Phantom: Requiem for the Phantom

Phantom - Requiem for the Phantom - 31 - Canzone of death part I vypočujte si ešte predtým ako začnete súdiť toto anime. Máme tu totiž opäť starú školu anime a príbehu. O fúz napríklad lepšie ako Black Lagoon, ktorý trpí rovnakými neduhmi ako toto anime a tam to zdá sa nikomu problém nerobilo. Animačne by som povedal na rok 2009 slušne spracované až mierne podpriemerne (občas by si to zaslúžilo viac akcie v niektorých scénach). Hudobne no dal som sem jednu hudobnú časť, ktorá je naozaj nádherná a ťažko by sa na toto chytal nejaký zbor spievajúci na bohoslužbách, tento hudobný podmas sa ma naozaj dotkol a sedel mi. Postavy občas sa tvária ako neprítomné, ale to vo svete zabijakov je v celku normálny "output", normálne chovanie. Príbeh je vo svojej podstate pretkaný smrťou a snahou prežiť a jednotlivé postavy to naozaj nemajú jednoduché. Príbeh samozrejme nemá len jednu rovinu, ale postupne sa otvárajú nové zákutia, ktoré môžete prebádať. Napríklad vzťahová rovina, to že jednotlivé postavy majú svoje vlastné pohnútky a iné sú uzavreté v tom, že sú "pouhými lotutkami" v rukách svojich pánov a tým, ako jednotlivé postavy sa z toho snažia vymaniť, či do toho ešte viac padnú. Psychológia postáv je teda naozaj dôležitá a prinúti Vás pýtať sa prečo a čo sa stane ďalej, aj keď niekedy je to dosť predvídateľné, tu to vôbec nevadí. (27.03.2021)

Až do posledního dějství (po výbuchu) se mi seriál poměrně dost líbil, ne že by měl nějak fantastický děj, ale celkem se mu dařilo mě překvapovat, ať už zvraty nebo nějakým dialogem, ale závěrečných několik dílů byl totální výplach, aneb Cal ušla, ale s Drei se asi zbláznili. A ta škola... Ach jo. A navíc tam chybí výrazná hudba jako u trilogie Girls with guns. Zkrátka první dvě třetiny čtyři hvězdičky, poslední s bídou dvě. (18.02.2011)

Mašimo tak, jak ho máme rádi - temný assassinský příběh, precizní režie, výrazné použití hudby a žádné zbytečné rozptylování humorem nebo fanservisem. Nejpříjemnějším překvapením ale bylo, že příběh seriálu není úplně přímočarý nebo předvídatelný a vlastně celkem dobrý. Jistě svět zločineckých superorganizací a superzabijáků je přitažený za vlasy, ale v jeho rámci se postavy chovají podle pochopitelných motivací - manipulátoři jednají tak, aby rozšířili svůj vliv nebo z touhy po odvetě, Ein a Zwei se zase snaží najít nějaké východisko ze své situace a nenechat se tím mocenským bojem úplně semlít. Poslední dějství ale naneštěstí neguje mnohá z pozitiv - umístění děje je naprostá demence, touha Drei po pomstě byla chabě motivovaná, celé finální zúčtování působí trochu vynuceně. Noir pořád zůstává po všech stránkách nedostižnou jedničkou. (28.09.2009)

Mám rád Urobočiho za to, že sa vyžíva v tragédiách a človek nikdy nemôže s úplnou istotou veriť, že jeho obľúbená postava prežije. Dej i keď zaujímavý, je väčšinou len niečo do pozadia pre dialógy a intrigovanie postáv, ktoré sú uvažujúce trojrozmerné charaktery. V tomto prípade bolo už ale v polke bolestne viditeľné, že stopáž je zbytočne premrštená. Ak by to malo namiesto 24 dielov len 12 (na množstve deja by to vonkoncom nič nezmenilo), tak by som nemal čo vytknúť. Vcelku škoda, lebo akcia je výborná, má to atmosféru, napätie a téma nie je až tak opozeraná, ale je to naozaj niečo pri čom sa mi veľmi dobre zaspávalo. 24/24 – 65% (29.08.2016)

What kind of freedom requires you to kill people in order to earn it? Zatím hodnoceno pouze po prvním dílu. Příběh vypadá zajímavě, snad nebude dál příliš přímočarý a postavy nevýrazné, jelikož audiovizuální stránka je parádní. Nestává se často, aby během 25min. se objevily dvě suprové scény (útěk z bytu, plošina s vrtulníkem). Teď jen doufám, že kvalita vydrží, hlavně co se příběhu týče. (09.03.2011)