Hra

Skvělé mystifikační drama. Z konce jsem byl opravdu paf, ale zároveň jsem cítil velkou úlevu. Teprve pak mi vše došlo a vše se postupně pospojovalo. nezbývá než ocenit geniální scénář. Nikde nic ndrhne, vše je dokonale seskládané k dokonalému závěru.A Douglas to zmákl skvěle. Jak vidno, mít se zas až tak moc dobře také není žádná výhra. Člověka pak napadají z nudy blbiny a mohl by si chtít zahrát GAME. * * * * (20.02.2013)

Já teda nevim, celý dějový koncept je naprosto uhozený a i když se film snaží o velice ponurou, depresivní atmosféru, tak já se furt gebil jak to Douglas kupuje. Třeba v nemocnici se najednou zhasne a stovka lidí zdrhne během sekundy, nebo taxikář zamkne dveře, začne se šíleně nepříčetně gebit pak vyskočí z auta a pošle Douglase přímo do vody. A když se ke konci Michael Douglas probral v Mexiku a jel se zkrachovalym ksichtem domů autobusem tak jsem smíchy fakt nemoh. Kdyby tohle někdo udělal jako komedii s Luis DeFunesem nebo Jimem Carreyem, tak by to byl film století. (18.11.2006)

Komentář obsahuje SPOILERY. Fincher se po veleúspěšném Sedm vrací k motivu manipulace hlavním hrdinou - v níž nebyla hlavním tématem - manipulace jemnější, přesnější... manipulace tak jemné a přesné, že je to až k neuvěření. Naprosto. Docela rozdíl, od Sedmičky - tam věřit šlo. Dost dlouhou dobu jsem podezříval autory, že i přes tu zjevnou nemožnost naši důvěru žádají. Nebo si stačí uvědomit, že scénář a režie vládne postavám, diktuje jim, co mají říct, kam mají jít, co tam mají udělat, ba co si mají myslet. I Nicholas van Orten to již brzy zjistí. Veden na nitkách Fincherem pletených koná, jak je do detailu předvídáno, vlastně předurčeno. I uvědomění vlastní ovladatelnosti mu bylo vštípeno zvenčí, stejně jako jeho nutně k neúspěchu odsouzený pokus se vládě pera vzepřít. Ba falešný pocit, že Hra končí a jeho finální proměna osobnosti, stejně bizarní jako jeho předchozí dobrodružství - i to je dílem Pánů jeho. Hra přesahuje hru... Člověk běžně samozřejmě chápe, že tvůrci a ne postavy doopravdy rozhodují, obyčejně však je po něm jako po divákovi požadováno, aby na tuhle skutečnost při sledování filmu blahosklonně pozapomněl a pořádně se vcítil. Zpětná reflexe prožitku díla ve světle uvědomění, že nejenom Nicholasem, ale i Subjektivem je manipulováno - fajné. Hru jsem si přesto příliš neužil. Tam, kde třebas Mrtví Rosencrantz a Guildenstern diváka od počátku směřují k pohledu mimo dění k tvorbě, k ukotvení jejich světa do našeho světa, neúplnosti jejich světa atd., tam Hra až příliš dlouho člověka provádí po událostech, jejichž smysl možná později odhadne, ale do té doby předpokládá, že sleduje nepříliš důvěryhodný thriller, který jej nenapíná, neboť začne tušit, že Nicholase doopravdy nic neohrožuje a zároveň se společnosti CRS nemůže doopravdy vymanit. A to, prosím, trvá film 2 hodiny. Když přeci jen přijde na myšlenky z počátku komentáře (pokorně: "Možná nepravdivé, určitě neúplné."), řekne si: "Aháá, tak takhle," a zažije chvilkový pocit radosti z poznání, zkalený uvědoměním možné falešnosti toho poznání. Ta možnost Subjektiva ale trápit nemusí, onen pocit stejně po pěti minutách beze stopy vyhnije. Nebo mu přece jen někdo bude chtít namluvit, že jde o hyperbolu důsledků ovládání obou směrů informačního toku jednou osůbkou/skupinou? Možná by mu uvěřil, ale co by to změnilo? Filmové zažívání ne. (01.05.2011)

Výtečně napsaná postava Michala Douglase a zajímavý námět jsou jednoznačnými plusy. Nevyrovnané tempo a lehce kostrbatý sled jednotlivých scén jsou pak jednoznačné nedostatky, kterými tento prapodivný snímek oplývá. Fakt je ovšem ten, že Fincher se vyhýbá jakémukoli tématickému klišé a každý jeho film je naprosto originální a jiný. Michael Douglas je opět vynikající a tentokráte mu zdatně sekunduje Sean Penn. Děj je příjemně neotřelý a plný strhujících scén. Je otázka, jak moc jste na tuto hru Davida Finchera přistoupit. (11.05.2004)

Pro mě nejslabší Fincherův snímek, ani ne tak kvůli režii, tam si režisér drží laťku, ale kvůli překombinovanému scénáři, kdy nad řadou míst je lepší vůbec nepřemýšlet, jinak divák zjistí, že to prostě nemůže fungovat. Herecky přitom je to zajímavě obsazený snímek a hlavně výborně odehraný - Michael Douglas i Sean Penn patří k herecké špičce a pro Deborah Karu Undger mám slabost. Dokáže vtisknout svým ženským postavám erotický náboj. Jenže ten scénář se spoustou na první pohled efektních zvratů mi opravdu vadil. Celkový dojem: 45 %. (18.06.2006)