Velmistr

Nečakajte dobrodružný eye-candy výpravný epos, akým bolo Woo-ove Krvavé pobrežie. Postavy tu rozprávajú šifrovane a o politických súvislostiach, ktorým normálny divák nemôže rozumieť. Snímka skáče po historických obdobiach, vymieňa postavy okolo ústrednej dvojice, a precítenie drámy kohokoľvek či pochopenie zmyslu jeho cesty je iba pre pozvaných (medzi ktorými nie som). Zlatý Tiger a drak, kde sme mali tri postavy, ciltivú drobnokresbu ich vzťahov, pomalé, poetické rozprávanie a to neodolateľné, exotické kúzlo ďalekého východu. Veľmajster je úplne o inom. Hudba ale ako vždy u Kar-waia výborná (v závere potešila variáciou Morriconeho motívu z Vtedy v Amerike) a bojové scény slušné. (05.07.2013)

Dost bylo Yip Mana! Jeho život nebyl natolik filmově atraktivní, aby si filmaři točili 5 filmů o tomto uměle populárním učiteli bojového umění. A tento film je pokusem být vážný, důstojný, umělecký v divadýlku čínských dějin tvořených uctívanými Mistry a klany. Co naplat, že bojové scény jsou jak kdyby Wachovští a Zhang Yimou společně chtěli vzdát hold kinematografii a martial arts, když celek je mixem omílaných čínských dějin a kung-fu frází namyšlených "velmistrů". Pokud by se více držel Kar Wai Wong bojových scén v té podobě jaká je v úvodu (kapky deště skrápějící Mistrův klobouk a zvířené šosy mokrých kabátců) a dal by příběh do nějakého stavu, kdy se divák může těšit na něco víc, co by nevypadalo jako umělecký výlev režiséra a kameramana zneužívající fenomén bojových umění, tak nebudu lámat nad nimi ztvrdlý koláč. Takto jsem sledoval artovou intervenci do žánru, kde by se mělo víc konat, než mlčet. Pokud se rádi vyžíváte v moudrech zen-buddhistických říkadel a Yip Man v podání Donnie Yena vám přišel příliš rváčský, usaďte se do meditačního posedu v místnosti zařízené podle feng šuej, zapalte tyčinky a spusťte The Grandmaster. (09.06.2013)

Neskutečný fail, jasně nejhorší Wongův film. Grandmaster je jenom sledem jakože náladových obrazů, které jsou navíc neuvěřitelně otravné, jelikož jsou pořád stejné a opakují se jak na kolovrátku (aneb kompozice hlava z nadhledu na pravé či levé straně obrazu tisíckrát jinak). Nemluvě o těch trhaných zpomalených záběrech, které sice ještě byly cool v 90. letech, ale dnes je to otřesný přežitek. O nějakém ději se nedá mluvit, někdo prostě neustále ve voice-overu šeptá buď do trhaně zpomalených záběrů, do záběrů hlav z nadhledu nebo do záběrů na rozprsknuvší se kapky či padajícího sněhu. A k tomu všemu hraje unylá srdceryvná hudba, na konci dokonce vykradená z Tenkrát na Západě. Nevím co k tomu více říct, není v tom prostě nic. Filmařská nemohoucnost par excellence. Lobotomický film. Už se nedivím, že to ani nedali do soutěže v Berlíně (ono zahajovací snímky jsou často hovadiny, viz. letošní Cannes). Wongu, prober se. (17.05.2013)

Pro milovníky a znalce všech těch mnoha různých variant kung-fu věřím, že jde o velmi zajímavý film s ponaučením, historií a hlubokými myšlenkami. Nejsem milovník ani znalec bojových umění a tak mi celý film přinesl jen jedno poznání: bojové ukázky a zpomalovačky by byly pěkné do videoklipu, u filmu jsem ale takřka usínal a stále čekal, až se něco někde stane. V podstatě nic se nestalo a jak unyle, pomalu a vláčně film začal, tak i skončil. Alespoň vizuiálem je to tak o něco zajímavější než Yip Manovské filmy od 2010 dále. Taky mi nějak uniká smysl dělat všechny ty eposy o Yip Manovi chronologicky napřeskáčku. První díl byl druhým, druhý díl je třetím a třetí díl je prvním. Pak se do toho zamotal ještě čtvrtý díl, který chronololgicky už ani nevím, kterým dílem vlastně byl a teď tu máme 'Grandmastera', který se nějak stává chronologicky asi předposledním dílem, ale to ještě nevím, kde se v tomhle všem marastu zabydlí nyní plánovaný Yip Man 3, který rozhodně nebude třetím dílem chronologicky - ani by mě nepřekvapilo, kdyby to už bylo ve vesmíru. Tápu. (13.09.2013)

"Nejakčnější" Kar-wai a přitom tak stále poetický a nenapodobitelně stejný jako jeho předešlá díla. Yi dai zong shi nechybí ani filosofie a vizualita, která se mění v rozkož; Tony Leung Chiu Wai je nesmírně charismatický a výborný herec, který se do role Pana Yipa skutečně vžil. Snímku nechybí ani emoce, což mne u takového druhu filmu zarazilo, nikoliv zklamalo. Zkrátka, snímku jsem se maličko obával, naštěstí absolutně v ničem nezklamal. Wong je umělec a pro mne nejlepším asijským režisérem, který si libuje ve vzpomalených záberech na déšť. (13.05.2013)