Univerzita pro příšerky

Pixar už má svoje nejlepší léta asi za sebou, ale v prequelu Příšerek dokázal, že je stále plný hračičků a lidí, které jejich práce baví. Svět strašidel přímo vybízí k utržení fantazie ze řetězu až na pár pomalejších a většinou triviálních "příběhových" okamžiků se na diváka sype jeden skvělý příšerácký nápad za druhým. Po lehce křečovité Rebelce opět hravá a zábavná podívaná, ovšem stále bez dříve pixarovsky tradičních nezapomenutelných momentů, o ději jako takovém pak ani nemůže být řeč. (27.08.2013)

Druhé Příšerky sice postrádají efekt a působivost prvního dílu, nicméně i tak jde v rámci dnešní animované produkce o nadprůměrný kousek, který nepostrádá vtipné i dojemné scénky, množství roztodivných postaviček a hlášky, které dokáží pobavit i odrostlé jedince ("Počkejte, jen si prodělám menší infarkt a hned vás doženu."). Zkrátka snímek pro příjemné zpestřední odpoledne, u kterého může divák vypnout, avšak zároveň nejde o nějakou infantilní vymývárnu mozků. (12.05.2015)

Vzít ta nejprovařenější námětová klišé a narvat do nich svět příšerek nakonec nebyl tak dobrý nápad, jak jsem čekal. Dvojka, totiž navzdory vtípkům a odkazům především na předchozí film, není ani tak zábavná, ani tak svižná jako jednička. Možná i proto, že většina vtípků a vztahů jen recykluje to, čemu se člověk smál v původném filmu. A protože Příšerky patří k mým nejoblíbenějším pixarovským kouskům, mrzí mě, že ačkoli jsem se nenudil, občas se zasmál (relaxační hudba), Mike i Sally stále měli to, pro co jsem si je u prvního filmu oblíbil, a celé to byla fajn zábava bez hluchých míst, tak ve výsledku jsem zůstal k viděnému víceméně vlažný. Nějak to zkrátka nebylo to pravé, co jsem čekal, doufal, věřil. A to přesto, že obecně vzato mu vlastně v jednotlivostech není moc co vytknout. (25.12.2013)

Je to přeci jen něco jiného než staré dobré příšerky. Časový posun na plátně zpět a v myšlení tvůrců vpřed je opravdu znát. Pořád je to ale náramná podívaná pro diváky jakékoli věkové kategorie. Ústřední postavou se dle očekávání stal malý Majk s rovnátky a už v útlém věku to rozjíždí pěkně ve velkém. Dle názvu jsem předpokládal, že se scénář zaměří na samotný život na koleji, studentský život ve škole i mimo ní, ale opak je pravdou. Žádné večírky se nekonají, celý děj je jeden velký mejdan v podobě dlouhé soutěže s mnoha disciplínami, takže se člověk v žádném případě nenudí. Překvapivě to naopak působí místy až dosti přeplácaně, snaha o vtip na každé druhé vteřině byl znát až příliš. Ovšem když nastal rychle useknutý konec, tak pocit rozmrzení je důkazem, že jsem se opravdu bavil. Takže příšerné to není, ale od příšerek si dám zas na chvíli voraz. 70% (12.07.2013)

Jednička těšila nespočtem nápadů, slovními přestřelkami obou hlavních hrdinů a celkově příjemnou atmosférou. Humoru na rozdávání má i pokračování, ovšem už není tak „sofistikovaný“, kvalitní počítačovou stránku už bereme tak nějak za samozřejmost, příběh neurazí, být mladší, se zaťatými pěstmi našim hrdinům fandím. Je ale patrné, že pokračování mělo přijít krapet dřív. Blbnutí na vysokoškolské koleji potěší spíš malé diváky, lehce se vytratila radost, nápad i spontánnost, výsledkem je spíš univerzálně líbivý produkt, než opravdová srdcovka. Což zamrzí. (31.05.2018)