Death Note

S originálním Death Note to má společného hodně málo. Leda tak postavy a myšlenku deníku. Což by mi ani nevadilo, kdyby celý děj nebyl postavený tak divně a debilně. Ryuk si zezačátku vytvoří slušnou atmosféru, která je postupně zadupána do země. Sice tu byly dost zajímavě udělané smrti, ale to zbytek bohužel moc nezachrání. Postavu L se snaží celkem napodobit, ale stejně to není ono. Ne, tohle Death Note není ani náhodou. (27.08.2017)

Komiksovou předlohu jsem četl několikrát a i když má provokativní námět, zabavné postavy a napínavý děj, má i své masařky - zločinci jsou tu zobecnění jen na tupou šedivou masu, poslední díly celou ságu jen rozpatlávají... Narvat celou sérii do jednoho filmu za cenu brutálního osekání děje na to nejzajímavější by určitě mohlo fungovat, ale americká adaptace dopadla dle očekávání jako hloupoučký odvar s ještě hloupějším akčním finále. Představitel Lighta nakonec nebyl nejhorší, ale představitel L mě těžce zklamal (a nehraje v tom roli barva kůže). (02.11.2019)

Obrovská škoda, že po úvodnom, doslova dokonalom navnadení, upadla vysoko nastavená latka tak nízko. Fakt som bol neskutočne nadšený. Škoda, že hodená rukavica nebola zdvihnutá, a slová do bitky, boli nahradené akýmsi klišé príbehom, ktorý byť to poriadne okorenení dávkou krvi, mohla to byť ďalšia, odvážna mordovačka. (26.08.2017)

"Rule 28: Each death must be physically possible. So no shark attacks while someone's on the toilet, as much as I love that idea." Tady půjdu šeredně proti davu. Skoro až by se dalo říct - nepěkně. Mě tohle zpracování mangy/anime fakt sedlo. U Death Note miluju jeho premisu a tu snad každý známe. Nechci samozřejmě žádnému zarytému fanouškovi anime křivdit, ale tohle americké zpracování od Netflixu mělo všechno, co jsem od filmu chtěl. Outsider Light (Nat Wolff), který záhadným způsobem obdrží onen Zápisník, bláznivou holku (Margaret Qualley), která se do outsidera zamiluje a samozřejmě Ryuka (Willem Dafoe), který děsí každým coulem. A zatímco Nat je naprosto fantastický teenager s minulostí, tak Margaret je úžasně nevyrovnaná pretty buchta. A Ryuk s hlasem Willema nemůže zklamat. Konec jsem čekal ještě černější než byl, ale i takhle jsem vlastně moc spokojený. Protože zvrat a logika mi imponovala. Finále je tak pro mě plné emocí, které jsem vůbec nečekal, že bych tady našel. Skvělý výběr soundtracku to už jen celé podtrhuje. Takže ať se na  mě nikdy nezlobí, ale Death Note 2017 je moje guilty pleasure. A zcela upřímně si myslím, že svoje kvality má. Za mě je to totiž jeden z nejlepších filmů, co jsem letos viděl. A to jako fakt! PS: Chtěl bych napsat něco jako - Chci víc hraných anime. Ale to by mě už fanoušci fakt ukamenovali. (89 %) (17.09.2023)

Z propracované procedurální fetiše, kde se až legračně inteligentní figury snaží navzájem přečůrat, je uřvaná teen romantika, kde hrdina myslí výhradně penisem a chyby, kterých by se Kira v originálu nikdy nedopustil (a výslovně je výsměšně jmenuje) se tu dějí od začátku do konce. Tohle bude pro mnohé naprosto likvidační, jde to ale vnímat i jako pouhé přesunutí těžiště. Potěcha z amerického Death Note nemůže pramenit z toho samého jako u originálu - japonské postavy by svými americkými protějšky pro jejich podprůměrnou inteligenci a pudovost jistojistě pohrdali a nikdy se nechovaly jako ony v žádném ohledu - ostatně právě absence sexuální stimulace (až na mírné homoerotické jiskření mezi Lightem a L) je dost zásadní součástí vnímání motivací v originálu. Scény, v nichž Light a Mia v podstatě během sexu vepisují do Death Notu další jména, jsou buď nepochopením, nebo popřením toho, o čem originál je. Ale když se na ten posun od logiky a morálních otázek k teenagerovské vztahovce přistoupí, má Death Note co nabídnout díky relativně odvážně expresivnímu herectví a tempu. Pořád má tahle zbrklá adaptace větší smysl než doslova překopírované japonské filmy. (26.08.2017)