Svět za sto let

Velkolepé vizionářské a především skvěle natočené scifi s charismatickým Raymondem Masseym v hlavní dvojroli. Snímek vzniknul v roce 1936, tedy v době, kdy světem obcházel strašák nacismu a hrozba války a celý film působí jako jedno velké varování proti válce, proti totalitním systémům, proti strachu lidí z pokroku a na druhou stranu také proti pokroku samotnému. Tématicky je to tedy velice bohatý a nesmírně zajímavý film. Ve střední části filmu se objevuje téma jakési "Chodící nemoci", novodobého moru. I když se to tam vyskytuje pouze okrajově, velice silně mi to asociovalo pozdější zombie filmy, které se tím zřejmě mohly inspirovat. Dále je třeba vyzvednout monumentální kulisy, kostýmy (inspirované starým Římem) a také povedené triky. Hodně působivé jsou i obrazové montáže, které tvoří nemalou část filmu. Pár záporů, které ale hodnocení neshodí, by se tam také našlo - např. ve střední "válečné" části filmu se občas příliš moc kecalo, a poslední "futuristická" část mohla být klidně delší a propracovanější. Jinak ale nemám co vytknout. (22.07.2011)

Ah jaj, vystudovane filmove teoretiky -elitari tu nas nakydali dostatok toho ich intelektualneho hnoja z filmovej Teorie. Napriklad taky MikoNR19089 vyplodil toto : " Vizuálni architekti a technickí štáb tvorcov odviedli bravúrnu úlohu. To bez debaty. Ale keď sa bavíme ohľadom príbehovej kostry rozprávania a jej umelo našróbovanom syndróme nervozity a zápasenia o lepšie zajtrajšky, som sklamaný. Veď predsa hlavným kladom dystopických a vizionárskych sci-fí-čiek je vždy ukazovanie a nie moralizovanie za každú cenu - viď Metropolis, Blade Runner, ale aj 12 Opíc. Zároveň, keby ju postavím do úrovne pokojnejšieho Deň, keď sa zastavila Zem (1951), konštatujem ďalší zlyhávajúci prvok - plytkosť a nedotiahnutosť prerozprávanej linky posolstiev naprieč tématickej vážnosti. Tým pádom ma vzletné reči a lacnejšia excentrickosť scenára (keď to Wells takto napísal aj v knižnej predlohe, nemám o ňu záujem) nechávajú chladným" . To je snad ten najodpornejsi smrad aky som cital z tej zumpy zvanej filmova teoria. Fuj. No a ja jakozto laik -nedouk ktory je X rokov na noze s vystudovanymi filmovymi teoretikmi -elitarmi a ktory otvorene nenavidi filmovu teoriu len spokojne konstatujem, ze ide o genialne dielo -hlavne z uhla pohladu roku 1936. Genialne triky, u ktorych som zabudol zatvorit chlebaren, perfektne dialogy a vyborne tempo - to sposobilo, ze sa nielen milerad vratim k tomu genialnemu dielu, ale ze tento film aj kvalitne nadhodnotim - nech sa vystudovane filmove teoretiky- elitary na mieste doryhaju, dostia a doseru. 89 % (03.03.2018)

V tomto filmu se jasně a zřetelně ukázalo, že H.G.Wells byl sice druhým Dickensem, ale jako scénárista stál za starou belu. Musíte totiž přetrpět 80% filmu, než se dostanete k žůžo mňamóznímu futuristickému...závěru. Ten stojí za to. Mám na mysli vizuální hostinu. Ve smyslu postav a onoho nešťastného scénáře, to je stále ta nezajímavá šeď a nuda. Ona už totiž samotná předloha, není nic extra. Pan Wells má rozhodně o 100% lepší knihy. (29.05.2018)

Průměrné scifi "Svět za sto let" (v českém překladu), které vypráví o osudu jedné rodiny z maloměsta Ewerytown v letech 1940-2036. Na tomto snímku mě asi nejvíce zaujaly velmi důvěryhodné futuristické dekorace Harryho Zacha a triky Neda Manna, které vsazují vize příštího století do úchvatných obrazů a rozměrů. Nevím s jakým sci-fi snímkem z této doby bych tento film mohl srovnat (zase jsem mnoho filmů z tohoto žánru a z této doby neviděl), ale film se mi celkem líbil, bylo to pro mě opět něco nového a poučného. 3,5/5. (08.09.2006)

I když odmyslím dobu vzniku a tudíž dnes směšné trikové efekty, zůstane mi patos, patetické dialogy, přehnané tlačení na pilu, nekonzistentní scénář a nejednotný celek. Když si vezmu, že ve stejném roce vznikla daleko kompaktnější Moderní doba, kde strach z války Chaplin vyjádřil jedinou němou scénou s globusem... Patetické a velkohubé. Zvlášť z pohledu ani ne za sto let od vzniku filmu. (09.09.2010)