Klub rváčů

Film jsem viděl po hodně dlouhé době, dokonce mám pocit že naposled jsem ho viděl ještě v kině. No už na mě se svou pointou nezapůsobil tak revolučně jako dávno, což je dáno tím, že podobných point už je natočeno více a především si neumím představit bitku sám sebou v takovém podání jakou předvedl Edward Norton. Daleko víc mě brala ta podprahová pointa a totiž všednost obyčejných lidí versus touha být součástí něčeho v tomto případě nečeho surového. Hereckyoba pány strčila do kapsy Helena Bonham Carter a upřimně mě sere, že neměla víc prostoru. (27.08.2024)

Na tento film sa vopred vyzbrojte termoskou silnej kávy, nenechajte sa vytočiť v práci a hlavne sa doň ponorte s dobrou náladou, pretože Fincher si tentokrát pripravil ťažké sústo a za utrpené následky na divákovi neručí. Jedna depka za druhou, dokonale nabúraný systém ľudskej osobnosti, duševné trosky čerpajúce silu z krvi, bolesti, utrpenia. Ťažký námet, avšak jeho spracovanie sa podarilo na výbornú. Fincher je majstrom hrôzy a ľudskú dušu roztriešti na márne kúsky. Máte pocit, že to formálne i obsahové dusno, do ktorého ste vtiahnutí, dokážete vydržať bez väčšej psychickej ujmy na zdraví? Prečo som po vzhliadnutí tejto snímky nadobudla pocit, že mi Fincher rozbil dôkladne vybudovanú psychickú rovnováhu? (18.02.2009)

"Znáš Tylera Durdena?" Nic vás neprobudí z letargie a otupění lépe než bolest, tak si nechte rozbít hubu a ráno mi zavolejte aneb lék na nespavost a civilizaci od Davida Finchera a jeho nejlepší věc. Fincherovo famózní převedení Palahniukovy bizarní předlohy do filmu zaslouží obdiv, vedle chytrého scénáře na tom mají zásadní podíl hlavně herecké koncerty Nortona, Pitta a Bonham Carterové, sexy ponurý vizuál, skvělá hudba a kopec režijních nápadů. Konec je pak v mém osobním top tenu nejlepších filmových konců všech dob. (22.01.2003)

Šialenosť a psycharčinu najväčšieho rangu nám naservíroval môj obľúbený Fincher a musím povedať, že tento film bol u mňa prvýkrát veľmi ťažko stráviteľný a vôbec, celkovú podstatu som pochopil až na druhý krát. Ono mi to najprv trochu svojim smerom pripomínalo Lyncha a spolu so záverom sa to aj potvrdilo. Na svoje si v tomto filme preto prídu uznávači azda všetkých žánrov. Pitt sa prekonal, Norton mu počas celého filmu nasadzoval latku a páni potvrdili svoje kvality. Ale kto ma veľmi prekvapil, bol Meat Loaf. 90%. (06.08.2006)

Nejhůře stravitelný, ale názorově a myšlenkově nejnabitější a pro někoho asi i nejpodnětnější Fincherův film. A po zralé úvaze i můj nejoblibenější. Anarchie, bitky a chvílemi i bezvýchodná situace, deprese a beznaděj. Ale hlavně toho života v něm! Živoucí energie všech povah na jakoukoli denní, noční či osobní dobu. (20.08.2006)