Jestli se rozzlobíme, budeme zlí

Tento film i přesto, že už je poměrně starý, je pro mě klasikou mezi komediemi. Nerozlučná dvojice Bud Spencer a Terence Hill a jejich nezapomenutelné fackovačky, mě vždycky bavili. V tomhle filmu mě doslova dokazali rozesmát dva luxusní masakry. První při demolici zábavného parku a druhý ke konci, když už se opravdu rozzlobili a byli zlí:-D (19.12.2011)

Dneska si pouštíme na počest včera zesnulého Buda Spencera. Film, který jsem miloval na VHS u tety v Hostivicích v době, kdy u nás ve městě ještě nikdo videopřehrávač ani neviděl. Nestárnoucí klasika, tabadabataptap, tabadabataptap... Jasně že to je bejkárna, ale tak fantasticky promyšlená, že si zkuste něco podobného napsat dneska. Žádná parodie která v posledních dvaceti letech vznikla, nesahá bugatce ani po blatníky. Dabingové mistrovství a zároveň pro nás mladší nezvyklé obsazení některých postav, protože v tomto filmu mluví (v závorce typičtější dabér a číslo dabingu, v něm se objevil) Jiří Ornest Terence Hilla (Pavel Trávníček ve 3.), Jiří Zahajský Buda Spencera (Jiří Zavřel ve 2., Jan Schánilec ve 3.). (28.06.2016)

Uno dos tres, Lalalala la la, lalalala la la., bm brm brlllllll bm brm brllllll.........hm........ HA!!!!!! Kdo by neznal nápěv sboru společně s bassbarytonem Budem, jako by snad ani nemohl existovat. Tento film, je rozhodně tou nejlepší show, kterou tito dva pánové kdy natočili. Skvěle rozehraný příběh, maestro Paganini, nadupaná autíčka, ještě silnější mašinky, hlášek k prasknutí a v neposlední řadě bitky, které málokoho nechají bez úsměvu. A k tomu ústřední píseň Dune Buggy, která baví do dnes. Děkuji za přečtení a já odcházím na teplé párky a studené pivo. (20.01.2013)

Jeden z mnoha "kulťáků" italské bitkařské provinience. Když se mě někdo zeptá na jména Spencera s Hillem, pak první film co si vybavím je právě tenhle. Scénář je zcela primitivní, prakticky hovadina, ale ta působivost, atmosféra a leckdy až přehrávané vtipy prostě zabírá. Ve filmu je hned několik značných chyb, od utažení matičky a následného nastartování auta sama od sebe počínaje až po zmačnaný závoďák, jenž je ještě tentýž večer bez jediného škrábnutí konče. Ale tohle všechno je divák ochotný přehlédnout. Geniální zasazení Donalda Pleasence jakožto poradce hlavy gangu, legendární sbor a Spencerovo sólo a závěrečná projížďka autem v hale domu, to prostě byl vrchol komedií v mém dětství. Něco na co nejde přes stovky nových teenage komedií nikdy zapomenout. (05.08.2004)

Nemohu si pomoci, ale ačkoliv jde o klasiku, nějak to nemá šťávu a šmrnc. Bitek i mlátiček je sice poměrně hodně, ale jsou vyplněné bezduchou nudou. Dříve by se mi to asi hodně líbilo (vždyť se na to stávaly fronty v kině), ale dnes mi to už nestačí a musím přiznat, že jsou i lepší filmy s touto skvělou dvojkou. Jen něco k ději - oba jsou závodníci, kteří vyhrají buginu, tu jim zničí gang nějakého tlustého magora. Oni se naštvou, zlikvidují gang, s magorem se usmíří a získají novou buginu. PS: ovšem zcela nezapomenutelné je představení nájemného vrahu při zkoušce zpěvu, ve kterém má Bud Spencer úžasné sólo (píseň Lalala). Jeho zpěv je neodolatelný. (11.01.2005)