Legenda o Tarzanovi

Úplný začátek filmu bych klidně nazvala geniálním. To si říkáte, že tohle nebude jen tak nějaký film. Jenže ta genialita prostě zmizí. A pak se znovu objeví možná už jen ve dvou nebo třech scénách. Takže těch hodně povedených scén je tam stejně, jako těch, kdy se vám chce vyprsknout smíchy nad nepovedeností některých scén. Kromě místy dost odbytého scénáře je největší slabinou samotný Tarzan. Nevím, jestli to bylo špatnou volbou herce nebo měl tak zvláštně napsanou postavu, ale mě vůbec nenadchl. Chápu, vychovala ho zvířata, musel se chovat jinak, ale tohle prostě nebylo ono. Takže svaly... fajn, ty měl. Charizma žádný. Bohužel. Naopak, tím nejlepším na celém filmu byla z mého pohledu kouzelná Margot. Ta měla i zajímavě napsaný charakter a uměla to prodat. Jinak doporučuji spíš Knihu džunglí vysílanou téměř souběžně. Ta je o mnoho propracovanější a chytlavější. 3* (24.07.2016)

Ze začátku jsem byl překvapený samotným příběhem. Film totiž nenabízí klasický pohled na život Tarzana v pralese, ale začíná momentem, kdy už je Tarzan kultivovaným a spořádaným anglickým občanem s aristokratickou minulostí a chováním pravého obstarožního gentlemana. Začátek tak působí hodně dobře a vysloveně baví. Jenže po asi půl hodině se Tarzan vydá na cestu do své původní domoviny. Příběh udělá twist a vrátí se zase na začátek celého příběhu. Tarzan tak zase lítá na nekonečných liánách, v jedné ruce liánu, v druhé ruce krásnou Jane a bojuje proti kolonizátorům z Británie. V tu ránu celé nadšení začíná chřadnout a už se to bohužel nezlepší. Fajn, ale víc jak tři hvězdičky na liáně si film nezaslouží. (15.12.2017)

Tvůrce si řekl, že Tarzana zná každej tak proč ho nejebnout hned na začátku filmu už jako pana kulturního s Jane po boku a jeho zrod a naplnění jejich nehynoucí lásky nenasrat do minutovejch flashbacků, který vás pronásledujou celej film a zaručeně vás budou srát protože jich je asi tolik kolik má Tarzan chlupů na prdeli. Po celou dobu stopáže se tak pachtíte mezi přítomností a minulostí a v duchu dumáte nad tím co vás deptá víc. Když pominu Samíka Džeksnů tak nejlepší herecké výkony předváděj gorily, Tarzan vypadá jak po lobotomii, která dopadla navíc špatně a Jane se snaží celej film ukázat, že má větší kliťák než Leon ptáka a tak koukáme na jejich spory, kdy se Jane dokonce nebojí Leonovi říct, že má špatně zastřiženej knírek. Tak hustokrutopřísná je na chlapa co jí unesl a jejího Tarzíka chce sejmout. Mazec, mně třeba někdo říct, že mám špatně nalíčený oči tak z toho chytnu absolutní depresi a po hodinách brekotu spáchám sebevraždu skokem do lvího výběhu. Leon je ale tuhej parchan , takže tu neuvěřitelnou urážku přejde a spokojí se s tím, že se jen na vteřinu zasekne v chůzi...finále je plný zvířátek všeho druhu a Tarzan si neohroženě liánuje pro svou Jane k vytouženému hepyjendu zatímco Leon se na něj připravuje s krucifixem. Mno...za zvířátka a Samíka dávám dvě a třetí je za zjištění, že Tarzan vynalezl parkour nebo free running. (13.07.2016)

Kde začít? Jedinými scénami, které fungují jsou opičí flashbacky. Potom tady máme nejslaběji hrajicícho Samuela. Waltze bych taky nechal chvilku od záporáků odpočinout, přestože tady určitě nezklamal. Pokud mě něco ovšem vyloženě sere, tak pohled na svět v roce 2016 aplikovaný na příběh z 19. století. Ta politika propašovaná do podobných příběhů je neskutečně otravná. Doprdele to si Samuel nemohl ty hlášky o vymlácení indiánů, sloužení v Mexiku a můry z občanské války odpustit? Zajímá tohle vůbec někoho když jde divák na Tarzana? Ten příběh je vůbec celý nějak pofiderní. Závěrečný zvířecí nálet na město už snad ani nemůže překvapit. Tarzan dostává podle mě taky dost často na kasu. A za nejlepší jeho scénu bych označil vlakovou mlátičku. Chris Waltz si mě zase získal tím jak dbá na správnou etiketu u stolu. 50% PS: Tarzan byl v dětství mou nejoblíbenější četbou a dodnes mám doba všechny knížky, které o něm vyšly. Tenhle příběh ale stojí za starou bačkoru. PS2: Druhý nedostatek vidím rovněž v době, ve které film vzniká. Tohle jít na svět před 20 lety, divák by koukal. Jenže svou koncepcí je tohle hodně blízké komiksu a jak známo těch vzniká v současnosti asi 10 do roka. Koho tedy potom zaujme takový chlápek, který se dokáže mlátit s gorilami. (27.09.2016)

Mělo to alespoň jistý digitální potenciál, ale i ten byl zmařen. Na knihách Kiplinga a Burroughse jsem vyrostl. Čítal mi je táta. Nejraději jsem měl samozřejmě Knihu džunglí - a hlavně Mauglího a Rikkitikkitaviho a Tarzana. Tarzana jsem bral jako něco o level výš. Tam už šlo do tuhého. Tam jsem se i bál. Nejdřívě tajemné setkání s lidoopy v džungli, pak smrt Tarzanova otce pod údery vůdce smečky až po adopci Kaly, která přišla o mládě. Ten příběh bych mohl z fleku znovu odvyprávět i ty další po jeho návratu do Anglie na rodinné panství už jako Lorda Greystoke. Dříve jsem pár filmových Tarzanů viděl, ale nebylo to nic moc. začátek s vojáky postupující džunglí v čele s charismatickým záporákem Waltzem a krásnou přírodou mně opravdu nadchl. Film pak dále pokračuje ve staré dobré Anglii, kde už dospělý Tarzan žije. Po krátké nabídce, podívat se znovu do Konga, kterou dostane od S. L. Jacksona (ten už taky vezme všechno..) se vydává zpět do známých míst. Cestou se mu vybavují vzpomínky na své dětství v džungli, na smrt otce, život v tlupě i to jak potkal Jane. Tady se film s knihou začal v už celkem hodně detailech rozcházet. A bylo hůř. Nakonec jsem z toho celého měl dojem, že to celé je jen pro teenagery s 3D brýlemi na očích aby měli zážitek ze všech těch skoků skrze listoví nebo z liány na liánu... Jsem zklamán. Alespoň, že jane hrála Margot Robbie a ne nějaká opice... Dám za dva diamanty a tohohle Tarzana mi nevoďte, toho si nechte. * * (02.08.2017)