Tamara Drewe

Krapet moc postav, krapet nezvládnustá psychologie těch mnoha postav, krapet moc zápletek a krapet zmatek a tedy neudržitelná pozornost divákova. Jinak je to ovšem docela psina a poučení je: lepší pes na řetězu než zastřelenej, bacha na krávy, se nezdaj holky strakatý, když vám vyndají chrupavku z nosu, neznamená to, že vám s ní vyndali i mozek, jak dokazuje krásná Gemma s malým nosem. Jinak ty dvě puberťačky jsou bombový. (05.03.2011)

Gemma! Gemma! Gemma! To je shrnutí tří základních faktorů, které mě v průběhu filmu zaujaly a vysloužily si tři hvězdičky darované z hluboké lásky. Abych to ještě trochu upřesnil: Gemma Arterton má překrásný úsměv, Gemma Arterton má přenádherné oči, Gemma Arterton má ten nejhezčí nos pod sluncem hnedle po Gérardu Depardieu :-) Velká škoda, že jinak velmi zajímavý a sexuálně nezávazný příběh sklouzával až moc často k nechtěné parodii, že sympatické postavy tvořila převážně kolem pobíhající zvířata a že jeden z těch naprosto příšerných charakterů vyfásla i moje Gemma, k jejíž postavě jsem měl na konci bohužel dost velkou averzi. Jinak ale vcelku spokojenost- co jsem chtěl vidět, toho jsem se dočkal :) 60% (17.08.2013)

„Why does the asshole always get the girl?“ Odvěká otázka, na kterou ani Frearsův úsměvný kousek o škodolibé reciprocitě příčin a následků nedokázal najít odpověď. Tok Thomas Hardy - grafická novela - filmové plátno ukočírován s přehledem a odzbrojující upřímností, až jsem měl chvílemi pocit, že si do Dorsetu přijeli léčit tvůrčí krizi Woody Allen a Terry Zwigoff. No jo, když jsou vztahy a sex postavené na trucu, jsou slova: „Nedala bych ti, ani kdybys byl poslední muž na Zemi po atomový zimě!“ jen takovým plácáním do větru.. (22.02.2017)

To jsem se zase jednou dívala na kolosální blbost! Kdybych měla vybrat něco pozitivního, vzpomněla bych si na poetické obrázky anglického venkova, sympatického boxera bosse a vcelku oku-libého Luka Evanse, kdybyste po mně naopak chtěli absolutní zlo, bez váhání zvolím scénář! Aby totiž parodie mohla fungovat jako parodie, je třeba vědět, co paroduje, z čeho si dělá legraci, a to se u mě (bohužel) nepovedlo. (21.06.2014)

Hlavní hrdinka, Tamy (zde ztvárněná půvabnou Gemmou Arterton), přijíždí po letech zpět do své rodné vesnice. Ne tak proto, aby zde nalezla inspiraci pro svůj článek, jako spíš samu sebe. Poté, co prodělala plastiku, se jí totiž otevírá úplně nový svět možností výběru toho pravého, respektive zde spíš nepravého. Do toho všeho zde figuruje i skupina spisovatelů, kteří přijeli na zdejší farmu za hledáním inspirace pro své knihy. A mezi ně patří i nejvýraznější chlápek, co nejen, že nemůže chytit tu správnou slibu, ale chová jisté city k Beth, která se se svým prolhaným a podvádějícím manželem, taktéž spisovatelem, stará o blaho všech kolem. A nesmím zapomenout ani na dvě vesnické puberťačky, kterým se podaří zamávat osudy úplně všech a to jen kvůli jejich vlastnímu egu (respektive jedné z nich, která byla doslova na zabití). Asi tak bych shrnul tento film se zajímavým nápadem hlavně nadhledem, ať už se “na plátně” dělo cokoliv. I přes to všechno jde o maximálně tak docela dobrý film, který hlavně staví na tom, jak se hrdinka kvůli své nově nabité povrchnosti vyspí hned s několika důležitými postavami, aby si své jednání uvědomila, až je skoro celá vesnice vzhůru nohama. Do toho neodpustím hlavně jednu méně logickou situaci ke konci, která i s ohlédnutím zpět stále působí poněkud hloupě. Naštěstí vše zachraňuje zajímavé a netradiční vyvrbení, postrádající jakýkoliv moralizující podtext. 70% (24.02.2017)