Útes smrti

Kdyby podobný survival vznikl v Americe, zabraly by plátno ňadra a odhalený penisy, teeangerská svoloč v ústředních rolích a exploatativní lascivnost, jenže tady jsme na australský půdě a vše je jakoby tlumené, přiměřeně, adekvátní a přirozené, včetně žraloka, jehož uměřeností dávají tvůrci patřičně najevo, že na rozdíl od Spielberga neztratili veškerý smysl pro proporcionalitu. Nejzajímavějším a málo viděným úkazem celého filmu je ovšem Luke, prototyp muže, se kterým se ženy cítí pokaždé v bezpečí, frajer, který nikdy nefrajeří, jsa si vědom toho, že wannabe leader nikdy doopravdovým leaderem není. Hrdina se zkrátka pozná podle toho, že o sobě nikdy netvrdí, že je hrdina. Jak říká Connery ve Skále: „Ubožáci vždycky tvrdí, že se budou snažit. Vítězové jdou domů a opíchají královnu krásy.“ Ještě lépe vystihuje podstatu hrdinství Conan, zastánce kréda, že nejlepší v životě je hnát nepřátele před sebou a slyšet nářek jeho žen, ale neříká to jenom tak, sám od sebe, nýbrž coby odpověď na požádání. Jakmile přejde hrdinství k vychloubačnosti, neřkuli k pochybovačné sebereflexi, je s ním fakticky amen, viz post-osmdesátkové traumatické nekrology hrdinství v Posledním akčním hrdinovi či Smrtonosné pasti 4. (-spoiler-) Nakonec ale i nezištně statečný Luke dojde symbolické porážky od žraloka, který sama sebe nikdy reflektovat z principu nemůže, a tak je tím nejstatečnějším a nejchrabřejším žralok sám - ušlechtilá prostota, tichá velikost. (26.12.2010)

Jak film hodnotit? Inu příslušné scény a konstrukce logiky psychologie reálného emočního otřesu postav ve filmu jsou věrohodné a prakticky se nelze chovat ani jinak. V této souvislosti setkání s vládcem moří, který je dokonale přírodou uzpůsoben ve svém prostředí k zabíjení, se sluší alespoň dodat, že se to týká jen některých druhů žraloků. I když žralok samozřejmě není jediný tvor, který může v moři zmrzačit či zabít, ale je zde i spousta jiných nebezpečných mořských živočichů. Leč to jsem asi trochu odbočil, vrátím se k filmu. Nutno dodat, že Útes smrti se v mnohém shoduje s filmem Otevřené moře. Možná, že někdo namítne, že v ději není nic, co by tady ještě nebylo a že se opakují scény již z předešlých obdobných filmů. De facto, ony totiž ty neobvyklé osudy lidí jsou vždycky napínavé, ale nedívá se na ně lehce proto, že jsou pravdivé. (26.04.2011)

NEBOJTE SE, TO SPÍŠ UMŘETE NA VČELÍ BODNUTÍ, NEŽ BY VÁS POKOUSAL ŽRALOK..... /// Romantická vyjížďka, obdivování korálových útesů, východ slunce, choutky na sex... se mění v dobrodružství, po kterým mám blbej pocit i ve vaně. Loď na šrot, komu se chce plavat na ostrov (kterej není ani vidět) odplouvá, kdo ne - sedí. Luke ví, že s sebou musí vzít co nejvíc ,,plavců“, aby zvýšil pravděpodobnost přežití a ŽRALOK zase to, že co nesežere ve vodě, na břehu nechytí. ,,SKUSME SI TO UŽÍT, NIC PODOBNÝHO UŽ ASI NEZAŽIJEME“ – nuže proč ne, venku je hezky, voda modrá, souboj může začít! Překvapivě dobře namíchaný napětí s vodou! A 80 minut? – PARÁDA! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jsem rád, když lidi, kteří se chovají jako kreténi, umřou. 2.) Nevím, proč v oceánu neplavat v žertovném převleku tuleně. 3.) Přemejšlím, jestli je větší frajeřina přejít kus Asie, nebo přeplavat kus oceánu. 4.) Baví mě filmy podle skutečných příběhů. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ *** (20.04.2011)

Možná by bylo na čase natočit film typu Otevřené moře či Útes smrti, kde všichni zdárně přežijí. Jenže diváky prostě zajímá žraločí hostina, nejspíše.... Kdo má rád moře, snímek si rozhodně užije. Modrá převládá, širé vody oceánu, daleko od pevniny...daleko od pevniny? to mě sakra zajímá, kde se ve 45.minutě vzali nad vodou rackové... ale to je jen malá vada na kráse. Atmosféra (chvílemi jsem byl napnutý jak špagát a držel hlavním postavám palce) výborná, občas lekačka, někdy naopak při velkém očekávání nebyla, a tiché tipování, kdo bude prvním chodem. Nejděsivěji působily záběry pod vodou, kdy kamera hleděla do modré dálky či hloubky a vy jste čekali, kdy se co vynoří. Temná hlubina pod nohama hlavních postav byla doslova cítit. Podobnost s Otevřeným mořem mi nevadila, zde byl dokonce děj jaksi pestřejší. Napínavé pod i nad mořské dobrodružství. p.s. mám se snad více bát, když je napsáno: podle skutečné události? Vůči tomu jsem imunní... (05.06.2012)

Trauckiho krvavá lagúna nebola zlá a čo je hlavné, mala sem tam napätia a atmosféru a rovnako je to aj s jeho ďalším režijným kúskom Reef. Zo žraloka rozhodne ide strach, ale ešte väčší strach mi nahnala predstava, že by som sa tam ocitol ja. Je to natočené rozhodne fajn a kamera a žralok sa podarili, ale film je inak plytkí narozdiel od toho koľko vody vidíme vo filme. 65% - 3* (12.10.2013)