Hra o trůny - Série 6

Šestka má nejedno nej. Je zřejmě nejtemnější, nejfilmovější a vizuálně nejpodmanivější. Bohužel prostředek je více než kdy dřív zbytečně taktizující, nudný a mít tahle řada pět dílů, bude to akorát. Což se ovšem zřejmě nehodí do krámu z hlediska financí, takže musí být divák trochu natahován. Tady mi už vzhledem k tomu, že se to opakuje poněkolikáté, vadí ten trik v podobě strhujících posledních dvou dílů a navnazení tak do dalších sérií. Avšak i přesto, že je to občas tak trochu kalkul a na efekt, je to filmařsky fantastická práce a ještě zajímavější je fakt, že máme GOT rádi především a hlavně kvůli dokonale propracovaným postavám. A další série přes všechny neduhy budeme hltat jako maliny. (11.06.2017)

Tentokrát jasných pět hvězd, asi zatím nejlepší řada, tlachání nebylo tolik, respektive tolik mi nevadilo, neboť děj se konečně pohnul a začal někam směřovat, a vypadá to, že sedmá řada by mohla být poslední (jak doufám). Oblíbené scény: Třeba nahatá Daenerys vycházející z plamenů, Jaime beroucí schody na bílém hřebci (nebo kobyle?), malá špinavá bloncka, která jako terminátorka pronásledovala Aryu ulicemi Braavosu, a v neposlední řadě temná bohyně Cersei konečně na královském trůnu. Sakra, a teď zase rok čekat... (28.06.2016)

Série, kdy se postavy začnou zázračně uzdravovat (Arya po závažné bodné ráně do břicha) a dostávat z obtížných situací nekontinuálním střihem (Bran a Meera jsou na začátku šesté epizody v lese, přestože pátá končí tím, že běží do ledové pustiny stíhaní nemrtvými; Sansa s Theonem doběhnou po seskoku ze Zimohradu zázračně daleko atd.) a kdy jim kostýmní oddělení začne všívat do oblečení „plot armor“. Série, v níž seriál začal definitivně upřednostňovat epické momenty, z nichž budou fanoušci nadšení, před souvisle poutavým vypravováním. Je to série, která žije pro úžasné momenty (Bitva bastardů, Hodor, Tyrion s draky, fraška v Braavosu, na kterou se chodí dívat Arya) a jež obsahuje druhou nejlepší epizodu seriálu (finále, The Winds of Winter). Ale také spoustu nešťastných rozhodnutí: upřednostnění Písečných hadů před Doranem Martellem a nebo Ramsayho před mnohem zajímavějším Roosem Boltonem. V této sérii také počíná Tyrionovo hloupnutí, jelikož se jedná o postavu, na níž se asi nejvíce negativně podepsalo, když seriál předběhl knihy. Jeho spravování Meereenu s Varysem, tolik slibné na konci páté řady, je pro mě jedním z vůbec největších zklamání. Stále ovšem série, která je kvalitativně někde úplně jinde než poslední dvě a podle mnohých je dokonce jedna z nejlepších. Žebříček sérií na TVZone. (31.05.2024)

Zima konečně přišla a s ní i zatím největší zimomriavky. V 6. řadě už tvůrčímu týmu došla zásoba děje z knižních předloh (přinejmenším z větší části) a tak zatímco George R. R. Martin pustil pomyslný volant, duo Benioff-Weiss sešláplo plyn k podlaze. Těžko říct, co přesně je příčinou zdánlivého vlití čerstvé krve do žil seriálu. Zda jde o to, že si Benioff a Weiss uvědomili, že nemohou Hru o trůny natahovat na 20 sezón, ale naopak je čeká už jen zkrácená 7. a 8. řada, nebo se jim Martinův pouhý nástřel budoucího děje adaptuje lépe než rozsáhlé romány. Nebo se třeba jen poučili z chyb předchozích sérii. Jisté ale je, že 6. řada předvádí zatím nejlepší práci s tempem. Loni Hra o trůny občas sklouzávala k vatě, byť zábavně napsané a dobře natočené, ale pořád vatě, nic neřešící a nikam neposouvající ani zápletky, ani postavy. Takové momenty byste ale v 6. řadě hledali jen těžko a značně ubylo i scén, jež pouze navozuji atmosféru světa (vyprávění vtipů, návod odpadlíků z bratrstva na perfektní polibek). Letošní série nabídla zatím snad nejhutnější příběh a nejvíce zásadních zvratů a odhalení. Podíl na tom má i to, že zatímco od prvního dílu první řady do posledního dílu páté řady dějové linky jen bobtnaly a rozvětvovaly se, teď se začaly slučovat a zdravě pročišťovat. I přechody mezi nimi letos působí jaksi hladčeji, pryč je dojem nadměrné roztříštěnosti a téměř každý segment představuje nějaký znatelný posun. A konečně, dalším rozdílem oproti dřívějšku je daleko větší podíl malých vítězství "těch hodných" oproti ošklivým věcem, jež je postihují. Jistě, spousta postav se ještě úplného konce nedožije, každopádně je ale tento úkrok od ubíjejícího zadupávání kladných (relativně kladných) postav do země příjemně osvěžující. Šestá série Hry o trůny zkrátka nabídla několik špičkových epizod (bitva, finále) a spoustu zábavných, působivých, epických či jinak zapamatováníhodných momentů. A nebál bych se ji označit za řadu dosud nejlepší. (03.04.2020)

Po roce jsme se zase dočkali a každým týdnem jsem dostali pod nos menu dalších doposud nepředstavitelných scén, dialogů, spojenectví, intrik i zrad. Došlo také na velkolepé bitvy, které si i do budoucna nebude moci jen tak kdejaký seriál dovolit. Zvláště ta nejdůležitější, Battle of Bastards, mě odrovnala natolik, že dodnes při pouhé vzpomínce zcela ztuhnu. Ramsey se určitě nejen v mých očích stal nejnáviděnějším záporákem celé show a způsob, jak mu byl uťat tipec, byl ohromně nečekaný, ale více než uspokojující. 9. epizoda šesté série je pro mě dodnes asi nejvlivnějším dílem ze všech 67 dosavadních. Uvidíme, zdali její napětí a vyvrcholení překoná konec samotného seriálu, od kterého všichni očekávají nejepičtější událost v dějinách nejen televize, ale snad i samotného filmu. (31.12.2017)