Ocelová pěst

Jsou filmy, u nichž předvídatelnost a klišé vhodně doplňují klasické rodinné příběhy, akurátně naplňují divácká očekávání a příspívají k jakési uklidňující a nebouřlivé katarzi. Co si budeme nalhávat, moc jich není a právě Real Steel se zastavuje těsně před branami k nim. Avšak na poměry tuctového řežiséra může i tento těsně prohraný závod znamenat úspěch, přeci jen na Real Steel se kouká dobře, místy až překvapivě dobře, vstupní myšlenka je osvěžující a sbližování otce se synem má taktéž něco do sebe. Bohužel přílišná infantilnost a zjednodušenost v místech, kde by se mohly lépe projevit sci-fi prvky a již zmiňovaná klišé oplácaná kily patosu sráží dojem blíže k průměru, než bylo nutné. PS: Děcko bylo na facku. 6/10 (27.01.2012)

Hravé, maximálne príjemné retro v hrejivom duchu 80.rokov, vkusne spájajúce prvky nadhľadu, jednoduchosti v otázkach životných hodnôt a vymakané robotické zápasy. A všetko s mierou, láskavým humorom a vyváženou akciou, pri ktorej mi ústredný robot zďaleka nebol ukradnutý + výborný Hackman a ešte lepší Goyo. Veľmi si tiež cením, že z filmu ako celku vyžaruje nadšenie a sviežosť, vďaka čomu tak zbožňujem prvých Bayových Transformerov. Kritické ovácie ma míňajú oblúkom. Pohladilo ma to podstatne viac ako odmerané hitovky "The Source Code" a "Limitless". Keď som tam dala 4*, tak tu si s radosťou pridám. (17.01.2012)

Zakopávat o tuny nelogických a za vlasy přitažených detailů bychom nemuseli, že ne? Ve světě Real Steel nemá kolem sebe ring ani pitomou ochranou síť, ačkoliv z půltunových robotů odlétávají kusy šrotu a kolem stojí/sedí stovky diváků; z bláta vyhrabaný, starý a stokrát recyklovaný tréninkový robot masakruje protivníky a vydrží dlouhé minuty brutálních zásahů, ačkoliv podstatně větší a vyspělejší stroje před ním dostávají nakládačku v prvním kole; Charlie Kenton (kromě toho, že je tak trochu kretén) dostane robota, zapne ho a o deset minut později už frčí na zápas - žádný zkušební trénink, žádné prohlídky stroje, do ringu smí nejspíše i stroj s termonukleární bombou v sobě. Systému turnajů a Charlieho neustálému zadlužování se jsem také zrovna nerozuměl. Zábava naštěstí stojí hlavně na zápasech, které jsou atraktivně natočené a není jich zase tak málo, a pak také na vcelku fungující chemii mezi Charliem a jeho synátorem. Potěší i Evangeline Lilly; rozhodně ale nepotěší brutálně přeslazený závěr, nevkusně překračující meze trapnosti. (18.03.2012)

Tentokrát to vezmu stručně. Zápory: Neskutečně nesympatický synek/spratek/malá zrůdička. Moc okatá "rodinnost" filmu a s tím spojený klišé příběh (hnusně vykrádající Do útoku!) a fakt, že před každým robotím zápasem je jasné, jak dopadne. Hudba, která není od Dannyho Elfmana. Idiotské "cool" tanečky s robotem (hrůza)____Klady: Hugh Jackman. Hudba, která je od Dannyho Elfmana. Perfektní, výtečně animovaní roboti s nápaditým designem (kovboj!) a jejich realistické přesdržkové, při kterých jsem měl opravdu pocit, že se dívám na několikametrákové (tunové?) oplechované boxery, co do sebe řežou hlava nehlava. Dvě a půl. (10.01.2012)

Cílená rána na masy. Strýček Spielberg nápad s roboty nenechal jen u TRANSFORMERS, ale přidal jeden melouch inspirovaný Mathesonovou povídkou. Hugh Jackman je hodně v pohodě, Dakota Goyo výborný (nebudu se posmívat jeho jménu) a velmi mile mě překvapila Evangeline Lilly, která je tady božská a hází tu fňuknu Kate ze Ztracených s přehledem za hlavu. Příběh je klasika o hledání sebe sama, stmelování rodiny a bitkaření obrovských robotů v ringu. Trikově hodně zdařilé bitkaření, které má v tobě to správné boxerské srdce (hlavně ve finále). Levy umí když má v rukách solidní scénář. Film, který nabije pozitivní energií. (03.01.2012)