Stalingrad

Němci to mají těžký, přesvědčit diváka, že i oni trpěli, že i oni byli obětí ideologie se jim nikdy nepovedlo, a nepovede. Já nikdy u těchto bitev v německém pojetí nevim, co mám cítit, respektive cítim všecko, jen né soucit a jakési to klasické fandění, aby voják svého nepřítele rozmašíroval až na kostní dřeň. Tohle je právě tokový snímek, relativně dobře natočený, po německu klasicky debilně napsaný a mojí osobu zanechal nepřekvapivě lhostejnou k osudu Němců. Je mi jasný, že oním jediným úhlem pohledu nelze pohlížet na jakýkoli konflikt v dějinách lidstva, ale ubraňte se tomu, když víte, co tomu předcházelo, co se dělo potom a zároveň a to vše za doprovodu hafa shlédnutých dokumentů, a filmů typu Jdi a dívej se, které vám dotvoří onu germánskou nadrasu i po obrazové stránce. Těžko pak přát těm bojovníkům, kteří trpěli, byli obětí iracionality vycházející z úst hitlerových a dle toho tak i jednali, něco jiného než smrt. Je mi líto, že je mi to tak jedno. (25.12.2011)

Film s nezapomenutelným Karlem Heřmánkem nastiňující atmosféru jedné z klíčových bitev moderní doby skrze osudy několika lidí. I přes místy až komicky působícími hereckými projevy ve mně Stalingrad zanechal silný dojem a soustředěním se právě na osudy několika postav a neopomíjením důležitých událostí se lze z druhého pohledu věrně vžít do utrpení lidí, kteří rovněž pro své rodiny a blízké umírali v dešti kulek, mrazem, hlady a upadli v zapomnění. (27.04.2011)

Na Stalingradu je vidět, že jeho rozpočet sice smutně pošilhává po kamarádu ve zbrani Ryanovi, což vynikne hlavně v bojových scénách, ale téměř ve všem ostatním stojí nad ním. Ve Stalingradu není místo na sentiment, nejsou tu samí hrdinové, vojáci mají strach, selhávají. Boje v budovách jsou mnohem osobnější, nepřítel je často na dosah ruky a v nepřehledné situaci spácháte i tu nejhorší chybu. A postavy se vyvíjejí. Vojáci prožívají deziluzi, mění se v trosky fyzické i psychické. Rozklad morálky, těl, vojenského tělesa i jedince jde ruku v ruce. Nevím proč, ale z nějakého důvodu je západní filmová fronta jinačí než ta východní. Sice stejně krvavá, ale tak nějak hezčí. Vilsmaier, či spíše scénárista, si však jedno přikrášlení neodpustil. Páchají-li totiž Němci nějaká zvěrstva, nikdy to nejsou hlavní hrdinové. Ukázal nám, jak válka dělá z lidí trosky, ale neukázal nám, jak se rodí monstra. (15.09.2008)

Pro mě to byla obrovská bomba a obrovské překvapení. Nechápu, proč není v informacích uvedena koprodukce ČR, protože polovina herců je českých. Dost tvrdý pohled do Stalingradu, tentokrát z pohledu Němců, který je díky lepšímu scénáři věrohodnější a uvěřitelnější, než třeba Nepřítel před branami. Ukrytý klenot svědectví o II. světové válce. 95% (25.07.2016)

Kultovní film v době, kdy jsem navštěvoval druhý stupeň na základce. Tenkrát jsme se my všichni kluci, co spolu chodíme :-) začínali postupně přeorientovávat z akčňáků s Arnoldem nebo Seagalem na válečné filmy. A tehdy jsme se rozdělili na dva tábory - na Ryanovce a na Stalingradovce, přičemž já jsem patřil do té druhé, podstatně menší skupiny. Tak, to by bylo k nostalgii a vrátím se do reálu. Když se ještě letmo vrátím k té nostalgii (no, už vážně naposled), "Stalingrad" se mi opravdu jeví jako pravý opak "Zachraňte vojína Ryana". Spielbergův velkofilm je po technické stránce perfektní hollywoodský doják, tlačící v emotivních scénách maximálně na pilu, zatímco Vilsmaierův opus magnum je znatelně laciný a technicky nijak extrovní, ovšem s perfektní uvěřitelnou děsivou atmosférou plnou krve, mrazu, sněhu a nábojnic. Nedává velký důraz na postavy, a přesto jim nechybí hloubka a duše. Každý klad je sice vykoupen nějakým ale (drsné scény x laciná výprava, skvělé herecké výkony Thomase Kretschmanna a Karla Heřmánka x malý prostor atd.), i tak se však jedná o upřímný film, který se netváří nabubřele a svůj úkol plní (no, i když dějově je velmi nestabilní a Stalingradskou problematiku pouze načrtává, ale budiž). Po těch letech nostalgie vyprchala, ovšem i tak mohu s klidným svědomím tvrdit, že i když se nejedná o žádné veledílo, nejlepším filmem ze Stalingradu bezpochyby je. 75%. (01.11.2010)