Dítě Bridget Jonesové

Na tohle jsem se hrozně dlouho těšila. Dokonce jsem chtěla původně jít i do kina, ale z toho sešlo. Předčilo to veškerý mý očekávání. Bavila jsem se od začátku do konce. Dalo by se říct, že se mi to možná líbilo o něco víc než jednička. Než dvojka to bylo lepší určitě, o tom není pochyb. Ze začátku jsem se u týhle trojky obávala, že mi bude vadit, jak všichni zestárli, ale nakonec to ani nebylo tolik znát. Někomu by možná mohla scházet přítomnost Hugha Granta, ale mě ani ne. Určitě se podívám znovu. 95%. (09.12.2016)

Bridget už je stará kobra a navíc je teď zbouchnutá a neví kým. Na jedné straně dokonalý milující milionář Dempsey na té druhé strohý a nesympatický (nepochopitelně pro Bridget neodolatelný) Firth. Možná až příliš dlouhé a ne tak svěží, jako bezstarostný první díl, ale pořád koukatelné a docela zábavné. (08.03.2017)

„Měníš katastrofy ve vítězství.“ Převážně úspěšný pokus natočit vkusnou romantickou komedii pro dospělé diváky, která dá zapomenout na otřesný druhý díl a zároveň vzpomenout na to nejlepší z žánrově sblížené produkce Working Title. Tvůrci se ovšem až příliš snaží naplnit velká očekávání, což se projevuje přemrštěnou stopáží (a z ní plynoucích potíží s tempem) a hraním na jistotu (např. efektní, ale ne moc efektivní zpomalené záběry nebo samoúčelné zapojování chytlavých popových písniček). Sledujeme v zásadě třetí variaci téhož příběhového vzorce, jehož naplňování je navzdory přidání nové neznámé (nenarozené dítě) od začátku do konce velmi předvídatelné. Film ovšem dokáže překvapit alespoň drobnostmi jako je vcelku věrohodné chování všech hlavních postav (Bridget konečně jedná v souladu se svým věkem), schopných reflektovat své idiotské chování (Jackova omluva za to, že lhal Markovi). Neporozumění dnešnímu světu internetových seznamek, fotografií koček připomínajících Hitlera, hipsterů a Pussy Riot sice není tak markantní jako ve filmech Marie Poledňákové, ale stejně je místy bolestivě znát, že tvůrci uvízli v jiné době a marně se snaží dohnat vlak. Nejlépe fungují časoprostorově univerzální vtipy na téma „muži vs. ženy“, z nichž si pro sebe většinu ukradla spolu-scenáristka Emma Thompson (skvělá hláška s porodem a hořící hospodou), na kterou si vzpomenete i pár dnů po projekci. Na nic moc dalšího zřejmě ne. 70% (16.09.2016)

Konečne posledný diel frašky pre ženské vyšiel z trilógie najlepšie. Na môj údiv bol scenár celkom vtipný, hlášky vydarené a dej zdobila veľmi vhodne vybraná populárna hudba. Samozrejme ide o veľmi ľahký žáner s predvídateľným koncom. Zellweger vyzerá ešte hnusnejšie ako predtým, Firth je ešte suchší ako predtým, jedine Dempsey je sympatický. Trápne divadlo ako po takej hnusnej oštare niekto ide a ešte sa s ňou vyspí, bolo už nad mieru. Rovnako aj pár bozkávajúcich sa starých buzerantov v kostole. (19.11.2016)

Neustále opakované vtípky (Bridget cupitající jako tučňák, Bridget padající do bláta, Bridget dělající ostudu v televizním přímém přenosu) jsou napotřetí už opravdu otravné. Zestárlý Colin Firth se celou dobu tvářil, jako by chtěl být úplně někde jinde, jen ne v tomhle paskvilu a Patricku Dempseymu jsem jeho nadšení (jak z Bridget, tak z nenarozeného dítěte) nespolkla ani na minutu. Navíc mě po dvou dětech štvou nepravděpodobné porodní historky o tom, jak praskne voda a během minuty naskákají hektické kontrakce a dítě se dere na svět. Takhle to opravdu nefunguje. (16.01.2017)