Režie:
František FilipKamera:
Jan KrausHudba:
Karel SkleničkaHrají:
Jan Werich, Jaroslava Adamová, Miloš Kopecký, Otomar Krejča st., Miloš Nedbal, Zdeněk Hodr, Miloš NesvadbaObsahy(2)
Nezapomenutelné herecké mistrovství Jana Wericha zazářilo před lety v televizním filmu, který získal v roce 1963 nejvyšší ocenění - hlavní cenu Gran Premio na MTF v Římě. Jako španělský místokrál v Limě v Peru na sklonku osmnáctého století je nejen stiženou dnou, ale i pochybami o věrnosti své milenky, herečky místního divadla. Své účty s nevěrnou kráskou si hodlá vyřídit velmi rázně... V režii Františka Filipa se zaskví i další naši přední herci, Jaroslava Adamová jako milenka, Miloš Kopecký v roli pobočníka, kancléř Miloš Nedbal a kardinál Otomar Krejča (oficiální text distributora)
(více)Recenze (65)
Lze předpokládat, že knižní předloha svého času mohla mít (a třeba dosud má) nějakou zajímavost a právo na život, v podobě televizní hry však vyznívá jen jako kostýmní konverzačka o ničem. Vlastně o něčem přece: o Werichovi - to je vlastní téma této adaptace. Počet hvězd zaokrouhluji nahoru pro nevšední zážitek s Kopeckým: zcela přirozeně očekávám, kdy to jeho postava rozbalí a pokusí se ovládnout situaci - a on je chudák někde v půlce bez fanfár vystřelen z trenek jako politováníhodný přizdisráč, ani si neškrtne, což je u tohoto herce velký odvaz ve vztahu k diváckému očekávání. Jinak je to celé takové nic proti ničemu. Stejně jako u Uspořené libry jsem nepochopil pointu. ()
Je to trapné, když u každého komentáře na film s Janem Werichem musím "opět" uvést, že byl prostě fenomenální. Ale vyčítejte mi to, když je to pravda. Kočár nejsvětější svátosti rozhodně není výjimkou. Naopak, představuje poctivou filmařinu s těmi nejlepšími herci své doby. Prostě nádherná podívaná, ale k té páté hvězdičce přece jen maličký kus chyběl. 80% ()
Po Baladě z hadrů a mistrném koncertu pana Wericha jsem si s chutí pustil i další dílko, ve kterém hraje. Tentokrát šlo o televizní film Kočár nejsvětější svátosti na motivy jednoaktové divadelní hry. Samotná hra má jednoduchou zápletku (viz obsah) a jde o konverzační komedii odehrávající se v jedné místnosti. Pan Werich opět ve své roli španělského místokrále v Limě exceluje. Zdatně mu ovšem sekunduje Jaroslava Adamová v roli jeho nevěrné milenky. Krásně rozehrává všechny možné manipulace, které ženy tak dovedně zvládají a španělský místokrál s ní z počátku bojuje a nakonec (rád?) podléhá. Přes jednoduchou zápletku je hra svižná a i díky poměrné krátké stopáži nezačne nudit… čtyři hvězdy. ()
Budu se možná trochu rouhat, ale mnohem více než Jan Werich mě v tomhle filmu pobavil naprosto úžasný a skvělý Miloš Kopecký, který po svém odchodu ze scény Kočáru nejsvětější svátosti ohromně schází. Scénář sice není nic originálního nebo překvapivého (Král a žena je podle mě lepší) a postavu Jaroslavy Adamové mohla hrát nějaká o pár let mladší a temperamentnější herečka, nicméně i tak byla radost se na to všechno podívat. ()
Ach, ti nepoučitelní muži.... Ach, ty ďábelské ženy... Divadelní ladění, vynikající herci a jednoduché téma. Bohužel právě televizní obrazovka tomu v mých očích nejvíce škodí a přes pěkné dialogy s citlivě dávkovaným humorem to nepřináší dostatek smíchu ani emočního dopadu. Příliš chladné a bez překvapení, i když je to moc dobře odvedená práce s nepopiratelnou kvalitou. ()
Galerie (1)
Zajímavosti (3)
- Jaroslava Adamová vzpomínala, že jestliže měla v rámci natáčení absolvovat polibek s Werichem, nedovolil Werich nikdy víc než na vousy. (sator)
Reklama