Rozhněvaný muž

Velmi precizní snímek s přesvědčivým Lino Venturou v hlavní roli. Příběh se začne rozbíhat na letišti v Kanadě, kdy je Romain Dupre (L. Ventura) vyzván tamní policií, aby identifikoval tělo svého syna Juliena. Jak se však ukazuje, nejde o tělo Juliana, ale o někoho jiného. Protože však Julienovo auto je spojeno s dvojnásobnou vraždou, začne se o Juliena zajímat policie. Romain Dupre se rozhodne nají Juliena dřív, aby zjistil, co se skutečně stalo a s rozčarováním přichází na to, že Julian je zapleten do převaděčství přes hranice, obchodu s drogami a dalšími nezákonnými podniky. Romain Dupre jej začne velmi intenzivně hledat, stejně tak jako nebezpeční chlápkové, kterým sebral tašku s velkou částkou peněz. Julianův život začne záviset na tom, kdo ho najde dřív... Nejde o žádný akční snímek, ale o velmi povedený a poctivě zpracovaný film, nicméně nejde přímo o kriminálku, jak známe z filmu Poslední adresa. (05.04.2008)

Takový béčkový příběh, ovšem s pětihvězdičkovým Venturou a sedmihvězdovým dabingem Rudolfa Hrušinského. Moc se mi líbil začátek s vrtulníkem nad krajinou, krásně uvedl následující děj a zapasoval jej geograficky. Ventura na zápase NHL, golmáni ještě se škraboškou, a takový novodobý noirek o muži, který má sakra mizivou šanci, že z toho vyvázne živý. A při tom nejde o něj. Tleskám veřejnoprávní TV, že film konečně uvedla v původním dagingu a těm chlapům z dabingfora, kteří se o to zasloužili. Jako milovníka britského filmu mě potěšil i Donald Pleasence v malé roličce "prádelníka". Finále filmu šlo natočit líp! (03.10.2017)

Starostlivý táta Lino se courá po Montrealu, pravým hákem tu a tam někomu zhmoždí čelist či járble, občas je zhmožděn on sám a než se rozvine jeho vztah s prostořekou servírkou, je vám jasné, že jediná věc, která mu může ublížit, je kanadská kuchyně.. Ventura jako továrna na přirozený respekt nemůže zklamat, nicméně prostředí z toho vysosalo ten správný francouzský spirit a Dupreho protivníci jsou jen zaměnitelné figurky na šachovnici průměrného scénáře. Při vzpomínce na Jako bumerang s Delonem či Veberovy Uprchlíky se nabízí poznatek, že francouzští tvůrci „rodinných“ dramat mají pro svá finále jakýsi zvláštní fetiš na horizont kopce představující státní hranici.. (13.04.2022)

Filmy s Lino Venturou vždycky byly (a jsou) zárukou kvality a ani v tomto případě tomu není jinak. Příběh sice není z nejoriginálnějších, ale přesto jsem si film užil od začátku do konce. Je to totiž poctivá práce, dokonce tak poctivá, že nebýt příliš ukvapeného závěrečného rozuzlení, uvažoval bych i o maximálním hodnocení. 80%. (25.12.2017)

Claude Pinoteau velmi rád spolupracoval s Lino Venturou. Tento charismatický herec mi svým projevem hodně připomíná Jeana Gabina. Věčně zasmušilý výraz a přitom velké herectví. Tento snímek je okořeněn návštěvou Kanady, kde se příběh odehrává. L. V. se pohybuje v neznámém prostředí od čerta k ďáblu, jen aby našel syna. Drama na mě působí místy výborně, místy trochu toporně, kdy se hrdina pohybuje od ničeho k ničemu a jako by se děj motal v kruhu. Dramatický závěr byl zajímavý tak na půl. Jistě je škoda, že Dupre neměl proti sobě důstojného hereckého protikandidáta a celý film stojí na odstraňovaní bezvýznamných překážek. Není to špatný snímek, ale jak pode mnou někteří poznamenali, moc se neliší od jiných amerických filmů té doby, jejichž hrdinové též pátrali nebo vykonávali pomstychtivou misi. (02.05.2022)