Pohřben zaživa

Ryan Reynolds není Uma Thurman a tak ztvrdne pod zemí přes hodinu a půl. Originální nápady vypadají často dobře jen na papíře, naštěstí to není případ Buried. Koncept uvěznění už tu byl (Telefonní budka, 127 hodin), extra vyjímečné nápady se neobjeví (zato jeden extra debilní ano), ale celé to skvěle funguje především díky tomu, že tvůrci odolali pokušení vylézt z rakve. (08.01.2011)

Ryan Reynolds jako nejosamělejší člověk na světě (ač celým světem bedlivě sledován na Youtube), který si potřebuje vyřídit pár životně důležitých telefonních hovorů. Klaustrofobie dekády, ve které můžete vidět variaci na Telefonní budku (hrdina uvězněný na jednom místě, životně důležitá komunikace přes telefon), ale ta stála na něčem jiném (hrdina je úkolován záporákem a veden tak k napravení svého křivého charakteru). Ne, že by tu Ryan taky nedostal nějaký ten úkol a nepochopil, že terorista nemusí být nutně fanatik, ale jen obyčejný zoufalý člověk jako on, ale je to o něčem jiném. Ultimátní minimalismus, atmosférické jako sviň, hodně silných scén, hodně znásilňování logiky a samozřejmě palčivá otázka, jak jen to proboha celé dopadne. (11.06.2011)

Představa, že se objevím zakopanej pár metrů v hloubce v rakvi, je opravdu na hovno. O to víc mě zaujalo, že právě tenhle film to řeší a i když se jinde neodehrává, dokáže těch 90 minut neskutečně napnout. Ještě aby ne, když podstata filmu je bezmocně zakopanej herec v rakvi. Nicméně to všechno by se neobešlo bez perfektního příběhu, který filmu přivodil notně hutnou atmosféru. Nejvíce mě ale potěšil samotný herec: Ryan Reynolds, kterého jsem do té doby bral jako velmi dobrého herce...a teď je to u mě jeden z nejlepších herců v Americe vůbec. Jeho výkon v tomhle filmu je obrovskej....asi takovej, jako když herce zakopete v poušti pár metrů do země a chcete s ním natočit film. Buried je prostě zjev, kterej jsem vidět chtěl od chvíle, co jsem se o něm dozvěděl. Když už jsem na něj koukal, jsem následně nedokázal vystát pocit, že si se mnou film hraje a já vlastně nevím, jak dopadne. A to je na takovýchto filmech nejlepší. Nejjednodušší, ale do konce s napětím, že mi po prdeli stejkala kapka za kapkou. (13.12.2010)

Tohle je film na jedno podívání. Nebylo tam nic, co by mě alespoň trochu nutilo se na Buried kouknout znovu. Navíc je prostor pro dění taky malý, že skutečně není možné (nebo to tvůrci nedokázali) vyždímat z toho děj, který by nebyl předvídatelný. Několik zvratů a drsných scén nebo i závěr není nic nového. Všechno už jsme viděli nesčetněkrát, jenom možná ne ve třech kubických metrech. Pozitivem budiž, že i přesto všechno ta hodinka a půl docela utekla. Ale nevěřím tomu, že bych se při případném dalším zhlédnutí nenudil. (16.01.2011)

Klaustrofobní příběh s mysteriózním, dramatickým a thrillerovým nádechem dokáže zaujmout právě díky onomu neustálému pocitu stísněnosti a bezvýchodnosti situace. Jakmile divák po chvilce přistoupí na styl, kterým je děj servírován, bude jej sledovat se zájmem až do konce. Nějaké chyby by se tu našly, avšak celkový dojem nekazí. Samotné finále v člověku zanechá výraznou stopu na dlouhou dobu. (13.07.2016)