Režie:
František FilipKamera:
Jan KrausHudba:
Karel SkleničkaHrají:
Jan Werich, Jaroslava Adamová, Miloš Kopecký, Otomar Krejča st., Miloš Nedbal, Zdeněk Hodr, Miloš NesvadbaObsahy(2)
Nezapomenutelné herecké mistrovství Jana Wericha zazářilo před lety v televizním filmu, který získal v roce 1963 nejvyšší ocenění - hlavní cenu Gran Premio na MTF v Římě. Jako španělský místokrál v Limě v Peru na sklonku osmnáctého století je nejen stiženou dnou, ale i pochybami o věrnosti své milenky, herečky místního divadla. Své účty s nevěrnou kráskou si hodlá vyřídit velmi rázně... V režii Františka Filipa se zaskví i další naši přední herci, Jaroslava Adamová jako milenka, Miloš Kopecký v roli pobočníka, kancléř Miloš Nedbal a kardinál Otomar Krejča (oficiální text distributora)
(více)Recenze (65)
Budu se možná trochu rouhat, ale mnohem více než Jan Werich mě v tomhle filmu pobavil naprosto úžasný a skvělý Miloš Kopecký, který po svém odchodu ze scény Kočáru nejsvětější svátosti ohromně schází. Scénář sice není nic originálního nebo překvapivého (Král a žena je podle mě lepší) a postavu Jaroslavy Adamové mohla hrát nějaká o pár let mladší a temperamentnější herečka, nicméně i tak byla radost se na to všechno podívat. ()
Neskutečně dokonalé herecké mistrovství Jana Wericha!!! Je až neuvěřitelné, jak hodinový film, ve kterém jde v podstatě jen o jednu věc (kočár), a navíc se o něm pouze vypráví, dokáže pozorného diváka doslova přikovat k televizní obrazovce. A to se celý děj filmu odehrává víceméně pouze v jedné místnosti! Jak říkám, skvělý scénář, skvělé herecké výkony. Myslím, že tento film patří k domácímu stříbru České kinematografie. ()
Ach, ti nepoučitelní muži.... Ach, ty ďábelské ženy... Divadelní ladění, vynikající herci a jednoduché téma. Bohužel právě televizní obrazovka tomu v mých očích nejvíce škodí a přes pěkné dialogy s citlivě dávkovaným humorem to nepřináší dostatek smíchu ani emočního dopadu. Příliš chladné a bez překvapení, i když je to moc dobře odvedená práce s nepopiratelnou kvalitou. ()
Velké sólo Jana Wericha, který hraje opět v podstatě sám sebe, tentokrát v kostýmu peruánského místokrále. Bohužel mi postava herečky Pericholové byla natolik nesympatická, že mi po slibném začátku zážitek trochu pokazila. Nejlepší mi přišla scéna v níž Werich za asistence Miloše Kopeckého plní své každodenní státnické povinnosti. ()
V režii Františka Filipa se rozjíždí herecký koncert v čele s Janem Werichem a Milošem Kopeckým, jejichž umění je radost sledovat. Historický nedostatek: V jedné scéně je Janu Werichovi předčítáno z listin, které jsou ve formě svitku, což je ovšem naprostý nesmysl, neboť svitky byly charakteristické pro papyrus, jenž se v 18. století již několik set let nepoužíval a to ani v papežské kanceláři, kde přežíval nejdéle! Na místě by byla spíše skládaná pergamenová listina nebo případně papír, jenž se však rovněž nestáčí do svitků. ()
Galerie (1)
Zajímavosti (3)
- Jaroslava Adamová vzpomínala, že jestliže měla v rámci natáčení absolvovat polibek s Werichem, nedovolil Werich nikdy víc než na vousy. (sator)
Reklama