Zoufalci

Lze chcípáctví ospravedlnit tím, že z něj učiníte hlavní téma filmu? I kdyby ne, Zoufalci stojí řemeslně na vysoké úrovni a minimálně jejich delší expozice představuje ojedinělou fúzi postupů hrané a dokumentární tvorby. Na příběhovost se tady nehraje, režisérka spíše spoléhá, že vás osloví postavy, nebo alespoň jedna z nich, a budete s nimi chtít trávit čas během řešení „nijakých“ problémů. Směsice trapnosti a vtipnosti titulních zoufalců byla nejspíše namíchána ve správném poměru, protože mě jejich sledování bavilo, třebaže mi žádný z nich nebyl vyloženě sympatický. Pochvalu zaslouží výběr herců, kteří působí velmi sehraně a svým slovním projevem nebývale autenticky (jen občas zatušíte, že tady někdo chtěl napsat „Hlášku“). Jsem moc zvědav, na jaký společenský problém Jitka Rudolfová zazoomuje příště. 75% (05.11.2009)

Zajímavej film, velmi podobnej snímku Děti noci (2008). K tom se dostanu ještě pozdějc. K filmu mam dost poznámek... Prostě je to film o šesti lidech z Jablonce, kteří se z různejch důvodů přestěhovali do Prahy. Nutno poznamenat, že ne všichni maj stejně prostoru, jedna postava je tam zcela navíc například. Humorné chvíle jsou fajn a hlavně ve všech těch šílenejch scénách jsou to opravdové momenty oddechu. Bylo by fajn, kdyby takovej byl celej film. Prostě pořád si kladu otázku, proč na ten film koukat. Snad jen abychom se přesvědčili, že na tom nejsme tak špatně, protože anti-hrdinové filmu jsou na tom ještě hůř? Komu ho doporučit? Snad jen těm třicátníkům no... Ten námět sám o sobě je dost zajímavej, lidi, který věděli, že po maturitě půjdou na vysokou, ale pak se ztratili a nevěděj, co si počít se životem..no je to zajímavý a už jen proto, by si to zasloužilo lepší příběh. "Příběh" totiž končí pesimisticky a vyznívá dost do ztracena. Anti-hrdinové filmu navíc dokonale dostojej názvu filmu, protože se nepoučí ze svých chyb, opravdoví Zoufalci. No a k těm Dětem noci. Tohle skoro vyznívá jako pokračování. Děti noci nevěděli, co se sebou, ale závěr vyzníval spíše optimisticky: záchranu lze hledat ve vztahu, v přátelství. Zoufalci působí jako pokračování po deseti letech, kdy se anti-hrdinům rozpadají jejich dlouholeté vztahy a manželství a ukazuje se, že právě tyto nepovedené vztahy jsou příčinou nespokojenosti. Proto také jeden z nejsympatičtějších Zoufalců, homosexuál Tonda, nic takového neprožívá, protože žádnej vztah s nikým neudržuje. (18.11.2009)

Podobnost s filmem Clerks mi nepřijde ani minimální. Jediné co se mi opravdu líbilo na tomto filmu byla myšlenka sbalit se někam s pár přáteli a nebo sama a odjet daleko kde mě nikdo nenajde a zaručeně hledat nebude...Takže jako myšlenka super...Ale jako perspektivní zábavný nebo jakkoliv poutavý film?to ne děkuju.. (14.03.2012)

Líbily se mi mnohé dialogy, které působily jako ze života a ani moc nešustily papírem. Zajímavá byla práce se zvukem a střihem, dobří herci a zvláštní režijní koncepce, díky níž to celé leží v širokém prostoru mezi dokumentem a karikaturou. Tahle civilně vypadající hořká komedie naštěstí dost vyčuhuje mezi těmi všemi stále podobnějšími českými filmy. Jen tak dál, a větší kapky! (19.06.2011)

Absolventský film Jitky Rudolfové pojednává o šestici bývalých přátel, kteří se po létech setkávají na pařbě v rodném Jablonci, odkud všichni dříve zdrhli do Prahy. Každý má svoje problémy a neví pořádně sami, jak dále naložit se životem. Tak se mezi sebou domluví, že by mohli koupit nějaký statek mimo Prahu, kde by všichni pospolu bydleli, to bylo totiž kdysi jejich tajné přání. No, musím říct, že jsem čekal bídu, ale nakonej jsem docela spokojen. Sžíravá satira je podobná filmům Věry Chytilové, to samé platí o kameře, která je přímo uprostřed vyprávění a působí dokumentárním dojmem. Je vidět, že Jitka má Chytilku nakoukánu :). V druhé polovině mě zaujal střih, který chytře kombinoval spolubydlení na statku s přípravou, než se tam partička vypravila. Možná mě trochu vadilo amatérské obsazení některých postav, ve výsledku film hodnotím silnou trojkou. (24.11.2022)