5 Days of War

Trochu ohľadom objektívnosti filmu. Rusi tu rozhodne nie sú démonizovaní. To, čo ukazoval film, je relatívne slabý odvar toho, čo sa v praxi deje v ruských konfliktoch. Minimálne, tie dievčiny by neostali bez znásilnenia. Čo sa tíka ale druhej strany, tak tam určité provokácie boli a Saakashvili je skorumpované hovädo, ktoré uvrhlo krajinu do mizérie. Pravdivá je ale jeho prozápadná orientácia a navonok imidž reformátora. A práve inklinácia k západu bola tŕňom v oku Rusov. Pravda, tiež je, že USA sa na Gruzínsko vysrali a EU sa len veľmi pomaly a opatrne dokopala k aktivite. Otázke aké kto mal možnosti, ale túto "Game of chicken" Rusi vyhrali. Takže k filmu. Vidíme dojemný príbeh vojenského novinára, ktorý pobehuje v konfliktnej zóne a snaží zachrániť kožu sebe, iným, ale hlavne ochrániť datovú kartu s nahrávkami vojnových zločinov. Film má celkom veľa známych (aj keď druhotriednych) hercov. Ale Kilmer, Garcia, Šerbedžija, Spaech, Heather Graham a Dean Cain majú len malé úlohy. Vojenské filmy pozerám málo, (stačí mi, že sa o konfliktoch učím), takže možno budem trochu nadhodnocovať, lebo nepoznám techniky a postupy v žánry. Nechýba napätie, akcia, slušné zobrazenie konfliktu, aké také emócie, nejaké trefné hlášky a slušný záporáci. Čiže výsledné znenie? 70% a prikloním sa k vyššiemu hodnoteniu, lebo fakt nemám rád ruskú vojenskú a zahraničnú politiku. (08.01.2012)

Na nějaké dlouhé truchlení tu schází čas, protože nemilosrdné kulky lítají zatraceně často. Finský veterán Renny Harlin nechce složit zbraně a tasí další béčkovou, nutno zdůraznit sterilní podívanou, která může jen zpovzdálí tiše závidět Harlinovým vypalovačkám a klasikám žánru jakým je Cliffhanger nebo druhá Smrtonosná past. V tomhle případě děj moc neplyne, ale jen se přemísťuje z bodu A do bodu B, kdy ani jeden z nich nenabízí něco, za co by scénárista zasloužil pochvalu. Akce je dost, ale trestuhodně jí chybí ona pověstná přidaná hodnota (samozřejmě oceňuji, že vše dal Harlin do kupy za pouhých dvacet milionů dolarů, nicméně na to se historie neptá). V centru dění se pak potácí stejně jako u předchozích 12 kol (tehdy to byl John Cena) silně necharismatický hlavní hrdina. Rupert Friend, idealistický novinář bez bázně a hany, je nejenže poměrně nesympatický, ale diváka jednoduše nedonutí držet mu palce. K tomu si tvůrci vydupali všemožná objetí a plácání po ramenou, která nepříjemně zavání patosem, stejně jako závěrečná několikaminutovka vzpomínek, která je docela mimo. Neříkám, že je to celé zlé, to rozhodně ne, ale 5 Days of War jen holt divákem projde, neublíží, ale ani nic nezanechá. A Harlinovi pomalu přestávám fandit.. bohužel.. (09.11.2011)

5 Days of War je film, kterej na první pohled moc nezaujme. Podle názvu jsem čekal obyčejný válečný biják a dostal jsem úplně něco jiného. Dostal jsem inteligentně a hlavně hodně syrově pojatý pohled na moderní válku - tentokrát na konflikt mezi Gruzií a Ruskem. Dostala mě jak bravůrní technická stránka filmu - kamera, efekty, prostředí -, výborně obsazení herci, složení především z neznámých tváří a tak film působil hodně věrohodně, dalo by se říct až dokumentárně. Musím frknout 5*, protože jsem po celou dobu skoro nedýchal a pokud by byla možnost, určitě bych na to šel do kina! A palec hore musím dát i za hudbu, která byla krásná. (02.11.2011)

Tvrdý válečný film. Bez okolků ukazuje jeden z přehlédnutých konfliktů nedávné doby. Krutosti a realita soudobé války a neschopnost mezinárodního společenství s tím efektivně cokoli udělat a vlastně i nezájem Západního světa, který žije olympiadou. Nikdo nemůže tvrdit, že dnes se nekonají čistky a že se válčí podle v pravidel a na Kavkaze to neplatí v žádném případě. Film mě skvěle přenesl do zoufaltví a utrpení válečných událostí a zkazila ho jen jedna americká "happy" scéna. Přesto i to tam tak trochu patří. Aspoň kapka naděje. Jinak nadprůměrný film za 4. (13.04.2012)

Film o konfliktu mezi Ruskem a Gruzií o jižní Osetii a severní Abcházii, je jedním z mála válečných filmů, které jsem zhlédla v dospělosti, po někdejším absolvování hromadných školních akcích, které mi tento tento typ filmu „na věky” zhnusily. Porovnám s jiným filmem stejného žánru, který jsem měla tu čest vidět, s britskými Válečníky (i když to je porovnání jablek z hruškama : -)), ale co - oboje je ovoce; oba filmy jsou válečné). „5 Days” byl méně realistický a o cosi romantičtější. Trochu méně genocidy (byl to opravdu vojenský konflikt, nikoli občanská válka) a o "trochu" lepší vojenská technika (taky to bylo cca o 15 let později). Herecké výkony byly také nepochybně lepší u Válečníků. V tomto filmu novinář nebo vlastně válečný zpravodaj - Rupert Friend - a přestože se na něho moc hezky dívalo a docela dobře umí i hrát, na vše sám nestačil. Pány jistě zaujala krásná politoložka (Emanuelle Chriqui), jež se vrátila z Ameriky (ze studií) do Gruzie učit) ale jinak už vynikly jen záporné nebo téměř záporné postavy (Rusko bylo vyobrazeno jako agresor a nepřítel). Ve Válečnících byla láska (zakázaná, k vdané ženě) tak nějak jen naznačena, tady byl romantický vztah více viditelný a taky dobře skončil (typickým hollywoodským happyendem), takhle by to nebylo ani v životě natož ve válečném konfliktu (s realitou v citovém vztahu při válečném konfliktu jsme se spíše setkali ihned na začátku filmu při misi v Iráku). Přes výš uvedené jsem si "s mrazivým pocitem v zádech" při pohledu na bombardující stíhačky a letadla uvedomila, že kdyby u nás (tenkrát ještě) Sověti v roce 1968 chtěli skutečně bojovat, tak to asi vypadalo úplně jinak... (23.09.2011)