Rozhněvaný muž

Reziser Claude Pynoteau /Muz, ktery se mi libi, le Silencieux/ natocil sympaticky, ale stale len priemerny film o tom, ako ustarosteny papa ide hladat syna kamsi do Kanady. Okrem otecka sa o syna zaujima aj policia, ktory vysetruje pripad, do ktoreho je synator zapleteny. Okrem hlavneho Vina Lenturu /The medusa Touch, Le Ruffian, Touchez pas au Grisbi/ sa tuna objavil aj Donald Pleasence /Jestli se rozzlobime, budeme zli, The Great Escape, Halloween/. Nejdem tu vypisovat chvaly na Vina Lenturu a nemyslim si, ze cas straveny s nim je ako vecerne posedenie s priatelom u kavy. Lebo ja priatela som nemal, nemam a vlastne ani mat nechcem. Kamarady, to jo, ale priatela ani omylom. No ale s5 k filmu. Atmosfera kanadskych montrealskych ulic potesia nejedneho diviaka a hudba tiez na urovni, to iste plati aj o dialogoch. Ovsem furt tvrdim, ze po kultovej The Medusa Touch mal Vino Lentura na konte len Le Ruffian, vsetky ostatne filmy boli len priemer. Ako je aj tento L´Homme en Colere stale len taky znesitelny priemer : 60 % (28.11.2015)

Claude Pinoteau velmi rád spolupracoval s Lino Venturou. Tento charismatický herec mi svým projevem hodně připomíná Jeana Gabina. Věčně zasmušilý výraz a přitom velké herectví. Tento snímek je okořeněn návštěvou Kanady, kde se příběh odehrává. L. V. se pohybuje v neznámém prostředí od čerta k ďáblu, jen aby našel syna. Drama na mě působí místy výborně, místy trochu toporně, kdy se hrdina pohybuje od ničeho k ničemu a jako by se děj motal v kruhu. Dramatický závěr byl zajímavý tak na půl. Jistě je škoda, že Dupre neměl proti sobě důstojného hereckého protikandidáta a celý film stojí na odstraňovaní bezvýznamných překážek. Není to špatný snímek, ale jak pode mnou někteří poznamenali, moc se neliší od jiných amerických filmů té doby, jejichž hrdinové též pátrali nebo vykonávali pomstychtivou misi. (02.05.2022)

Rozhněvaný Lino Ventura zevluje po Kanadě a snaží se vypátrat svýho nezbednýho synáčka. Je to takovej ten klasickej "drsňáckej" film s drsnym osamocenym hlavnim hrdinou, kterej jde zarputile a neohroženě za svym cílem a moc se nerozpakuje rozdat nějakou tu ránu. Na podobný téma byly natočený i lepší filmy. Ať už s Venturou, ale třeba i s Eastwoodem nebo Bronsonem. Pro mě je tohle průměr. (05.08.2012)

Lino Ventura nerozdáva a hlavne nedostáva rany v Paríži alebo v iných francúzskych mestách, ale musí odcestovať za oceán do aspoň rovnako frankofónneho Montrealu. A tam rozbieha paralelne s políciou a mafiou a súčasne proti nim pátranie po synovi. A to prebieha klasicky, od jedného zatĺkajúceho svedka k ďalšiemu. Film je to ale skôr o rozpadnutej rodine, postihnutej tragédiou a zúfalej snahe po jej aspoň čiastočnej reinkarnácii a hľadaní nového zmyslu života. Očakával som trochu precíznejšie prekreslenie tamojšieho prostredia, ale keďže je v popredí najmä osobná dráma, tak sa na výpravu nikto príliš nesústredil. (25.09.2017)

Čas strávený s Lino Venturou je jako večerní posezení s přítelem u dobré kávy. Zajisté tento film ve své době měl solidní ohlas u diváků a bezpochyby se dá napsat, že i dnes si najde své příznivce. Vždyť právě Lino Ventura, jehož herecký kumšt zdobí nejeden napínavý film, je obvyklou zárukou chlapácké porce adrenalinového zpestření. Bylo by nošením dříví do lesa, psát o jeho kvalitách. Příběh je natočen s kombinací akčních scén docela zdařile. Sem a tam dostal Romain Dupre (Lino Ventura) nakládačku a za chvilku běhal zase jako křepelka-:) Nutno dodat, že to je v jistém smyslu charakteristické pro tento žánr. Je třeba si povšimnout i jiných věcí. Například zajímavých momentů atmosféry ulic kanadského Montrealu nebo příjemné hudby, která skvěle zapadá do děje. Z úcty k již shora zmíněnému herci dávám čtyři hvězdičky. Káva je už dopita, film skončil a jen prázdný šálek je svědkem prožité večerní pohody. (10.04.2011)