Hra o trůny

Chápu to propojení - vzít Pána prstenů, mixnout ho stylem Říma a do toho dát ingredience z Živí mrtví, to je recept na stoprocentní úspěch. A na rozdíl od jiných podobných vychytralých slepenců nemá Hra o trůny papírem šustící základ, ale hutnou knižní předlohu. Výsledek ale neohromil. Možná je chybou to, že jsem do rozjetého vlaku naskočil až po odvysílání sedmi sérií a vše dal "na jeden zátah" během dvou měsíců. Chyběl mi tak potřebný časový prostor a díky tomu mi jednotlivé série přišly hodně podobné. Řada postav přešlapuje po celou dobu na místě a má minimální vývoj. Story s matkou draků je akcentovaná od začátku, k jejímu propojení se zbytkem ale dojde až v šesté sérii (a postava rozhodně není tak zajímavá, aby musela mít tolik prostoru). Nejlépe napsaný charakter (Tyrion Lannister) je od svého uvěznění ve čtvrté sérii hrozně pasivní a Peter Dinklage, jakkoli se snaží, najednou nemá co hrát. Styl vyprávění se opakuje - konflikt, hledání řešení, katarze, zrada vedoucí k novému konfliktu. A ani ta úmrtí vlastně nejsou zas tak překvapivá, protože hrdinové jsou brzy poměrně jasní a až do sedmé řady na ně tvůrci nemají odvahu šáhnout. Nemluvě o tom otravném opouštění linií, kdy se k něčemu seriál vrací třeba až o dvě sezóny později. Měl jsem reálný problém si pamatovat, kde vlastně některé postavy právě jsou a to jsem jel v kuse (například jsem dlouho váhal, kdy jsem viděl naposledy jednoho z mladých Starků a jestli už náhodou neumřel). Neumím si představit, jak bych se orientoval, kdybych to měl dávat s ročními mezerami. Současně je ale třeba uznat, že to má fantastické měřítko, evidentně se plánuje dopředu (často možná až moc, neboť jednotlivé série málokdy něco konkrétního vyřeší), některé příběhy jsou skvěle zvládnuté (Arya Stark, Jamie Lanniser), sem tam potěší nápaditý dějový vývoj (Hold the Door!) a rozhodně nechybí prvek překvapení. Celek by ale snesl výrazné prokrácení, protože to, co se stalo během sedmi sezón, mohli autoři stihnout za podstatně kratší dobu. (21.09.2017)

Ha!! To mi může někdo říct, co je na tomhle seriálu tak cool???? To fakt nechápu co jako?? Totální brak o hovně, kde pojem fantasy je naprosto pošpiněn a zadupán do země, pojem akce se neobjevuje a když ano, je to fakt naprostá tragédie. Tak furt kecá asi 20 postav v dvjojsmyslech, dělaj ze sebe, ... nebo ten film dělá z nich hrozný hrdiny. Zůstane vždycky jen u keců, který vedou od nikud nikam. Nic,nic,nic!!!!! Osobitost postav je tak trapně a uboze navržená, že to přece nejde brát vážně!! Psychologie postav?? Rodů?? Jaká??!! Kde??!! V čem??!! Totální nuda, otrava a trapárna, na kterou se můžou dívat jen konzumní vypiplanci této doby, kteří si ani nepamatují, o čem asi byly to opravdové fantasy filmy a videohry ... Exploatace?? Naprosto samoúčelná fraška, že tam ukážeme stříkanec krve, tam hlavu, ruku, či střevíčko letět ve vzduchu... Proboha proč??!!! Proč tak samoúčelně??!! Fakt tohle nepochopím ... Naprostej hnusnej konzumní trapnej brak, který svojí oblibou poukazuje jen na čirou demenci a "rádobyjít-s-proudem" vlastnost všech nadšenců ... Ne!!! Hovadina!!! PS.: dokoukáno 21.7.11 a názor se nezměnil. Je opravdu "umění" natočit 600 minut filmu bez děje. To, co se v seriálu uděje, by se dalo shrnout do 30 minut a ne do tíživých a nudných deseti dílů. Nehledě na to, že hlavní hybatel změn a vývoje děje je náhoda či praštěná fantasie (že by proto fantasy subžánr??!!) tvůrců. Ne, na dalších 5 sérií si rozhodně nepočkám, tohle u mne propadlo na plné čáře ... (16.07.2011)

Bez nutnosti vyblít ze sebe po prvním díle komentář plný ať už oslavných tamtamů, či naopak kýblu špíny, jsem v klidu a pokoji dosledoval tuto třetí řadu seriálu Řím. Pravda, prosluněné amfiteátry vystřídala chladná atmosféra mohutných hradů, avšak postavy zůstaly. Ty krásně nejednoznačné, nečernobílé, skvěle propracované a výtečně zahrané figurky, opět utvrzují důvěru v to, že i když v seriálu (filmu) řinčí zbraně, nemusí nutně dojít k bitvě, neb vždy je dostatek šedých eminencí, intrikánů a s nimi spojených náhod, jenž dokáží děj posunout i jinak, než bychom zrovna čekali. Jestli jde něco mimo chválu, tak režie posledních dvou dílů, neb prvnímu chybí pořádná gradace a tomu závěrečnému zase silnější rezonance epilogu. Až v knihovně přestane být in půjčovat si Martinovy knihy a nebude se na ně stát řada až na Svoboďák, stavím se také, ten svět mě opravdu zaujal. [PS: Osobní sympatie vysílám směrem k seru Jorahovi a Arryi Stark, ke kterým se už od počátku druhé série přidává Tyrion Lannister.] (21.06.2011)

Se studem přiznávám, že jsem Hru o trůny začal sledovat až před cca 14 dny, s opatrným očekáváním, zda se naplní aspoň částečně ty bombastické pochvalné ódy ze všech stran, kde už tuto sérii stihli zaznamenat. No, po první desítce epizod si dovolím poznamenat, že to je PECKA. Další dojmy budu sdělovat postupně, po zhltání zbytku (já vím, hltat se nemá, aby mi nezaskočilo - ale tady to jinak nejde) tohoto famózního seriálového orgasmu. EDIT (11/2014): Tak na konci čtvrté série jsem "rozbitý jak hračky" - seriál mě naprosto pohltil a po dosud posledním dílu jsem nadržený na pokračování! Jdu udělat zásah do žebříčku TOP seriálů! (02.10.2014)

Předlohu neznám, přesto jsem se po celých 8 sérií královsky bavil. Nechybí tu nic, ať už chytlavý, více vrstevnatý a napínavý příběh, neustálé zvraty, široká nabídka (perfektně napsaných) hrdinů, luxusní výprava, skvělé akční scény, padnoucí hudba, solidní triky či chytlavé, postupně se měnící intro. Ač fantasy, působí Hra kupodivu docela dlouho poměrně realisticky, ovšem nadpřirozených jevů postupně přibývá, a to s rostoucí důležitostí (což jsem přijímal nelibě, ale zvykl si). Pro jedince, který nemá načteno dopředu, je pak sledování seriálu jedno velké a adrenalinové dobrodružství, neb si nikdy nemůže být jistý, kdo „zařve“ (naštěstí dostává už od úvodu na výběr jiné zajímavé postavy, ke kterým není těžké si najít vztah, když přijde o 1 ze svých oblíbenců). Závěr mě přes dílčí výtky příliš nezklamal a vyústění šlo min. z části odtušit už před poslední, citelně uspěchanou sérií, která očekávání mnohých namlsaných fandů neustála. „Láska je smrtí povinnosti.“ - „To jsi teď vymyslel?“ - „Mistr Aemon to kdysi řekl.“ - „Někdy je povinnost smrtí lásky.“ (27.08.2012)