Džusový román

Viděl jsem Waterloo po česku, viděl jsem Babovřesky, viděl jsem Party Hard, viděl jsem toho hodně, ale marně přemýšlím, jestli jsem doposavad měl tu čest s bizarnějším tuzemským kouskem. Prapodivné postavičky jako z Hoří, má panenko (ona to asi celkově má být reakce na ranou tvorbu tria Forman, Papoušek, Passer) nebo od Čtvtníčka se jako figurky z orloje točí kolem primárního příběhu přerodu dívky v ženu a vy si jenom kladete otázky: Myslí to ten Fenič vážně? Nedělá si z nás jenom prdel? Frčí si na něčem? Jde o chyby, z kterých se časem poučí? Ale kdo má rád všechno české, kdo si ujíždí na specifičnosti osmdesátých let, kdo se před rokem zamiloval do křehké Aleny Mihulové a znovu si chce zopakovat, kterak přišla o nevinnost a vůbec kdo si ujíždí na podivnostech, tak ten se vlastně docela pobaví. A jelikož některé z podmínek splňuji i já, tak nemůžu jinak, než za dvě. (23.02.2021)

Hned na začátku filmu diváka zaujme titulní skladba, která výborně vystihuje celé toto dílo. Poté následuje hodně hořká, místy úsměvná podívaná o dívce, kterou v životě nic nečekalo a jí to (překvapivě) nestačilo. Nejde sice herecky ani dějově zrovna o zázrak, ale lepší 3* si tahle záležitost určitě zaslouží. „Postavíme si barák, koupíme auto, dítě už je zařízený…co víc bych si mohla od života přát?“. (27.12.2012)

Film o životě takovém jaký je, a ne o jakém sníme. Osudy mladých lidí ani za socialismu nebyli jednoduché, a o tom vypráví tento snímek, který svou tvrdou kritikou tak pohněval tehdejší funkcionáře, že byli opět využity cenzurní nůžky. A hodně, což dokládá i krátká stopáž filmu a kostrbaté nedotažené vyprávění. Škoda, mohl to být vcelku zajímavý příběh o vesnické dívce, která má svoji představu o životě, a jede ho realizovat do města. Šeď a zákeřnost reality ji však dá co proto a vygraduje až ke kruté ráně osudu. Nejhorší film to ale na druhou stránku také není. To, že se hlavní postava neustále naivně tváří má jistou logiku. Život ve městě je přeci jen jiný než na vesnici a zorientovat se ve všem těch vymoženostech dá někdy dost zabrat. Vyprávění příběhu jde svým tempem a nevybočuje ze svého schématu. Určitě má co říct i v dnešní době a tak je určitě škoda, že je televizemi opomíjen. (07.07.2014)

Musím uznat, že Alena Mihulová byla za mlada dost pěkná a že její přítomnost je možná jediné pozitivum tohoto filmu. Ještě stopáž teda, ta hodinka a čtvrt se dá vydržet. Jinak mě to moc nebavilo, děj je nezáživný a je to docela nuda. Ale je to dobře natočené, pár zajímavých momentů tam taky je, a existují mnohem horší filmy. Průměr, nic víc. 50%. (04.05.2021)

Československý film, jenž nahlíží do života dospívající venkovské dívky. Nikterak výjimečný, téměř banální příběh milostného zklamání zaujme především pohledem do života s nalinkovanou budoucností socialistické mládeže. Snímek obsahuje několik scén z klasické lidové zábavy, zejména svatební hostina s velmi mizernou kapelou byla přímo typická ukázka venkovské kultury 80.let. Kromě stěžejní svatební scény se ve filmu odehrává řada komických scén, například místní olympiáda byla poměrně originální. Herecké výkony byly však zklamáním, ač půvabná, tak značně pasivní A. Mihulová a nevýrazné výkony množství neherců diváka nenadchnou. Režijní debut F. Feniče si tak budu spíše pamatovat jako přehlídku bizarních účesů a oděvů. (05.06.2012)