Svět za sto let

Velkolepé vizionářské a především skvěle natočené scifi s charismatickým Raymondem Masseym v hlavní dvojroli. Snímek vzniknul v roce 1936, tedy v době, kdy světem obcházel strašák nacismu a hrozba války a celý film působí jako jedno velké varování proti válce, proti totalitním systémům, proti strachu lidí z pokroku a na druhou stranu také proti pokroku samotnému. Tématicky je to tedy velice bohatý a nesmírně zajímavý film. Ve střední části filmu se objevuje téma jakési "Chodící nemoci", novodobého moru. I když se to tam vyskytuje pouze okrajově, velice silně mi to asociovalo pozdější zombie filmy, které se tím zřejmě mohly inspirovat. Dále je třeba vyzvednout monumentální kulisy, kostýmy (inspirované starým Římem) a také povedené triky. Hodně působivé jsou i obrazové montáže, které tvoří nemalou část filmu. Pár záporů, které ale hodnocení neshodí, by se tam také našlo - např. ve střední "válečné" části filmu se občas příliš moc kecalo, a poslední "futuristická" část mohla být klidně delší a propracovanější. Jinak ale nemám co vytknout. (22.07.2011)

Výborné protiválečné drama, které zřejmě značně inspirovalo Maca Friče pro jeho film Lidé na kře. Některé projevy působí po letech značně pateticky, což je vlastně jediná věc, kterou bych snímku vytknula. Musím obdivovat nápady tehdejších futurologů, kteří si evidentně spolupráci na tomto filmu hodně užili. (29.06.2014)

S přihlédnutím k roku vzniku jde o obdivuhodné dílo. Jenže mu chybí příběh. Je to jako kdyby Spielberg v Minority Report natočil jenom to všechno úžasné pozadí a nezařadil do něj lidi. Nemluvím teď o celém filmu, ale o jeho dost dlouhých (a vizuálně nejzajímavějších) pasážích, kde si autor v okouzlení vzdálenou budoucností dovolil nám ji servírovat samostatně. A mezi to šoupnul konverzačku ve studiových kulisách. Propojit to, mohl to být skvělý film. Jako nejzastaralejší užitý postup mi ale přišly pasáže, kdy nám během jedné minuty střihli třikrát tentýž záběr. Test paměti? Sotva. (10.09.2010)

----- "Jestli neskoncujeme s válkou, válka skoncuje s námi." ----- Silně protiválečně zaměřený snímek, o kterém se dá říct, že předvídá druhou světovou (která ve skutečnosti naštěstí netrvala tak dlouho). Nakonec se ukazuje, že ani technický pokrok ve službách míru pod vedením společenství "Křídla nad světem" nemusí být samospasitelný. Člověk se jen tak nezmění - a dav je pořád stejně lehce ovlivnitelný, stačí jen dobrý řečník. Zpracování je trochu nevyrovnané a možná proto místy působí maličko povrchně a chaoticky, ale vzhledem k roku vzniku velice zajímavá a svým způsobem i vizionářská záležitost. (29.01.2010)

Megalomanské dielo s iniciatívou slušnosti a riešenia problematických vízií sveta základnými hodnotami mieru a čestnosti. Vizuálni architekti a technickí štáb tvorcov odviedli bravúrnu úlohu. To bez debaty. Ale keď sa bavíme ohľadom príbehovej kostry rozprávania a jej umelo našróbovanom syndróme nervozity a zápasenia o lepšie zajtrajšky, som sklamaný. Veď predsa hlavným kladom dystopických a vizionárskych sci-fí-čiek je vždy ukazovanie a nie moralizovanie za každú cenu - viď Metropolis, Blade Runner, ale aj 12 Opíc. Zároveň, keby ju postavím do úrovne pokojnejšieho Deň, keď sa zastavila Zem (1951), konštatujem ďalší zlyhávajúci prvok - plytkosť a nedotiahnutosť prerozprávanej linky posolstiev naprieč tématickej vážnosti. Tým pádom ma vzletné reči a lacnejšia excentrickosť scenára (keď to Wells takto napísal aj v knižnej predlohe, nemám o ňu záujem) nechávajú chladným. Škoda, lebo záverečná fáza 100 rokov PRED súčasnosť vzniku snímky, datujúca rok 2036 je očným orgazmom. (05.10.2014)