Tajemství jejich očí

Díky překvapivému zvratu na konci, který dal celému snímku trochu hlubší smysl jsem přihodila hvězdičku, jinak musím přiznat, že průběh mě moc nepřesvědčil a ani výkony hlavních představitelů. Co ale musím vyzdvihnout je technický kousek sekvence na fotbalovém stadionu, kdy od počátečního záběru velkého celku až ke konečnému detailu jsem v zhruba šestiminutové scéně nezaznamenala jediný viditelný střih. Fajnšmekrovská práce s kamerou od argentinských filmařů. (17.02.2010)

Dobrú chvíľu mi trvalo, než sa mi podarilo adaptovať na oscarový, povedzme že romanticko- dramatický kriminálny triler z južnej Ameriky. Problémom bola oná žánrová nevyhranenosť, ktorá postupom času presáva vadiť, aby film nakoniec vyznel ako súdržný celok. Vedel som, že má prekvapivú pointu, na ktorú som neprišiel, za čo má film ďalšie plusové body. Dľžka je asi mierne prehnaná, stačilo by vystrihnúť 15 minút, Tajomstvo by potom vyznelo celistvejšie a menej okázalo. Oscarových konkurentov si už nepamätám, takže hodnotiť podľa kvalít jeho súperov tento film nebudem. (13.07.2012)

Jsem kdesi na půl cesty mezi zaujetím a okouzlením. Campanella dokázal do svého snímku vtisknout onu nezaměnitelnou emocionalitu "hispánské" kultury, která je zmítána někde mezi hlubokým prožitkem a exaltovaným kýčem. Občas mě z filmu vyrušovaly momenty, kdy až příliš prosvítá make-up – ten skutečný, i narativní. Každopádně El Secreto De Sus Ojos má vždy připravenou odpověď, moment, který vrací vyprávění do sedla. Laděním ho lze přirovant k Almodóvarovu něžnému období kolem Mluv s ní – je to zjitřené, kolíbavě lyrické a nadreálně krásné, jakoby se prolínala telenovela, thriller a psychologické drama. Herecké výkony jsou pevným svorníkem, roviny vyprávění jsou velmi čitelně a přehledně uspořádané a výsledkem je tak snadno přístupný a přitom tématy překypující film... Jen mám pocit, že skutečné dokonalosti pořád brání ona okázalá vrstva šminek i velmi konzervativní formy vyprávění, ze které si Almodóvar sarkasticky utahuje v Rozervaných objetích. (19.03.2010)

Mám tyhle typy filmů rád. Nenápadný, ale zajímavý. Na druhou stranu ale většinou u těch nenápadných hrozí, že budou taky nudný a strašně se televizně táhnoucí. No a u tohodle jsem to prožíval tisíckrát tolik. Protáčel jsem se v posteli jak zběsilej. Ale teď nevím, jestli to bylo víc filmem nebo tím, že jsem v pokoji i večer měl třicet stupňů. Vedro je občas nesnesitelná věc. (15.06.2010)

Nebýt skvělého konce, tak asi půjdu s hodnocením o něco níže, ale nemůžu si pomoc. Takovou kriminálku jsem dlouho neviděl. Na začátku odhalíte veškerá pravidla hry, vstoupíte do příběhů a na konci se všechny kapitoly uzavřou. Jak by správný detektiv řekl: "Případ uzavřen." Konečně něco neokoukaného a vy si vychutnáváte příběh, neznámé herce, cizí jazyk, sytost barev apod. Režisérovi Campanellovi úspěch přeji a snad už se vymaní ze spárů seriálového režiséra, i když epizody pro seriál House M.D. by mohl točit dál. Mezitím však snad dostane nabídku na zajímavý, ryze americký film. (28.02.2010)