Varieté

Pár zajímavých písniček poslepované dohromady příšerně klišovitým příběhem a většinu času odejpající režií. Cher i Christině to zpívá pořád dobře, hudební čísla jsou udělány uspokojivě a herecky je to taky celkem fajn. Cher je výborná, Stanley Tucci si svou roli vychutnává a Cam Gigandet se pokouší aspoň trochu držet pohromadě tu romantickou linii. Christině to totiž dobře zpívá a hezky vypadá, ale herecký talent u ní najdete ztěží. Navíc byla ta její postava strašně nesympatická. Zbytek obsazení byl bohužel celkem nevyužitej (Dane, Bell, Cumming..). Příběhově je to ale strašná nuda s příšernými dialogy, která vás nemá naprosto čím překvapit. Navíc je to i dost dlouhý, takže posledních 20 minut už jsem se, i přes režisérovu snahu, regulérně nudil. Po loňském Nine další muzikálový průměr.50% (12.02.2011)

Tato návštěva Varieté naprosto naplnila má očekávání. Silné ženské hlasy mi postavily veškeré ochlupení na mém nedepilovaném těle, sexuální choreografie zase poškádlila jeden z mých orgánů a triviální romantika okořeněná drobným materiálním problémem neměla sílu nějak zásadně rušit velmi dobrý dojem. A ač mé oči přeblikávaly z jedné slečny na druhou, tak hereckým vítězem je pro mne tradičně vynikající Stanley Tucci, i když „kope za růžové". (19.08.2012)

It's burlesque! Ano, dávám lehce subjektivní 4* a klidně mě spolu s recenzisty a kritikou ukamenujte. Uznávám - je pravda, že je to klišé (velké klišé!), už jsme stokrát viděli příběh, jak si někdo splní sen, stane se z něj hvězda atd. Postavy jsou taky naprosto ohrané. Máme tu nezkušenou, dobrou holku ze které se postupně stává "silná a oblíbená" žena, máme tu mrchu, máme tu kluka na zamilování a chlapa boháče, máme tu ženu, co má problémy a vše dopadne tak, jak předpokládáme. Ale někdy je v jednoduchosti prostě krása... Varieté je rozhodně výborný film co se týče show, zpěvu, prostředí, tance atd. Je to tak trochu dvouhodinový videoklip, stojící na dvou výborných zpěvačkách (a je nejspíš pravda, že pokud je máte rádi, z filmu budete nadšení a pokud ne, tak naopak). Ovšem i pár filmových plusů se zde najde, jakožto pár silných, vtipných nebo prostě jen milých scén... :) Já jsem se upřímně spíše těšil na Christinu Aguileru, ale musím říct, že ta u mě jenom potvrdila svůj jedinečný talent po pěvecké stránce. Za to u Cher se mi velmi, velmi líbil herecký výkon (říkejte si, co chcete, ale podle mě hrála prostě výborně) a její píseň You Haven't Seen The Last Of Me byla vůbec nejlepší z celého filmu, opravdu nádherná a silná píseň, kde je Zlatý Glóbus naprosto na místě a divím se, že nedostala alespoň nominaci na Oscara. A celkově je soundtrack opravdu skvělý. No, film bohužel mírně propadl, ale mně se to prostě líbilo, takže čert vem, že je to tak trochu pohádka... :) (05.03.2011)

Mě by ani nevadilo, že příběh je překvapující asi jako vítěz soutěže Zlatý slavík v kategorii zpěvák roku, čertíky vidím jinde. Tohle je totiž spíš film než muzikál. Ne že by mě tak záleželo na zpívání, když stejně nepoznám jestli někdo umí zpívat nebo ne, ale těšil jsem se na pěkný taneční choreografie a dobrej sound, místo toho se mě dostalo opravdu větší než velké množství keců a jen málo písniček a ještě míň tanečních čísel a když už byli, tak jim kamera vůbec nešla na ruku, neudělala z nich žádnou super svůdnou záležitost ala Chicago. Jinak si myslím, že Christina zpívat umí a je zajímavý, že když je nenalíčená vypadá mnohem krásněji, vlastně to zajímavý vůbec není, to platí pro mnoho ostatních žen a zejména dívek. Pokud se však muzikály budou ubírat tímto směrem, budou se muset na příště obejít bez mé učásti v kině. Je mě líto. (10.03.2011)

Sto padesátá sedmá adaptace příběhu, kterak chudinká dívka ke štěstí přišla. S písničkami (nebo jen jednou?) z Moulin Rouge a milionkrát ohranou story, že když mě nechtěj jako hvězdu, budu tam aspoň uklízet záchody, a vono to jednou vyjde... Prvních dvacet třicet minut se nezbavíte pocitu, že PŘESNĚ tohle už jste někde viděli anebo ještě výstižněji a dokonce nedávno takhle. Tyhle věci už tu byly, nefungujou a do budoucna už nikdy fungovat nebudou. Pak je tu ale muzikál. Cher, co vypadá v pětašedesáti líp než před třiceti lety, a pokud se za ní chlapi pořád otáčí, nemusí to být nutně úchylové. Stanley Tucci, umělecký šéf, v další superiorní roli (vzpomeňme na Ďábel nosí Pradu. Hezounek "Chirurg" Eric Dane a jeho pitomá snoubenka kdesi na druhé straně Států. Zlá holka Kristen Bell, která urazí všechno a všechny, ale má "zlatou" povahu a nakonec uzná, "jak hluboce se mýlila". A samozřejmě Christina, kterou jsem nikdy hudebně nemusel, ale která si mě asi tentokrát získala. Taky pár nesmyslů "na efekt", třeba že C. A. v improvizovaném výstupu zpívá začátek písničky do mikrofonu, který je ale jen rekvizitou v představení plném playbacků, a zbylou část odzpívá vepředu, ale obojí je skvěle slyšet. Ejhle, i po stopadesáté sedmé to funguje. (08.02.2011)