Utrpení mladého Boháčka

Snad bych dal ruku do ohně za to, že jsem si v rámci těch českých poeticky lidských komedií prošel snad všemi kousky. A on si to do mého pokoje zničehonic dorazí mladej Landovskej v roli Tondy, kterej si to stařičkou Volhou štráduje silnicí mezi Úvaly a Děčínem, aby mě přesvědčil, že to tak vlastně vůbec není. Bavil jsem se náramně, úplně jak u Homolků. Jen kdyby Jorga Kotrbová nehrála tak strašně naivní holku, která by tím svým chováním otrávila i mrtvolu. (06.12.2015)

Utrpení mladého Boháčka není ukázkovým příkladem československé novovlnné kinematografie, ale své ovlivnění nezapře. Utrpení mladého Boháčka je komedií. Vynikne obraz, herectví a prostá věcnost zápletky. Důvěrně známá pro zpohodlněné chráněnce matek i dnes. Seznamovací trampoty v realitě socialistické společnosti a zajíkavé stydlivosti bez možnosti soukromí českého venkova. Z pohledu psychoanalýzy jde o laskominu, z pohledu filmařského jde o svěží a hravou zábavu. Herci přirozeným šarmem zvýrazňují jemná protivenství a hra o city dostává několik náhodných proměnných a protichůdných stavů pokušení a očekávání. Hlavní postavou lehce satirické romance je traktorista Tonda Boháček (vynikající Pavel Landovský), dospělý muž se spokojeným životem starého mládence. Strach a nesmělost vlivem náhody a okolností dostávají čerstvá křídla. Odvaha se dostaví společně s chvěním podbřišku za teplé noci při svitu neukojeného chtíče luny. Chvilku se létá ve hvězdách a lákavé chuti neznámého dobrodružství. Až do doby, než se realita sama důrazně připomene. Hlavní ženskou postavou je Květa Lesecká (velmi zajímavá Regina Rázlová), městská slečna v lehké krizi neupřímnosti partnerského vztahu. Nabízené možnosti jsou hrou a rozptýlením, dodávají kuráž k očistě a nepočítá žádné případné ztráty. Důležitou postavou je matka Boháčková (dobrá Stella Zázvorková), neodbytný osnovatel zápletky a budoucího štěstí vlastního syna. Její důrazné naléhání otevírá rozmanitou porci citů, rafinovaně vydírá a balancuje kolem svátosti obyčejů. Vytrvale a neohroženě. Poslední výraznou postavou je zootechnička Janička Pazderková (velmi dobrá Jorga Kotrbová), postižená podobným studem v oblasti namlouvacích rituálů. Škádlivost okolí upřímnosti nepřidá, obavy nezaplaší a setrvání v osamělosti je stále nesnesitelnější. Z dalších rolí: Květin rozpolcený přítel Petr Stárek (dobrý Jaroslav Satoranský), vesnický hostinský Láďa (Josef Hlinomaz), neochotná pokladní na děčínském nádraží (příjemná Jiřina Bílá), vstřícná vesnická servírka (zajímavá Consuela Morávková), Janina veselá kamarádka Jiřinka (Blažena Kramešová), či trojlístek sebevědomých mladíků (příjemní Tomáš Sedláček, Jan Kanyza a Radan Rusev). Utrpení mladého Boháčka nemělo jiné ambice, než pobavit a obveselit. Prostý a známý základ se v hravosti a bez vulgarit otáčí ze všech stran a uličnicky se podrobuje pokušením a nástrahám. Změnilo se téměř vše, a přesto je vše stále stejné a neměnné. (05.09.2017)

Velmi ráda bych hodnotila čtyřmi hvězdičkami, ale nebylo by to spravedlivé vůči, příkladově jmenuji, Láskám jedné plavovlásky a Já, truchlivý bůh, u nichž jsem se bavila a nasmála více než u tohoto snímku. Film je velmi povedený, Landovský hraje excelentně a velmi přirozeně, děj je záživný, je zde spousta vtipných scén a dialogů, ale i přesto mi něco chybělo a já bohužel nevím co. (04.11.2009)

Seznamte se s Tondou. Na první pohled nevycválaný buran, ovšem na druhý pohled citlivý mladý muž. Ryzost jeho srdce vystupuje ve srovnání s trampskými intelektuály hledajícími jenom vulgární povyražení pod širákem. A proto dívky, husu do tašky a hurá do pohraničí, do míst s čistým vzduchem, kam nepronikne zkaženost města, kde není místo pro uslintané flirtování, protože zde roste socialismu budoucnost. Tato výchovná konstrukce je natočena formanovským stylem, takže patří k tomu lepšímu v oblasti českých komedií. Nesnaží se o hrubozrnou satiru, neutíká do sci-fi, jen je bezzubě televizní. (11.06.2010)

Tak jsem zjistila, že i před 40 lety zněly koledy úplně stejně jako dnes - jako by je zpívalo pořád to samé složení lidí... :-D No, ale nic víc si z filmu asi neodnesu. Jo, sem tam jsem se pobavila. Politovala Boháčka, o kterém jsem nevěděla, jestli je tupý či nikoliv. Zjistila, že ženský jsou naivní krůty. Takže vlastně jsem nenarazila na nic, co bych už nevěděla, neviděla, neslyšela - když pominu ty koledy ;-)) Kdyby člověk chtěl zabít čas, tak rozhodně může použít jako zbraň tenhle film. (01.10.2009)