Suspiria

Čo to ten pobláznený Talian Guadagnino porobil s duchovnosťou nedávno remakovanej Suspirie ? Presne pred týždňom som videl pôvodné kinematografické dielo od Daria Argenta s názvom : S-u-s-p-i-r-i-a z roku 1977, ktoré sa nedá vôbec zrovnávať s týmto ambicióznym, škandalóznym, perverzným, existenciálne náročným, dĺžkovo prepáleným, artovým filmom, ale s vehementne dobrým obsadením, v ktorom totálne vyniká londýnska rodáčka - Tilda Swinton, na ktorej si maskéri teda poriadne zgustli, t.j. univerzálna troj-rola postáv, kde najmä Dr. Klemperer hovorí za všetko ! Ešte by som rád pridal šarmantné herečky v nešarmantných úlohách - Chloë Grace Moretz, Dakota Johnson, Mia Goth, a ďalšie, ktoré spoľahlivo dopĺňajú kvalitné, herecké obsadenie. Casting je na vysokej úrovni, čo sa už bohužiaľ nedá povedať o priebehu a zvyšku filmu, ktorý ma neustále prekvapoval, šokoval, i posúval do pozície oklamaného diváka, ktorý očakával úplne niečo iné, než čo mu predsúval režisér so scenáristom. Je to síce vizuálne pestré a bohaté, ale prílišne vyčnievanie do popredia, filmu nakoniec škodí, čo mu vôbec neprospieva. Luca to uchopil po svojom, čo mne, ako zainteresovanému divákovi, nebolo po chuti. Vychutnával som si herečky v tanečných partoch, kde ostatné f. zložky ma extra nezaujali, jedine novinové a televízne vsuvky = Andreas Baader... (19.05.2019)

S původní Suspirií to nemá prakticky nic společného. Stačilo trošku překopat premisu se třemi matkami – která je zde stejně dost alternativní – a změnit zasazení do taneční školy a hned by z toho byl soběstačný film, který by se vůbec nemusel balit do hávu remaku hororové klasiky ze 70. let. Těšil jsem se na artovější pojetí, ale nikdy by mě nenapadlo, že se z toho stane srdceryvná holocaustová love story s čarodějnicemi. Z nové Suspirie cením jen některé dílčí momenty a místy znepokojující atmosféru – celé je to ale natolik nekonzistentní, že i když se objevilo něco, co mě zaujalo, tak to hned vzápětí bylo rozmeteno něčím úmorným či nezajímavým. Nerad haním filmy za jejich délku, ale tady je tolik zbytečných a nic neříkajících scén, že ta přestřelená stopáž je zcela neodpustitelná. Guadagnino bohužel moc nepracuje s nějakou postupnou gradací atmosféry a mysteriózna – škola přijde o roucho tajemna hodně rychle – a film nemá ani žádnou pořádnou příběhovou kostru. Ve výsledku to na mě působí jako taková experimentální feministická vyhoněnost, která pro své účely zneužila dobré jméno Suspirie. Pachuť v hubě po tomhle zážitku asi jen tak nezmizí a začínám litovat, že remake Suspirie nenatočil raději David Gordon Green, který se původně kolem projektu motal předtím, než ho dostali Guadagnino s Kajganichem a vytvořili tenhle paskvil. (05.10.2018)

Naprostý opak současných trendů na poli hororů. Film, který formálně neodlišuje vědomí od podvědomí, hlasy znějí buď šeptem nebo z dálky, zdi mluví a zrcadla se dívají. Horor, který začíná umíráním a končí usmířením. Je třeba více projekcí, abych byl schopný trocha nadhledu a nějakého rozplétání. Takto na jednu stranu mě šepotavost a neměnné tempo Suspirie často ubíraly na pozornosti, což možná dost odvádělo zrak od toho, že film není kdovíjak dobře sestříhaný a Dakota Johnson je pořád herecký střevo. Nicméně nová Suspiria je film, který je výraznější a lepší den po projekci než během ní. A to je jedna ze zásadních a přesto vzácných vlastností hororu. EDIT 2023: Kecy prdy vomáčka, remake Suspirie je v každém aspektu ultimátním hororovým dílem, historickým komentářem i smířlivým příběhem o ztracené lásce. To vše v neuvěřitelným způsobem inscenovaných scénách. Celý ten film je tanec a Guadaghnino je Kubrick naší doby. Prove me wrong or so long. (06.05.2019)

Nejsem fanouškem samoúčelných hororů, na další Guadagninovy filmy jsem byla zvědavá jednoduše proto, že snímek Dej mi své jméno pro mě byl zjevením, které prozrazovalo v mnoha směrech vnímavého a ukázněného autora. Tohle ale byla přemrštěná slaboduchá pakárna, nedomyšlená a rozpadající se v každém ohledu, kde stačilo máchat bez rozmyslu pojmy, vzbuzovat dojmy (eh, ty laciné narážky na nacisty apod.), nechat mladý hubený holky bez vlastní vůle kývat se sem tam v křečovité rádoby choreografii a fyzicky jim ubližovat. Plytké, trapné (kdyby doprčic tedy alespoň uměly tancovat), nesoudržné a na levný efekt cílící dílko, místo hrůzostrašnosti (pro mě naštěstí) jen hloupé a směšné a beze špetky střízlivé reflexe frackovsky natažené do 152 minut. Nejspíš mě takovéhle "umění" míjí, ale tenhle duchaprázdný mix přece nemohl fungovat ani na první, ani na druhou signální, pokud má člověk v pořádku instinkty a zároveň i elementární sebeúctu, soustředěnost a základy logického uvažování? Je mi z toho jen trapně a smutno. *~ (28.12.2022)

Nová verze legendárního hororu Daria Argenta, který mi sice úplně vyprchal z paměti ale rozhodně si pamatuji, že byl přímočařejší a hororovější, než je tato nová. Luca Guadagnino, pojal film mnohem artověji a bude si horko těžko hledat diváky. Film je více než dvě a půl hodiny dlouhý a dějí se zde opravdu podivné věci, které se rozhodně nedají nazvat typicky hororovými, nebo divácky zajímavými. Na druhou stranu má nová Suspiria svou atmosféru, která dokáže vtáhnout a některé scény jsou poutavě nepříjemné. Pokud máte chuť na něco jiného, než je standardní horor, můžete novou Suspirii zkusit, ale bude to dost náročná podívaná. (26.08.2019)