Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Film o lásce bez lásky, o válce bez války a magii bez kouzel.  Rok 1914. Plukovník von Haukwitz (Jiří Schmitzer) zahyne za záhadných okolností při okultní seanci. Jeho snoubenka, herečka Klára Knabelová (Viktorie Čermáková), při vyšetřování zjistí, že tělu byly po smrti odňaty hlava, ruce a srdce. Při hledání odpovědí na tuto záhadu naráží na nejbližší plukovníkovu osobu - poručíka Heinricha Rotha (Roman Zach) a osud je spojí dohromady. Vojenský vyšetřovatel Karel Vrana (Martin Finger) se snaží Kláru přimět ke spolupráci právě proti Rothovi a okultním kruhům v armádních řadách. Klára odmítne, ale vyjádří Vranovi podporu jeho cíli najít odcizené části plukovníkova těla. Mezitím je poručík Roth povolán na bojiště 1. světové války a Vrana zároveň vyráží po Evropě hledat ostatky von Haukwitze využívané okultními skupinami. Klára se přesunuje na svůj rodný statek na Moravu, kde obdrží jinou část těla - ruku zraněného poručíka Rotha. Ten se naplněn deziluzí po válce navrací ke Kláře na její statek a pokouší se hledat nové cesty uspokojení vlastní iracionality. Nachází je v nesmyslných pokusech s kohouty či podivných výletech do přírody, kde prožívá zvláštní snové stavy. Jeho vyprahlost a prázdnota již však nedokáže a možná ani nechce Kláru uspokojit a naplnit. Vrana přiváží na statek nalezené plukovníkovy ostatky. Je však stižen rovněž svého druhu paralýzou. Ani on, byť je ke Kláře od prvního okamžiku silně přitahován, není s to jí nic nabídnout. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (100)

Slarque 

všechny recenze uživatele

David Jařab stále stojí osamocen mimo jakékoli směry české kinematografie. Něco tak originálního v kinech nebylo... od doby jeho Vaterlandu. Scénář není nejpevnější a občas zbytečně opakuje už vyřčené, ale jako autorská hra s divákem to opět funguje výborně. Už od úvodní titulkové scény režisér stanovuje vlastní (velice pomalé) vyprávěcí tempo a divák má dost času, aby se s tím srovnal. Herecky film stojí na výkonu pro mne neznámé Viktorie Čermákové, která to ustála se ctí. Postava Romana Zacha mi připomínala hlavního hrdinu novely Příběh jedné nohy od Igina Uga Tarchettiho, tak nevím, jestli to je jen náhoda (a co za houbičky to kouřil v lese, či jaký je výskyt lvů na Moravě). Pohádkovost, rozdrobená vyprávěcí struktura, černý humor, všechno sedí. Výborná je práce kameramana i pečlivá výprava a rekvizity. Navíc málokterý plakátový slogan je tak přesný jako tenhle. Ale Vaterland mi přišel celkově trochu lepší. ()

klukluka 

všechny recenze uživatele

Forma jasně zvítězila nad obsahem. Ten byl prachbídný, ale forma byla tak dobrá, že to ještě pořád dá na 3 hvězdy. Smekám před schopností dokonale navodit atmosféru začátku 20. století ve městě i na venkově, před schopností vybudovat pro film kohoutí farmu, obstarat si lva, pohlídat si do nejmenších detailů secesní interiéry. Stejně by mi ale jako producentovi bylo líto každé koruny, která do toho zahučela. To, jak velký to bude průser, muselo být ale všem jasné už po přečtení scénáře. Ne, v Česku máme tolik peněz na umění, že se natočí i tohle. Mluvící ruka? Příště nebrat. Pryč! ()

Reklama

honajz2 

všechny recenze uživatele

Už dlouho jsem v žádném filmu neviděl tak špatný a amatérský výkon hlavní herečky, jako tady předvedla Viktorie Čermáková. Do toho filmu se hodila max. tak obličejem, hlasem vůbec. Co se děje týče, není až tak těžké pochopit, o čem to celé vůbec je, během filmu se objevují náznaky a pokud by nepomohly, finální scéna to dokonale shrnula. Starý svět (Rakousko-Uhersko) končí a začíná nový (Nacistická říše), ve kterém bude jedinec tvrdou rukou vládnout nad ostatními, jako kohout vládne svému hejnu slepic. A nedá se tomu zabránit, vše se tak vyvíjí. Filmařsky je to vyhrané, má to skvěle vybranou hudbu, kamera je jak z Dealera, aspoň je mu podobná stylem a i tak je povedená, dokonce to má i nějakou atmosféru, díky které ten film (aspoň do určité části než začne působit moc dlouze) je zajímavý. No jo, jenže to samé měl i Vaterland a neměl nic navíc, stejně jako Hlava-ruce-srdce. Teda takhle, Vaterland tu vidím jako lepší (asi jsem jediný) film, protože byl aspoň trochu mysteriózní. Hlava-ruce-srdce má vlastně ty samé klady a zápory, co má Vaterland (tudíž Jařab se nikam neposunul) a nic navíc. Celé to vidím tak na 2*, byť to něco do sebe má, ale pořád tomu dost chybí. Ale i tak jsem rád, že tenhle film vznikl, kolik je v Česku filmů, co by se nějak odlišovali od těch ostatních? Kolik lidí se tu pokusí o něco "jiného"? 2* ()

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Když jsem na film koukal, přemýšlel jsem kdy a kde jsem viděl hrát Romana Zacha v podobně podivném snímku. Uvědomil jsem si, že to bylo v Loveckém deníku Vaterland. A uvědomil jsem si, že tam i zde se mihl Vasil Fridrich. I tento snímek se pozvolna rozjíždí jak vozíček horské dráhy z rovného líčení příběhu k neuvěřitelným serpetintinám a skokům... I zde jsem na konci jen nechápavě kroutil hlavou. Vizuální zpracování bylo fantastické. Kameraman si vyhrál a secesní vizuál bere dech. To vše podbarveno příjemným hudebním doprovodem. Z pro mne doposud neznámé Viktorie Čermákové jsem byl paf. Jako typ byla vybrána dokonale. A že neuhodnete kdo točil podivně podobně podivný Vaterland ? ()

Composter 

všechny recenze uživatele

Od Postele jsem neviděl lepší český film, jenž by si uměl tak zručně hrát s realitou. Zpracování je téměř dokonalé. Úžasná atmosféra chytne a nepustí. Ovšem tempo vyprávění je pozvolné a projev všech zúčastněných herců spíše "divadelní". Stejně jako Vaterland, není Hlava-ruce-srdce pro každého. Pro mně výtečné překvapení, které svým profesionálním zpracováním stojí po boku Karamazových, Protektora, zmíněné Postele a 3 sezón v pekle na špici české produkce za posledních mnoho let. ()

Galerie (25)

Reklama

Reklama