Sedm

Naprosto perfektni temnej thriller a jeden z nej Fincherovo filmu a celkove jeden z nej filmu v tomhle zanru, ale aby byl mezi nejlepsima 20, to zase ne. Skoda, ze Fincher nedaval vic zaberu na obeti, hlavne u posledni to zamrzi, ale i tak je film dost drsnej. Morgan Freeman predvadi svuj standartne nadprumernej vykon a Brad Pitt se hodne snazi, ale jakmile je na scene celkem vyhublej a docela strasidelnej Kevin Spacey, tak strhava pozornost na sebe. Filmu nemam v podstate co vytknout, dobri herci, paradni atmosfera, slusna hudba, skvela kamera a rezie, originalni smrti a v ramci moznosti i originalni pribeh, kterej se zdatne vyhejba nekolika klise, ale presto me tenhle film nikdy tak nedostal jako nektere jine uzivatele. Jasnejch 5*, ale i kdyz jsem film videl uz hodnekrat, mezi moje oblibene se nezaradi. (07.05.2006)

Soundtrack Howard Shore: 1. In The Beginning - The Statler Brothers [2:22] ,2. Guilty - Gravity Kills [4:05] ,3. Trouble Man - Marvin Gaye [3:50] ,4. Speaking Of Happiness - Gloria Lynne [2:33] ,5. Air (Bach) - Stuttgarter Kamme-Rochester/Karl Muchinger [3:39] ,6. Love Plus One - Haircut 100 [3:37] ,7. I Cover The Waterfront - Billie Holiday [3:20] ,8. Now's The Time - Charlie Parker [4:16] ,9. Straight, No Chaser - Thelonious Monk [9:38] ,10. Portrait Of John Doe - Howard Shore [4:57] ,11. Suite From Seven - Howard Shore [14:48], (10.05.2011)

Se7en jsem viděla celkem dvakrát a musím říct, že na podruhé to byla snad ještě větší husťárna než na poprvé. Když totiž člověk zná dopředu vyústění příběhu (nechci spoilerovat, takže jej neprozradím), které je mimochodem ďábelské jako sama postava Kevina Spaceyho, John Doe, může sledovat, jak překrásně a logicky do sebe zapadají jednotlivé střípky téhle skládačky. Jediná pronesená věta není zbytečná, všechno má svůj smysl a své místo. Závěrečná scéna, ke které se musím ještě jednou vrátit, je neskutečně mrazivá, nervní a vždycky při ní mám žaludek až v krku. Se7en rozhodně není film vhodný pro labilnější povahy, ale rozhodně je to jeden z nejlepších thrillerů, co jsem kdy měla možnost vidět. (12.02.2005)

Zvolna plynoucí deprese se záplavou deště, šera a nejistoty. Geniální šílenec v pozadí, zamlklý a mírně nesmělý policejí veterán, mladý dříč po jeho boku a jeho posmutnělá manželka. Fatální závěrečná půlhodina a finále, které v první vteřině vypadá jednoduše, ale po skončení filmu nabývá na síle a v divákovi dlouho doznívá. Vřele doporučuji druhé zhlédnutí, kde se dá najít několik náznaků k pointě. Jigsaw a ostatní plagiátoři se můžou jít nechat vysmát. (19.03.2006)

Víte, bývaly doby, kdy jsem se do her typu GTA nebo Hitman logoval jako John Doe. Teď už to nedělám. Jsou filmy, které ve vás nechají hodně hluboký dojem - a já mám hodně rád Gwyneth Paltrow. Fincher je možná blázen, ale díky němu mě Brad Pitt přesvědčil, že opravdu umí hrát. A o Fight Clubu si povíme někde jinde... (24.01.2003)