Šílený Max: Zběsilá cesta

Ja by som Millerovi dal Oscara za réžiu. Celkom vážne. Pol roka sa srať v africkej púšti, kde je 50 v tieni, s týmito arogantnými hercami a všetkými tými rárohami... a nakoniec z toho zostrihať taký nadupaný hypermoderný akčný film, v ktorom v dokonalej skratke fungujú aj motivácie a emócie... fakt veľký, ba priam obrovský rešpekt. (20.05.2015)

Rozhodně to není dokonalé. V druhé půli se možná až příliš zvolní tempo a ani finální smršť nedokáže vyvážit to, že první polovina je zkrátka z akčního hlediska větší nářez. Na druhou stranu se po zklidnění konečně dostane na postavy a ty jsou ve svém minimalismu a zdánlivě prostých "jdu jedním směrem" motivech naprosto perfektně vykreslené. Menším zklamáním může být i to, že Max není zdaleka tak důležitý, jak název filmu naznačuje. Ale to je už vyloženě drobnost. George Miller je každopádně frajer. Po blbnutí s prasátkem a tučňáky roztlačil herku, která mu kdysi nastartovala kariéru a dal jí tolik energie a vizuálních nápadů, že se můžou všichni ti Avengeři i rychlí a zběsilí hrdinové jít bodnout. TOHLE je pravé akční inferno, jehož soundtrack a dravé kamerové nájezdy ještě dlouho nebudu moct dostat z hlavy. Už léta se mi nestalo, abych byl na dvouhodinovém filmu a poprvé se na hodinky podíval až někdy po 90 minutách (přičemž motivací nebyla nuda, ale to, že jsem byl zvědavý, jak dlouho si tu slastnou jízdu budu ještě užívat). Těším se na druhou projekci a odvážím se tvrdit, že tak osobitou akční vizi bez kompromisů jsme tu neměli od kultovního Matrixu. (13.05.2015)

Hyperštýlová non-stop akčná jazda s úžasným drajvom a predstieraným obsahom. S postavami, ktoré definujú ich pohľady, mejkap a kostýmy. Klasik George Miller si trendy súčasných blockbusterov (prehlušujúci audiovizuál dôležitejší než dejová schéma) adoptoval do osobitej vízie postapokalyptického sveta (s ktorou nebodaj niekto iný dokáže nájst emocionálne spojenie?) a tú osadil tuctami nápaditých detailov, ktoré sú pre príbeh bezvýznamné, ale z diela ako celku robia (v spojení so spomenutým over-the-top drajvom) unikátny produkt filmovej zábavy. Detail hlavy, zdvíhajúcej sa z piesku, záberom roku. (22.05.2015)

Ne ze bych mel problem s filmem, kde se to dve hodiny rube, ale vazne v dnesni dobe staci jen tohle? V osmdesatkach to byly tri fajn akcni becka, ale dneska uz si myslim, ze by to chtelo trochu vic. Tady si vizualem a trikama hrajeme na nejaky vysokorozpoctovy postapo, ale zazdiva to nehorazne dementni pribeh o ceste nekam, kde zvrat nekdy ve dvou tretinach filmu znamena jen cestu nekam jinam, nebudu vykecavat kam, ale dementnejsi uz to snad bejt nemohlo. Celej scenar vcetne dialogu podle me nemoh mit vic nez tri A4. Nerikam, ze jsem se misty nebavil, obcas se podari nakej cool zaber, obcas je to spravne krvavy a brutalni a akce je vetsinou fajn. Jen to zacne bejt po case trochu stereotypni az otravny, triky obcas zahaprujou a hudba se moc nepovedla. Navic to zrychlovani je otravny prakticky od zacatku. Co se tyce hercu, ty jsou vicemene fajn az na jednoho, bohuzel toho hlavniho, mlcenlivej a obcas neco sislajici Hardy je na pest a to ho ani nemusim porovnavat s Gibsonem. Je sice fajn, ze se Miller na stary kolena vratil k tomu, co mu slo asi nejlip, ale dalsi dil si asi klidne odpustim. (02.04.2019)

Kinematografie velkých atrakcí a efektů to u mě nikdy neměla jednoduché, obvykle stojí na chvostu mého zájmu - tak dobře, tu a tam se i já nechám zlákat třpitivými tretkami, jak např. dosvědčuje moje hodnocení prvních Pirátů z Karibiku. Potřebuju k tomu ale smysluplný příběh a zajímavě napsané postavy. U Zběsilé cesty příběh prakticky neexistuje, motivace postav je decentně řečeno chatrná a samotné postavy pak slouží jen jako nástroj režiséra pro modelování nekončící série akčních scén a vyvolávání těch nejjednodušších emocí. Představují pouhé řídící prvky ovládání dopravních strojů, jsou útočníky a oběťmi připravenými pro zábavu publika zemřít. Mytologie načrtnutého světa je v maximální míře redukována, je zkrátka zřejmé, že režisér nepočítá s tím, že by si u jeho filmu chtěl někdo klást otázky nebo nedejbože používat mozek. Nějakou logickou strukturu byste v jím zobrazeném světě hledali marně. Zatímco u nového cirkusu vidíte tendenci stavět z nekomplikovaných akrobatických čísel zápletku, vyprávět příběh a posunout se tak směrem k divadelnímu a filmovému umění, Mad Max naopak funguje na principu klasického cirkusového představení. Akční žánr se tady zbavil všech příměsí a obnažil ve své podstatě. Mad Maxe ocení divák zaměřený na dynamiku a akci, špičkovou akrobacii a choreografii. Cílovému divákovi může snímek nabídnout výbornou kameru a přehledný střih, krásné ženy, stroje se silnými motory a adrenalin. Což není málo a chápu, že mnohé příslušníky mužského pohlaví dokáže uvést do extáze. Já ale k filmovému zážitku potřebuji mnohem víc. Celkový dojem: 30 %. (15.08.2017)