Zbav nás od zlého

Tento film je trochu zvláštním thrillerovým dramatem. Jeho atmosféru by šlo asi nejlépe vystihnout slovy jako „zlověstná“ či „znepokojivá“ (ale také poněkud škodolibá). Dlouhou dobu se jakoby nic neděje. Čeká se na moment, kdy jedna z postav (konečně) shodí svoji vinu na druhou, a pak se odstartuje veřejný lynč. Jde vyloženě o ticho před bouří, nevinnou přípravu na emocionální nálož (vzteku a hněvu) toho nejtěžšího kalibru. Ale i to předchozí zdánlivé „nic se neděje“ pomáhá vysvětlit motivy některých postav, částečně rozvíjet jejich prvotně nahozené charaktery. Přesto, až dojde na jatka, jedna z postav se začne chovat poněkud jinak. To když dojde ke střetu mateřského, ochranitelského citu (žena) na jedné, a smyslu pro spravedlnost a jakýsi odpor k lůze na straně druhé (manžel). A přestože jisté pohrdání chátrou člověk vidí už na oslavě, fanatický a potěšený výraz pána domu staví předešlého slušňáka do pozice de facto magora, který využívá dané situace k tomu, aby si s těmi, kteří jsou pro něj odpadem, de facto tak trochu vyrovnal účty (resp. nechal na povrch vyplout to, co ho sžírá uvnitř a dost možná už pěkně dlouho). Nastává však problém, že v danou chvíli je už publikum (nebo předpokládám alespoň jeho většina) na právníkově straně, a najednou se cítí nesvé, komu to vlastně fandí. Přichází tedy moment, kdy se společensky kritický podtón snímku neobrací jen na postavy ve filmu, ale i na samotného diváka, což je hodně drzé, částečně nepříjemné, ale po jistém odstupu to zpětně oceňuju. A proto si nemyslím, že přímé přirovnávání tohoto filmu k Peckinpahovým Strašákům či snad dokonce jeho remaku (jak tu mnozí v komentářích předvádějí), je úplně vhodné (společné mají jen určité věci). No a pak samozřejmě přichází ta známá pravda o zoufalých situacích, které si žádají stejně laděné činy (matka). Jde o docela drsnou pasáž, ale možná ještě tvrdší je závěrečná pointa, která vše viděné převrací v docela kruté probuzení (především tedy divákovo). Škoda jen toho (na můj vkus) už trochu zbytečného zlehčování na samotném konci filmu (tvůrci, po očku se vysmívající divákovi, si prostě nemohli odpustit ještě jedno rýpnutí do něj). Za mě to budou prozatím solidní 4*, ale snímek si přímo žádá další zhlédnutí (ať už kvůli dalšímu velebení či naopak kritice). „Nejsou špatní lidé, Violo. Jsou jen lidé, kterým chybí láska.“ – „A proto jsou špatní?“ – „Jsou velmi smutní, a proto často udělají něco špatného.“ (21.11.2014)

Tenhle film vůbec nedává tušit, v jaké peklo se nakonec zvrhne - při jeho sledování mi bylo velmi nevolno. Rozhodně výjimečný filmový počin, který mě beze zbytku dostal a k němuž je zbytečné cokoli psát, to prostě člověk musí vidět. Snad jediné, co mi zde nesedlo, byl úvodní voiceover vševědoucí vypravěčky, která se v závěru dokonce zhmotní a oznámí nám, že hlavní postavy spolu zůstaly až do smrti. Vzhledem k tomu, že se film odehrává v současnosti, působí takové prohlášení divně, protože implikuje předvídání budoucnosti. Kdyby se toto z filmu vypustilo, bylo by to podle mě lepší. (16.03.2015)

NEJSOU ŠPATNÍ LIDÉ, JSOU JEN LIDÉ, KTERÝM CHYBÍ LÁSKA....... /// Malý městečko tam někde na konci ,,severskýho“ světa, městečko jako každý jiný. I tady se mění nálady - pocity štěstí střídá neštěstí, radost smutek, kreténi dělaj kreténský věci... Jen se mi zdá, že těch nul je tu (asi) víc než jedniček ( Matrix? Jedničky ví, jak jsem to myslel). Obyčejný město, obyčejní lidé..... kterým do života vstoupí ZLO! Vyprávění podobný těm z miloučkejch romantickejch slaďáren. Jen tady se dozvím, že první umře Anna. Najdeme tu plno psychickýho utrpení, lidský zloby a zajímavý vypravěčský atmosféry a filmovejch nápadů. (Nejhorší je ten pocit, že se to klidně může stát kdekoliv. Lidi jsou totiž strašný hovada....) A přestože tu už podobnej příběh byl, tak tohle provedení si 4* zaslouží! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Mám rád filmy plný emocí a ve kterých jde (tak trochu) o život. 2.) Hledám film, na jehož konci bych (marně) přemejšlel, kdo je větší debil. 3.) Thx za titule ,,Ricci“ a ,,mallis“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ *** (01.01.2012)

Dobrý severský thriller, ktorý ma však ničím zvlášť neprekvapil. Snímok zdobí predovšetkým špičková, typicky severská kamera a dokonale zvládnutá technická stránka. S dejovou linkou a atmosférou je to už o čosi slabšie. Úvodná polovica sa vlečie ako slina opilcovi na jazyku, ide o zdĺhavé predstavovanie a nezáživne uvedenie do jadra problému. Chápem, že to bolo treba, ale bez atmosféry to bola hrozná zívačka. Druhá polovica, od miesta, keď sa miestni rozhodnú vziať "spravodlivosť" do vlastných rúk, sa veci výrazne pohnú dopredu. Príbeh naberie spád, zlepší sa atmosféra a výrazne stúpne aj napätie. Film začne pripomínať Straw Dogs (2011), len tento snímok nie je taký masakrálny, napätie a atmosféra sú však na rovnakej úrovni. Preto komu sa páčili Strašáci, určite si užije aj Fri os fra det onde. 70/100 (21.08.2014)

Drsná, osobitá, psychologicky vytřibená záležitost. Dějištěm je dánský zapadákov, kde dojde k nešťastné nehodě, za kterou následuje vodopád špatností. Aneb čeho je slaboch schopen, teče-li mu do bot, a jak se vždy najde sorta tupců, ochotná se v tom vyprofilovat. Lidská špína, krutost. Pochvalu si zaslouží nejen náplň, ale stejně tak i herecké výkony a samotná forma. Je to velmi dobře natočeno a zaujal mne až nepřirozeně světlý obraz, snad jako takový záměrný kontrast... Ano, podobné STRAW DOGS, ale ještě působivější. (17.04.2010)