Tomb Raider

Chtěl jsem ten film mít rád, ale nečekal jsem, že to bude tak snadné. Po průměrných trailerech i reakcích ze zahraničí jsem vyhlížel spíš něco, co bude přinejlepším fajn průměr. Místo toho jsem si v kině užil regulérní pecku. Alicia Vikander je v hlavní roli téměř dokonalá. Je sympatická v dialogových scénách, jako hrdinka i jako vyděšená holka. Člověk jí věří každý úder, který schytá, každou ránu nebo pád, ale i to, že se nedá a že neustoupí, když se musí s někým porvat tělo na tělo. Fandové hry dostanou hned několik scén, které vycházejí z prvního „nového“ Tomb Raidera, ale podstatné je spíš to, že tyhle scény fungují v rámci dobrodružného filmu. Popravdě v tomhle žánru jsme nic lepšího neviděli minimálně od Mumie s Fraserem, ale možná spíš od třetího Indyho. Je to drsné, napínavé, strhující, uvěřitelné, bolavé a našlapané adrenalinem už od první akčnější scény. A až na pár malých drobností, jako jsou občas horší triky (nic hrozného) vlastně moc nevím, co tomu mám vytknout. Tu přímočarost a dobrodružství bez zbytečností okolo jsem si užil. Strašně moc. Běžte na to, ať to vydělá, protože chci dvojku! (27.07.2018)

Sympaticky civilní dobrodružství s pragmatickým záporákem "nechci ovládnout svět, chci domů a udělám proto vše" a na tupý blockbuster vůbec ne špatně uchopeným "ne až tak nadpřirozeným artefaktem". Do toho Vikanderka, která do fyzičtější (o co více neobdařené, o to více hekající a vzdychající) Lary vyloženě sedne. Sráží to však otřesně vybrané songy, násilně naroubovaná zbytečná linie na míru čínskému lidu/trhu a především střední pasáž v džungli, která je sice nejblíže videohernímu předobrazu, ale ve filmu, který jinak sází na kaskadéry a nepřepálenou akci najednou na dvacet minut vyrukovat se sérií CGI eskapád, to je na pěst. Naštěstí finální CTRL+C/CTRL+V indianajonesovská třetina od nich do značné míry opět ustoupí. (01.06.2018)

PC hru Tomb Raider jsem měl vždy v oblibě a její restart jsem očekával s napětím. Samotný výsledek mě pak sice v mnoha ohledech nebavil tolik, jako předešlé části, ovšem v případě filmu to bylo zcela opačně. Snímky s Angelinou Jolie nejsou nejstrašnější, ale je pravdou, že v nich není nic, co bych si i po letech pamatoval, resp. chtěl pamatovat. Alicia Vikander coby Lara Croft mě zaujala daleko více. Po většinu času se příběh drží nohama na zemi, z herní předlohy si bere to nejlepší, co může a celkově tak působí správně dramaticky, dobrodružně, akčně, ale i svěže. Samotný závěr, resp. únik z hrobky je už za hranou, avšak finální dojem to nekazí. Pro mě rozhodně příjemné překvapení, zvažuji i plný počet hvězdiček za dobrou a povedenou zábavu. (14.12.2018)

Alicia super a vůbec celej Londýn mě fakt bavil. Po příjezdu na ostrov mě ale iritovaly dojemný scény s fotříkem a nějak jsem se začal nudit. Do hrobky se dostali fakt jednoduše, ale tam jsem čekal alespoň pořádnou tajemnou potvoru, ducha, nebo něco. Jenže tvůrci vsadili na reálnou notu a já si přišel ošizenej. Prostě hra je o dost epičtější, než film. Ale jako mám chuť si teď koupit novýho Tomb Raidera, to jo. (25.03.2018)

Než srovnání s nepovedenými (a s desetiletým odstupem už i řádně směšnými) Angelininými hrátkami si nové pojetí zaslouží podtitul Dobyvatelé ztracené Lary. Těch skoků, hádanek, situací na samé hraně i roztodivných udělátek je tolik, že i pozvolný úvod nebo zkratkovitý rozjezd událostí na ostrově fungují v rámci archeologického dobrodružství na silně podtrženou jedničku. Je až překvapivé, jak velká tíha pak leží na samotné slečně z rodu Croftů, protože Alicia Vikander má ve svém hereckém výrazu takovou sílu, že z emocionálních scén ždímá totální maximum a ty smutnější mě díky ní k mému šoku tlačily skoro k slzám. Nebýt trochu mimo působícího Gogginse, který ze slibného a uvěřitelného slizouna Vogela nedělá nic navíc a na několika místech herecky moc nestačí, byl bych snad doskočil až na nejvyšší hodnocení. Vychytaný scénář se totiž konečně odvažuje nevymýšlet zbytečné veletoče a zkrátka jen adaptovat hru, bez zbytečného holedbání se o vymýšlení vlastní cesty, které vždy vede buď k prohře u fanoušků, u kritiky nebo u pokladen, často pak u všech tří možností. Uthaugova vize má tak nakročeno když ne k nové módě, tak alespoň k sevřené žánrové trilogii. (15.03.2018)