jsem ještě ochoten skousnout. Když si to tak zpětně projíždím, tak jediný, kdo mě opravdu překvapil, byla právě Alžběta Stanková - pěkná, mladá a nad mnohými výkony rozhodně vyčnívající. Ovšem zbytek nestojí ani za zmínku. 40 %. (24.11.2010)

Troška a jeho další pokus o totální degradaci českého národa na bandu přízemních buranů. Pravda, co čekat od národa, kde nejpoužívanější papírovou věcí krom hajzlpapíru je bulvár Blesk, kde pelikán jménem Zeman usedá na svou pravidelnou stolici na Pražském hradě a kde Zdeněk Troška rozdává dobrému vkusu facky jednu za druhou. V paměti mi utkvělo několik scén, na něž bych opravdu velmi rád zapomněl. Při scéně, kdy si troška "hraje" se zadkem Jardy Šmída, se mi udělalo skutečně nevolno, chytl jsem barvu Rákosníčkova podpaží a mrákoty se o mě pokoušely jako snad nikdy. A Pogodová s džu-džu šamany mě bude dlouho strašit ve snech. Že já vůůůlse na tuhle krávovinu díval!!! (04.10.2010)