Modlitby za Bobbyho

Nečekejte skvělou kameru, výpravu, zpracování, vychytané dialogy, překvapení, nebo vkusné pojetí...Tohle je ten typ filmu co je tažen příběhem a ničím jiným. A ono to poměrně i funguje. Jen ten konec už byl trošku moc "over the top" pro mě, ale jinak to je určitě povedený snímek, který stojí za vidění. Silné tři hvězdičky. (05.03.2016)

Musím uznat, že televizní inscenace jsou čím dál tím lepší - v krátkém období jsem narazil na další snímek, který mě skutečně dostal a nepotřeboval k tomu rozpočet, po kterém by můj bankovní účet dostal závrať (no, i když....). Dějová linka byla vcelku standartní s jedním nečekaným zvratem a očekávaným závěrem, nicméně vše je podáno tak sugestivně a lidsky, že jsem zkrátka jen koukal a koukal. Ani jednou za celou dobu trvání filmu jsem se nepodíval, kolik ještě zbývá a jakmile začaly běžet titulky, řekl jsem si: "To je už konec? Tak rychle?" Důkaz toho, že jsem se skvěle bavil. Prayers for Bobby je náročný film, ale ne z hlediska pochopení příběhu, ale co se týče divákovi schopnosti uvědomit si závažnost a složitost celé situace. I bez všudypřítomného kýče lze natočit film, který dojme a zaujme. A že je k tomu i Sigourney Weaver navrch? Tak to si nechám líbit. (08.05.2011)

Je li vaše matka ortodoxní kudlanka mající na všechno v rukávu nějaký ten veršík z evangelia, můžete na trochu té teplé, živočišné kolonoskopie rychle zapomenout. Svěříte se jí, že jste mladistvý gay a ona okamžitě vytáhne na kruciátu za vaše odbuznění. Když se jí však tu bukvici z vaší makovice nepodaří vyrecitovat ani sáhodlouhým seznamem mrtvých apoštolů, následovaným házenkářskými výsledky, pošle vás tam, kam jste vždy toužil. Do prdele. Teda vlastně do Portlandu. K sestřenici. Konečně můžete volně píchat. Teda vlastně dýchat. Nový, fešný kolík z liberální rodiny kontra katechistická výchova a ztráta maminky jako mentálního guru vám však v hlavě způsobí hormonální moulinex, až si z toho zaplachtíte z mostu. Mamá je zdrcená! Homosebevrah!! Noční můra všech katolíků, permanentka to hell!! I já jsem zdrcen! Ripleyová - Neripleyová, začíná pravá televizní, nízkorozpočtová nuda (ale čtyřkám asi kapesník zvlhne). Jak správná kudlanka vyřeší morální dilema? No snaží se přece najít nějaký ten ospravedlňující házenkářský výsledek. Prudí místní flanďáky tak dlouho, až jí z toho "hrábne" a nalezne evangelium všech evangelií: Selský rozum 1.1! Ten jí řekne, že vlastně vždycky toužila podporovat homokarnevaly. Čert vem Bibli... (05.03.2010)

Mám dojem, že zatímco dříve se démonizovala homosexualita, dneska je zas pomalu neslušným slovem, od kterého se distancuje velká část populace právě náboženství, což je podle mně stejně nešťastné a to ani nejsem věřící. Dvě hvězdičky za skvělé herectví Sigourney Weaver, jinak mně tohle černobíle zjednodušující vidění světa, navíc sice šikovně, ale i tak prvoplánově útočící na city diváků nijak neoslovilo. A to televizní zpracování taky nic moc. (04.11.2013)

Pro mě jeden z nejpůsobivějších a nejsilnějších snímků, které se zabývají gay tematikou. Na úvod musím říct, že jde hned poznat, že se jedná o TV film, což však není vůbec na škodu - pro taková dramata je to dokonce ideální formát. Od začátku do konce je film plný emocí a úvah a všechno prvky hrajou pro tento film - od technických záležitostí (kamera, prostřihy mezi dvěma časovými obdobími a hudba) přes silný scénář až k přesvědčivým hereckým výkonům - Sigourney Weaver znovu předvedla, že je Paní herečka. Film, který je i přes malý rozpočet prakticky ve všech směrech dokonalý. Poukazuje na to, jak se někteří mezi námi nedokážou vyrovnat s odlišností, která je zakořeněna v lidské přirozenosti. Tleskám a zvedám oba palce nahoru! (15.05.2010)