Wolverine

Oproti nedávnému originu působí Loganova očista jako přesný opak, ale co se týče hodnocení ho vidím takřka totožně. I tentokrát chápu výtky a námitky, ale já v kině dvě hodiny balancoval na okraji sedačky a hltal každou minutu. A to přitom náš divoký kuzuri nemusí jen létat na střeše vlaku nebo porcovat nepřátele. Stačí mu bloumat kolem, mračit se, chránit Mariko a hledat sám sebe. To zvíře v něm totiž slyšitelně vrčí, i kdyby jen spal. (11.08.2013)

Wolverine je nezmar, kterému to coby solistovi moc nevychází a skutečně kolem sebe potřebuje tým, o který se může opřít a pořádného scénáristu, který by mu do úst vložil nejednu říznou hlášku - jedno "go f*ck yourself" ještě jaro nedělá. Tohle bezmyšlenkovité putování odnikud nikam a filozofování o nesmrtelnosti chrousta není zrovna tou nejšťastnější cestou. Navíc člověk pak odchází z kina s pocitem, že Wolverine snad všechny akční scény prospal a bohužel s ním i divák, kterému se tak nabízí jen zběsilá jízda na shinkansenu, nepřehledná pohřební rubačka a závěrečný "lov velryby". Takhle mi nezbývá než snít o tom, jak by s Rosomákem naložil Darren Aronofsky. (02.08.2013)

The Wolverine je pračudesný zatúlaný artefakt, ktorý sa akýmsi nedopatrením dostal do roku 2013. Či už je to fascináciou Japonskom, fádnymi postavami, mizernými efektami, či absurdným finále so Shredderom, film pôsobí ako generický sequel ságy z 80tych rokov, ktorá čo chvíľu dá zbohom kinu a zamieri na VHS. Nie je to taká kolosálna blbosť ako jednotka, zato je to hrozná nuda, že som pri nej skoro zaspal. (05.03.2017)

Ne, bolí to, ale nejde to ani tudy. Hood z Wolverina udělal generický věšák na klišé, Mangold ho zkouší převést do not moderního inteligentního blockbusteru, který pracuje s komorností, emocemi, realismem a mytologií postavy. Výsledek je strašně nevyvážený - prolog temný a vtahující, následuje prostřední část filmu, kde dominuje romance a Loganovo vnitřní usebírání. Tahle část je pomalá, klade důrazy na neexistující významy a v důsledku jenom opakuje to, co třeba Singer dokázal na nesrovnatelně menším prostoru více rozvinout. Kolik slov, kolik motivů, kolik okouzlených citací... a co z toho? Dutý bambus, Logan jako romantický hrdina potřetí. O finále už bych snad raději pomlčel, pokud jsem se do té doby utěšoval, že Mangold schovává trumf na závěr, mýlil jsem se. Jako by si někdo vzpomněl, že tohle je přeci komiksový blockbuster a mizerně semlel veškerou nelogičnost a nadsazenost do apatického vyvrcholení, které z rádoby-dospělého preludování dělá rozklíženou sonátu. Skřípe to. Skřípe akce. Skřípe humor. Skřípou drápy. Neskřípe Jackman, ale oni on tenhle dietní sushi ambient neokoření dost na to, aby na něj člověk rychle a bez provinilosti nezapomněl jako na zbytečnost. Na rozdíl od ostatních Marvelkovek tady naprosto postrádám koncepci, oba spin-offy jsou tonálně mimo hlavní sérii a nevytvářejí nic koherentního. V důsledku strávíte dvě hodiny v kině kvůli tomu, abyste při potitulkové scéně frkli "Byl tenhle ošizený předkrm nutný? Noste hlavní chod!" (25.07.2013)

Pro mě osobně nebyl první Wolverine žádnou velkou peckou, spíš průměrným blockbusterem, který neurazí, to jsem ještě netušil jaké rozčarování mě bude čekat za pár let, přičemž s původním Aronofským se nebojím tvrdit, že mohla vzniknout jedna z nejlepších comicsovek vůbec, i s ohledem na Batmana. Nestalo se tak, k projektu se dostal Mangold, a výsledek? Samo o sobě fascinující Japonsko, najednou vypadá jak z ateliérů. Akční scény? I když jsou peníze výrazně vidět, jsou k smíchu. Logiku nemá cenu hledat, celý film o ní ani nezakopnete. Avšak člověk by alespoň čekal trošku zajímavé finále, ale opak očekávání, nejtuctovější až trapné završení výletu chudáka Jackmana do země samurajů ještě více prohloubí stesk po první sólovce. 30% (18.11.2013)