Sebevražedný oddíl

Bez debat o třídu lepší než letošní Batman vs Superman a fajn oddechovka. Hodně mi zde ale chyběla práce s postavami a propracovanější děj, ten je totiž opravdu jednoduchý a rozvinutý na příliš malém prostoru. Nikdy by mě pak nenapadlo, že z tak ikonické postavy jakou je Joker, dokáže někdy někdo udělat vedlejší a nepodstatnou figurku. Vážně, kdyby Joker ve filmu nebyl, nic by se nestalo. Velice slabý mi pak přišel i hlavní záporák, kterého si za pár měsíců nebude nikdo pamatovat. V zásadě jsem se ale u filmu bavila, v žádném případě se nejedná o takovou katastrofu, jak si přečtete ve spoustě zahraničních recenzí, jen zkrátka film nenaplnil vysoká očekávání a obrovský potenciál nedokázal využít. Třeba příště. (08.08.2016)

Jako Will baví, Margot téměř kouzelná, o screen time obraný přehávající Jared je celkem dost fajn P.I.M.P. "1941 insane gangster" Joker (a dík za tenhle track) a jejich romance byla pro mě highlightem, ale tím za mě končí výčet hvězdiček. Je to bohužel nesvěží, krocená (chtěl/ měl jsem kurva vidět i něco drsnýho, psycho, nekorektního, řádně násilnýho - PG13 je prostě, zvlášť po úspěchu DEADPOOLa, nejhorší katastrofa tohohle filmu), otřesně post-editovaná (nápisy, filtry, zrychlovačky), plná iritujících nebo "meh" postav, slabě ozáporákovaná, tuctově digitálně vrcholící podívaná bez nějakýho pořádnýho směřování a tak vůbec pevný ruky. Mám Ayera moc rád a nějak mi přijde, že za tenhle výsledek snad ani nemůže on, nýbrž vlezlo do něj až moc lidí. Sumárum - co mohl být guilty pleasure vysokorozpočtový explo-masakr roku, je jen těžkoprůměrná sranda na jedno dívání - chčiju. Nevím... škoda... sliboval jsem si něco nevšední a s koulema... whatever... jsem samozřejmě v týmu DC, sem s poctivou a soustředěnou spásou Batflecka. P.S. bonusík (03.08.2016)

Harley je skvělá, El Diablo je týpek a Deadshot ujde nicméně bohužel se z počátečního drsňáka změní na citlivku, co ho div samou láskou nepřeblafne dacanovi co píchá s čarodějnicí. Zbytek bandy vata - Krokouš by nejradši chodil kanálama, kapitán Bumerang se snaží být cool a nejde mu to, jeden drsňák hned ztratí hlavu...No ještě že to tam zachraňuje japonská děvka co každého přeřízne. Největším trapákem se stává, budhožel, Joker, který nepůsobí strašidelně a šíleně, ale naopak je to takovej ubožák k politování s kovovejma zubama a celkově hroznou vizáží. Jaro Léto tu roli prostě domrdal jak mohl a člověk si celou dobu pokládá otázku co na tomhle chudákovi Harley vidí. Hlavní záporáci, incestní démonicko čarodějnické duo, vyšumí z hlavy rychleji než včerejší šampáňo a NN (nesympatická negryně) aspiruje na pitchu roku. Štěkala jsem víc, ale pořád přeci jenom lepší průjem. (19.08.2016)

Nezapomeňte, jsme padouši... Tož já mám dojem, že zapomněli docela dost. A ta nejdůležitější věc ze všech, nejdůležitější, ta, co mě štve nejvíc, ta, co mě naštve hned na začátku a už mě to nepustí až do konce: Když už ve filmu chcete používat písničkový soundtrack, tak do těch písniček nekecejte! Když se rozhodnete použít skladbu jako vyjadřovací prostředek, nechte ji vyjadřovat. Když pustíte písničku jako první věc, která je ve vašem filmu slyšet, uvádí ho, navozuje náladu, nastavuje pravidla, nechte ji hrát bez přerušování delší dobu než nicotných patnáct vteřin. Nezeslabujte mi House of the rising sun, sotva začala působit, abych místo toho slyšela někoho říkat: -"Čas na polívku. Večeře. Floyde, pojď ke dveřím." -"Jenom kamarádi mi říkají Floyd." Vážně byla tahle dialogová výměna tak zábavná, potřebná, originální a poutavě provedená, že si zaslouží překrýt megamocný časoprostor manipulující tajná přání vyjevující baryton Erica Burdona? Nemyslím si. Nekecejte mi do mojí hudby. Nedělejte to. Ne. A jenom úplný šílenec a sebevrah (sic!) takovému barbarskému zacházení podrobí v jednom filmu dobrých dvacet tři písniček. Hanba. Hanba. Hanba. (05.12.2016)

Cool banda bad-ass indivíduí, ktoré zaujmú štýlom a grimasami, ale "príbeh" im nedá možnosť sa rozvinúť, či doň niečo vniesť. Obzvlášť pri snahe skvelého Jareda Leta, ktorého Joker je iba ikonickým vedľajšákom, to zamrzí. Vtipných hlášok, ktoré mali byť hlavným korením filmu, je tu tiež poskromno. Šťavnatá Margotka a soundtrackové šlágre zostávajú highlightom Suicide Squad. Pri prvom zhliadnuti doslova nadchnú. Pri tom druhom, kedy divák nazrie hlbšie pod vyobliekanú pokličku filmu, sa ale ukážu byť tým jediným, čo ho drží nad vodou. (09.08.2016)