Tomb Raider

Nová Lara Croft je hodně fajn a svou předchůdkyni strká snadno do kapsy. Akce je zcela určitě lepší, honičky svižnější a výborně sestříhané a Alicii bych z fleku označil za momentálně číslo 1 co se týče ženské části žebříčku. Díky Vikander je novější Lara mnohem méně prošpikována sexepílem, nevyžívá se v ukazování svého šatníku a sází se nejvíc na opravdové dobrodružství ve stylu Indiana Jonese a jak dobře všichni víme, těchto filmů není nikdy dost. Každý trošku kvalitnější přírůstek je okamžitě vynesen do nebes. Jsem za podobný film moc rád. Hlavní hrdinka pořád někam a před něčím utíká a snímek poprvé zpomalí až někdy po hodince, aby závěrečných 30 minutek doklepl ve stylu Poslední křížové výpravy. Obsazení ok, režisér mě moc neříká, ale úlohu zvládl. Warneři potěšili spuštěním této série a určitě bych ocenil i pokračování. 70% (12.06.2018)

Hodně váhám mezi 3 a 4* vlastně i teď, když o tom tři hodiny po skončení filmu píšu. Jako absolutní negramot v rámci počítačových her mi bylo tradičně úplně šumák, jak moc je to hře věrné, a zajímalo mě jedině, jestli se snad poprvé v historii filmových adaptací PC blbin fakt dobře pobavím - a v tomhle ohledu jsem převelice potěšen. Tomb Raider je naprosto vyspělý dobrodružný akčňák, který dokáže zapracovat očekávané postupy a vzorce počítačových her (vývoj titulní hrdinky s postupným odkrýváním a upgradováním jejích schopností, zpomalovačky při heroických útěcích či skocích atd.) do funkčního retro příběhu, který se prokopává k závěru skrze očekávaný, ale velice sympatický řetězec těch nejmilovanějších klišé z dobrodružných bijáků převážně od Stevena Spielberga (letadlo nad vodopádem aka přívěs nad útesem ve dvojce Jurského parku; finále pod zemí aka všichni Indiana Jonesové dohromady). Krásná a přesvědčivá Vikander, charismatičtí West a Goggings, spolehlivý Junkie XL a skutečně výborný střih akčních scén.... Žádného vyloženě wow momentu se sice nedočkáme a prostě jsme to všechno už viděli v ještě lepším provedení ve zlaté éře žánru, ale takhle poctivou a zároveň zábavně hravou poctu jsem vážně nečekal a neubráním se ani prvotní spokojenosti, ani těm prozatímním čtyřem hvězdičkám... (19.03.2018)

Tak jasně, že na odpad to úplně není, ale já ho za tu nulovou snahu a invenci prostě dám. Uráží mě totiž, že někdo ještě vrazí do kin film bez pořádné akce bez aspoň špetky nápadu a bez jakéhokoliv odlehčení, který se navíc ještě tváří jako by byl lékem na rakovinu. Původní verze s Angelinou je taky kravina, ale tam si aspoň ten film na nic nehraje. Jo a viděno v Imaxu, to jenom až mi bude zase psát nějakej vocas, že jsem to neviděl.5% (15.03.2018)

Je to zajímavé coby dialog filmaře s počítačovou hrou. Aplikace videoherích principů (quick time events, bezedné propasti, nekonečná akce propojovaná cutscénami) je důkladná a zcela patrná. Uthaug se strašně moc snaží vyhnout dřívějším neduhům počítačových her a Alicia Vikander má nezpochybnitelné charisma (i když paradoxně nemá moc prostoru). Ale přes velkou sebeuvědomělost se nedaří dát dohromady funkční film, který by byl zajímavý sám o sobě, nejen prací s videoherními principy. Je hezké, že film zachází do extrému coby origin a s až fetišistickým okouzlením představuje každý pohyb, (ručkování, šplhání), kterým je Lara proslulá, ale opravdu má potěcha z toho nahradit nějakou vnitřní energii, kterou by ten film vyprodukoval? Vše, co má, je jen vztah ke hře - těžiště toho filmu leží mimo něj. A mně to nestačí. PS: Je vtipné, že filmová Lara je mnohem nezničitelnější než ta videoherní. (14.03.2018)

S výjimkou výborného rozpadajícího se letadla nad vodopádem víceméně pouťová atrakce, která sice nijak neurazí, ale ani nenadchne. Jede dost na jistotu, je hodně opatrná a v žádném případě temná/úderná/krvavá. Oproti oběma dílům s Angelinou Jolie jsme nicméně v realističtějším světě, k uvěřitelnosti přidáváme i dávku lidskosti, postavu z masa a kostí navíc táhne k maximálním sympatiím Alicia Vikander, která byla skvělým tahem. Její Lara je emocionálnější, vrstevnatější a určitě zajímavější. A zatraceně dobře se na ni dívá. Už její entrée v Londýně nabídne holku, se kterou prostě chceme strávit necelé dvě hodinky. Restart potenciální nové série se znovu točí okolo problematického vztahu s otcem, záhada je tu v podobě královny uvězněné po staletí v hrobce na tajemném japonském ostrově a podle fandů předlohy (sám jsem to nikdy nehrál) tahle verze nepatří mezi videoherní mršitele. Příběh je sice jednoduchý, ale funkční, asi nikdo nečeká zásadní dialogy a oscarový scénář, ovšem jedno podstatné chybí: tvůrci nemysleli na to, že by to mohla být i zábava. Hravost sice místy pocítíme, ale hluché scény rovněž. A není jich málo. Norský tvůrce solidního horského masakru Fritt vilt, který zdobila výborná atmosféra, Roar Uthaug nezklamal, ale ani se úplně nevytáhl. Prostě taková průměrná pohádková oddechovka. (01.06.2018)