Tajemství jejich očí

Zbytečně dlouhá, utahaná a rozvleklá oskarová detektivka, která rozehrává typický příběh vyšetřování vraždy a do toho si hlavní hrdina řeší své osobní problémy. Co mi utkvělo v paměti je povedená "ačkní" honička natočená na jeden záběr. (12.02.2012)

Multižánrová farebná a pestrá skladačka, kde psychológia nehrá druhé husle. Film má pomalé, priam hypnotické tempo, špecifickú tajomnú atmosféru, fungujúce prelínanie minulosti a prítomnosti. Veľmi príjemné prekvapenie... (13.09.2010)

Musim říct, že v průběhu těch 2 hodin, jsem tenhle film vnímal spíš jako zajímavou krimi a náznaky emocionálních zápletek jsem tak nějak furt nebral v potaz. Mezi tim mě naprosto ohromila pasáž na fotbalovym zápase a film potom dál plynul. A vlastně až na konci jsem si pořádně uvědomil, o čem že to je a ten konec mě naprosto odrovnal, ať už v rovině Morales a Gomez nebo Benjamina a Irene. (22.04.2010)

70% (15.11.2010)

Lahůdkový konec, kterému předchází solidní detektivka spojená s těžko uvěřitelným milostným příběhem (že by ji bezmezně miloval celá ta léta?). Mým problémem u tohoto filmu ale byla očekávání, která bohužel nebyla naplněna. Po všech těch opěvných recenzích a Oscarovi za nejlepší cizojazyčný film jsem čekala větší pecku. Je to neokázale natočené (převládající tmavé tóny s občasnou řvavou červenou), má to mistrné dialogy (které jako by opravdu vypadly ze života), má to i humor (scény s natvrdlým nadřízeným), ale něco nedefinovatelného tomu prostě chybí. (18.08.2010)

Majstrovské dielo! (20.11.2010)

Tak tentoraz budem znova za blbca, ale genialitu tohto oscaroveho filmu som vôbec nepochopil. A to som si precital aj komentare erudovanych milovnikov artu akym je Bluntman, ale ja to tam proste nevidim. Mizanscena sem, orientacia v priestore tam, odlisne mody rozpravania atd. my ass. Ja som proste jednoduchy clovek a ak ma nestrhne pribeh, tak sa kurevsky nudim. Tentokrat to nezrachranil ani môj oblubenec Ricardo Darín. Je to taky mix zanrov, od romantiky, k detektivke po filozoficku dramu o zmysle pomsty, ale ziadny motiv tam z môjho pohladu nie je spracovany poriadne. Holt skôr mi vyhovuje nekompromisny azijsky styl ako tento romanticko pojaty, ktory je skoro az na urovni telenoviel. Akurat ta technicka stranka je o niekoko tried lepsia ako v telenovelach. Ale vychutnavat si kompoziciu kamery mna osobne dostatocne nenaplnuje. Z toho mi vyplýva, ze to je film vhodny pre milovnikov artu, ktory tam najdu aj motivy o ktorych nevedel ani reziser a profesionalnych kameramanov, ktory budu slintat nad mizanscenov. 5/10. (17.05.2015)

Žánrovo mnohovrstevnaté, opakujúco vyvolávajúce pocity strachu a ZODIACovskej stiesnenosti, ktoré odľahčuje zaujímavo neprehľadná love story a scény s nenapraviteľným Sandovalom. Nie je to film dokonalý, ale majúci dokonalé okamihy. A až nadpozemsky krásnu Soledad Villamil. Scéna vo výťahu = BR BR, NIE, ÁNO = dokonalé zimomriavky ! (20.03.2011)

ukrutně nudná a díky prolínání minulosti se současností (a současnosti s minulostí:) i dost nepřehledná záležitost, která ve finále působí asi tak, jako kdybyste jeden díl kriminálky Odložené případy roztáhli na dvě hodiny a nacpali do něj spoustu ukecaných Argentinců.. stálo mě hrozně moc sil dodívat to do konce a absolutně nerozumím tomu Oscaru za nejlepší cizojazyčný film, natož pak aktuálnímu 156. místu v TOP 250 na IMDB.. (20.04.2013)

Velmi příjemné překvapení z Argentiny a zasloužená nominace na Oscara. Film odkazuje na žánr noir, ale vyrovná se i moderním detektivním thrillerům. Silný příběh, kvalitní (a hollywoodem neprovaření) herci a především působivé a nezapomanutelné scény dělají z toho snímku perlu letošní produkce. Někteří zdejší uživatelé by neměli přeceňovat své mentální schopnosti a nezkoušet sledovat filmy, které nedokáží pochopit. 90% (03.02.2010)

Díky překvapivému zvratu na konci, který dal celému snímku trochu hlubší smysl jsem přihodila hvězdičku, jinak musím přiznat, že průběh mě moc nepřesvědčil a ani výkony hlavních představitelů. Co ale musím vyzdvihnout je technický kousek sekvence na fotbalovém stadionu, kdy od počátečního záběru velkého celku až ke konečnému detailu jsem v zhruba šestiminutové scéně nezaznamenala jediný viditelný střih. Fajnšmekrovská práce s kamerou od argentinských filmařů. (17.02.2010)

Pozoruhodná záležitost s nádhernou atmosférou a krásnou hudbou, příběh o vyšetřování vraždy mladé půvabné ženy mě vtáhnul a já jsem se nechala unést.. Prolínání časových linek mě vůbec nerušilo, naopak mě to bavilo, skládat si jednotlivé střípky dohromady, co se stalo tenkrát a co se děje v přítomnosti.. Ricardo Darín je ohromný sympaťák, moc hezky jim to se Soledad fungovalo, kamarád Guillermo Francella báječný, skvělé hlášky, no a záporáci správně odporní.. Ode mne plný počet, filmová spokojenost.. (08.07.2024)

Povedené, silné, řemeslnicky bravurně odpracované, ale až zbytečně moc vyhypované. A na to aby to smetlo ze záře reflektorů v Kodak Cinema Bílou stuhu to zdaleka nemá. How do you live a life full of nothing? (27.11.2012)

zločin a trest...a atmosféra, že by se dala krájet motorovkou (19.07.2010)

Prvních 30 minut - nuda. Druhá půlhodina - na jejím konci se konečně něco stalo! Třetí čtvrtina - vracíme se zpět do hluboké nudy, sice se něco děje, ale už je mi to jedno. Poslední úsek - rozuzlení. A na tohle jsem dvě hodiny čekal? Jděte do Prčic. ~~~ Dva vyšetřovatelé a jedna právnička (nebo co - jejich nadřízená) vyšetřují znásilnění a vraždu mladé ženy. Vyšetřování je ale dosti nesnadné, zamotané, do toho se jeden z vyšetřovatelů do své nadřízené zakouká a přítel oběti se s tím vším nechce vyrovnat. Všem se ale případ doslova zažírá pod kůži a nemohou ho ani po letech opustit neuzavřený. Divák se neustále přesouvá mezi současností, kdy vyšetřovatel začíná psát o případu knihu a znovu nad vším přemýšlí a pátrá, a minulostí, kdy vyšetřování probíhá, stejně jako vztah mezi třemi ústředními postavami. ~~~ Neskutečně, skutečně neskutečně zdlouhavě natočené, že sestříhání o celou hodinu by tomu snad jen jedině prospělo. Navíc jsem se v tom začal docela slušně plácat a zmateně se snažil luštit na co se to koukám a co se proč děje. Tohle mi ale dlouho nevydrželo a tak jsem jen koukal na obrázky a čekal, až se začne něco dít a bude finální rozuzlení. Jenže to čekání bylo táááák dlouhé. ~~~ Vrátit autorům a nechat znovu celé předělat. (01.05.2011)

Tak se mi jen potvrdilo, že Oscar tak úžasné ocenění není..zpatra bych mohl jmenovat hned několik neanglicky mluvených filmů, které byly v roce 2009 mnohem lepší, a to i argentinských.. (15.03.2010)

Jsem nadšen. Dvě drobné chybičky již velmi trefně pojmenoval Marigold - taky mně mírně zchladila místy až příliš okatá práce maskéra a nepatrné náběhy k telenovelové melodramatičnosti. Z řemeslného hlediska ale jde o tak nechutně dokonalý film, až mi z toho běhal mráz po zádech. A to je pocit, na který jsem v poslední době téměř zapomněl. Umně propletený, ale nezmatený scénář evokuje tísnivou atmosféru nostalgie - nostalgie po tom, co jsme promrhali a ztratili, nejen po lidech a věcech, ale i situacích, příležitostech a nadějích. Tato éterická příchuť je ale "pouhým" bonusem ke krásné poctě oldschoolovým krimifilmům - filmům, v nichž kralovaly ostře vykreslené postavy (Sandoval!) a hrubý realismus akce. Každý pětihvězdičkový film musí obsahovat hned několik scén, které mě trefí na solar - zde jsou tři z nich : strhující one-shot záběr honičky na fotbalovém stadionu / jemně rozehrané vzrušení a následné zklamání mladé právničky v okamžiku, kdy si Esposito přijde promluvit o "jedné věci" / Sandovalova oběť. ¡Viva Argentina! (16.05.2010)

Emocionální smršť doprovázena úžasnou hudbou a hereckými výkony. Vražda, vina, beztrestnost,dvacet pět let života všech zúčastněných a jejich poznamenání. Můžeme žít tisíc minulostí, ale co dál ? Existuje trest? Vynikající Ricardo Darín v roli právníka na odpočinku. (12.04.2015)

Já jsem viděl především romanci. A nedošlo mi něco, co v tomto příběhu evidentně mělo mít zásadní roli - totiž proč si ústřední pár nemohl padnout do náruče dřív, než rozlouskli starý kriminální případ. Jsem nejspíš natvrdlý. Jako takovému mi smíchání příběhů a žánrů připadalo vykalkulované. Tváří se to postmoderně, ale spíš bych řekl, že jde o romantický příběh toho nejklasičtějšího střihu: milenci překonávají nástrahy a úskalí, aby nakonec byla svatba. Jenže ty nástrahy jsou neobvyklé, a popravdě řečeno, nesmyslné. (31.08.2015)

V kinech se aktuálně prohání americký remake téhle argentinské oscarovky a dle kritických ohlasů to údajně není zase takové terno, jak jsem z nadějně vypadajícího traileru předpokládal. Tak jsem si řekl, že kino oželím a originálem nic nezkazím. A teď už vím, že se na ten remake nejspíš vybodnu úplně. Tajemství jejich očí je pomalý dvouhodinový krimi thriller s romantickou podzápletkou, který většinu stopáže jen přešlapuje na místě a nic moc ve skutečnosti nevypráví. Takže když se nakonec hlavní hrdina dobere pointy, přejdete ji jen s lehkým pozvednutím obočí a půjdete zase dál. Napadá mě jediné slovo, které celý film výborně charakterizuje - obyčejný. Ničím zajímavý nebo vybočující. V knize by se děj možná vyjímal o něco lépe než na plátně, protože velký podíl na té obyčejnosti má herecké obsazení. Nevýrazné postavy, nevýrazné dialogy, fádní kamera a místy do basketbalu přetékající nuda, navíc podivně sestříhaná. Jedno zkouknutí vás nezabije, ale když tenhle kousek vynecháte, o nic nepřijdete. (12.02.2016)