Sedm

Zvolna plynoucí deprese se záplavou deště, šera a nejistoty. Geniální šílenec v pozadí, zamlklý a mírně nesmělý policejí veterán, mladý dříč po jeho boku a jeho posmutnělá manželka. Fatální závěrečná půlhodina a finále, které v první vteřině vypadá jednoduše, ale po skončení filmu nabývá na síle a v divákovi dlouho doznívá. Vřele doporučuji druhé zhlédnutí, kde se dá najít několik náznaků k pointě. Jigsaw a ostatní plagiátoři se můžou jít nechat vysmát. (19.03.2006)

David Fincher je se svou filmařskou osobností, stylem a precizností jako Stanley Kubrick současnosti. Sedm je pro mě jeden z nejlepších filmů a jeden z nejlepších a nejoriginálnějších thrillerů vůbec. Mistrovské dílo. Dva zcela odlišní detektivové, Brad Pitt jako nováček a drzý, sebevědomý chlapík, který chce svůj první velký případ a Morgan Freeman jako zasloužilý, rozvážný muž, který se chystá na ukončení své kariéry, společně začnou vyšetřovat neobvyklé a brutální vraždy. Vydají se na nejnebezpečnější cestu, jakou kdy oba podnikli. Na jejímž konci na ně bude čekat něco zcela neočekávaného a strašného, co zcela změní je, i jejich životy. Ale koho z nich více? Dvě role, které považuji za ty nejlepší, jaké kdy Brad ztvárnil, se zároveň obě nacházejí ve dvou filmech Davida Finchera, z nichž oba dva patří mezi mé Top. Fincher dokázal svým umem z toho "Hollywoodského krasavce a megastar" sedřít ten dokonalý, vypucovaný lak a celý ten hvězdný status a obchodní značku, co jméno "Brad Pitt" představuje, dokázal ukázkově ve svých filmech "vyválet ve špíně". Zrodily se tak dvě postavy, z nichž obě jsou drsné, ale každá jinak - Tyler Durden a David Mills. Neustálý déšť, melancholické počasí, město a místnosti zahalené v šedi a ponurosti vytvářejí tu správně hustou atmosféru a dodávají filmu za použití chladného barevného ztvárnění, krásně depresivní rozměr. Celému snímku také vévodí podmnivá hudba Howarda Shorea a geniální vrah se svým plánem, který neskončí, dokud nebude potrestáno sedm smrtelných hříchů. Ohromující jsou konverzační scény mezi Davidem Millsem a Johnem Doe. Závěr filmu je mrazivý. David Fincher moc dobře věděl, co točí a jak. Možná si pomyslel totéž, co říkal John Doe: "Toto bude mé mistrovské dílo..." (07.05.2006)

Vzhledem k superlativům, které jsem na tento film slýchal, a zejména Davidu Fincherovi na režisérské stoličce jsem čekal opravdový zázrak, film který jen tak nerozdýchám, avšak nic takového jsem nedostal. Vlastně pominu-li ten konec jedná se o docela obyčejnou kriminálku se solidní zápletkou, která má sice originalitu, ale na druhou stranu si s ní tvůrci nepohráli tak jak mohli. Obyčejnost čpí snad z každého detailu a snímek se nijak neprosazuje a nesnaží se o šílené zvraty, místo toho Fincher pečlivě buduje atmosféru a hlavně si vychutnává nejistotu, ve které se čím dál více topí hlavní hrdinové. Vrah, ačkoli se nejspíše jedná o šílence, jedná geniálně a přestože nechává stopy, a vlastně si tak z detektivy pohrává, nemohou policisté chytit ten správný směr. Stejně tak působí i na diváka, který je zvědav, jakou ohavnost si na ně režisér přichystal a s nervozitou očekává postup vyšetřování, i když může tušit jak bude příběh pokračovat. Co se týče hereckých výkonů, tak nejsou nijak zvláště jiné než jak jsem očekával. Herci nepřekonávají svůj standard, nesnaží se dosáhnout skvělých výsledků, ale zároveň se drží dostatečně vysoko nad vodou neherectví, což je samozřejmě dobře. Celkově se jedná o vcelku povedený thriller, který začíná docela obyčejně, ale gradace napětí nás dovede až do vrcholného šokujícího závěru, ve kterém se zcela nečekaně staneme svědkem události, která se má zapsat do dějin, což zabiják vystihl naprosto skvěle. Právě konec je tou nejpovedenější častí, v nehostinné poušti se totiž dozvíme jména posledních dvou obětí a musím se přiznat, že mě obě dostatečně šokovaly. Vrah svůj boj vymyslel do posledního detailu. 65% (07.05.2006)

Detektivové Somerset a Mills skládají podle Fincherova návodu Doeovu kostku sedmi smrtelných hříchů. Každý tah vysává životní energii a je ponurejší a depresivnější než ten předchozí. Závěrečné eso, vysypané z Doeova rukávu, zatluče poslední pomyslný zrezivělý hřebík do rakve Utrpení. A divák už v ní dávno leží. Úvodní déšť je krásný a tíživý stejně jako všechno v tomto filmu. 33 miliónů dolarů(rozpočet)/327,5 miliónů dolarů(výdělek celosvětově)/131 miliónů dolarů(čistý zisk z kinoprojekcí) (14.04.2006)

Nejsem si vědom thrilleru, který by hrál na strunu divákovi strměji a vážněji jak na banju Ivana Mládka. Sedm je film, který se od základů sice může tvářit jako průměrný příběh masového vraha, kterých je v neposlední řadě tucty, jenže...Sedm není jen číslovka. Sedm je taky počet hříchů, které si vrah vybral, aby na dlouhou dobu zaměstnal policejní vyšetřovatele, kterým šéfují Morgan Freeman a Brad Pitt a musím uznat, že se s rolí policistů poprali naprosto dokonale. Jen tu skládanku jim dalo trochu práci rozluštit a přeci jenom se v ní dodnes skrývá trochu toho tajemna, které nechává diváka napínat od začátku až do konce. Jelikož stále se něco děje a co je hlavní, nikdy není konec začátku, nikdy neskončí něco co už je rozjeté nebo-li respektive rozjetý vlak nelze zastavit a stejně jako zde náš masový vrah, jenž si to značně vychutnává má svůj dokonalý plán doveden opravdu do oné dokonalosti a právě proto divák nedokáže přestat chvíli přemýšlet, chvíli se odreagovat, alespoň chvíli zvolnit. To prostě nelze jelikož film to nedovolí a stejně jako já souhlasím s tím, že tohle je nejlepší thriller všech dob, tak nadosmrti nezapomenu na názvy všech sedmi hříchů, které se mi ještě teď točí v hlavě: obžérství, lakomství, lenost, závist, hněv, pýcha, smilstvo. (21.09.2007)