Poručík

Ale jo, chápu to... Absolutní a neodvratný rozpad osobnosti. Když na Vás prostředí permanentně dopadá jako olbřímý šutrák a drtí Vás na prach... najednou není cesty zpět a z kozla se stává zahradník (nebo spíš naopak). Nic proti Ferrarovi, jeho slabosti pro zvrácenou atraktivitu zločinem prosycených "špinavých ulic" rozumím a Keitel to zahrál skvěle, ba přímo bravurně, ale holt patřím k těm naivním optimistům, kteří od filmu očekávají v prvé řadě něco jako PŘÍBĚH. A ten mi tu tentokrát opravdu tuze chyběl, sorry. Na druhou stranu - v kolika filmech jste viděli non-stop nadrátovaného ochránce zákona ladit své autorádio pomocí výstřelů ze služební zbraně a masturbačně ohrožovat mravní výchovu mládeže... (19.06.2011)

Hrozně moc statický film, ve kterém sledujeme strmý pád postavy, kterou vlastně ani pořádně nepoznáme. A jeho závěrečný akt křesťanského odpuštění nemůže zakrýt ohromnou sobeckost, se kterou proplouval příběhem. Ledaže by součástí prožitku bylo i to, abychom my jako diváci prominuli i jemu... Ovšem Keitelovo odevzdání se roli je famózní. 5/10. (31.07.2011)

Nosní sliznice zdevastovaná koksem, plicní sklípky crackem, nízké promile krve v alkoholu, občas střelba do žíly, či autorádia a slepá sázkařská víra ve schopnosti LA Dodgers - tak to je Zlý poručík. Harvey se do role policejní trosky docela položil (vehementní pouliční masturbací mě nechtěně i rozesmál) a v rámci zachování duševního zdraví mohl být jen rád, že natáčení trvalo pouhých 18 dní.. U bezútěšného a depresivního Ferrary mě mrzí to, že znovu podrazil sám sebe nevyužitím potenciálu příběhu a tím vlastně zdevalvoval i brilantní výkon Keitela. (24.08.2009)

Démon Abel Ferrara probudil v Harvey Keitelovi temné stránky duše... Jeho věčně sjetý policajt by měl sám sebe raději zatknout. Hazard a drogy vás sice přiblíží ke spodině, která je jednou nohou v kriminále, lákavé splynutí ale někdy překročí neviditelnou mez, od které není cesty zpět. Mrzký špinavý svět, kde se hodnoty a morálka hledají velmi těžce. Kníkající a masturbující Harvey Keitel by měl dostat cenu Heleny Třeštíkové (která jistě vznikne) za věrné sociologické podání policajtské trosky... (27.08.2011)

Film je natáčen jako drsný film z ulic, trochu to odkazuje na Scorseseho "Taxikáře". Jako kdyby na ulicích neexistovalo nic dobrého, jako kdyby špína a hnus skutečně vládly. Propojení s náboženskými vizemi je pak zvláštní a trochu rušivé. U Scorseseho je to pochopitelné, ale nakonec i u Abela Ferrary, který je z podobného prostředí a má italské, tedy především katolické kořeny. Přesto to nic nemění na tom, že syrovost ulic je až ve zbytečném a nepříjemném kontrastu, který ateistovi příliš mnoho neřekne. Harvey Keitel přesto podává výkon, za který ho budete obdivovat a možná i nenávidět. (19.11.2013)