Ztracen ve vesmíru

Jsem okouzlen nebo znuděn? Příjemně překvapen nebo pohoršen počtem inspiračními zdrojů? Je to scifi nebo jen "nástroj, na vytažení syrového faktu hloubky našich emocionálních potřeb"? Reklama na Angels & Airwaves nebo reklama na nezávislou scénu a její nekonečné možnosti? Do týdne repete, abych se rozhodl:). (12.01.2012)

Takový pokus o nízkorozpočtovou Fontánu mixnutou koncem 2001: Vesmírná odysea, kde ale chybí jakékoliv zvraty, vyjití vstříc divákovi, a kde spousta myšlenek - a to často otřepaných myšlenek, spíše povrchních, než hlubokých - zabíjí spolehlivě jakoukoliv pointu. Slušná výprava i kamera, hudba mi lezla časem na nervy. Celkově až příliš sebestředný, do sebe zahleděný film, který se snaží říkat "vesmírné pravdy", a přitom selhává na tom nejjednodušším - vstřícnosti k lidem, tedy divákům. Jo, a lidi, nezapomeňte! - mějte se rádi. (17.01.2012)

Co se stane, když spojíte Vesmírnou odyseu s Fontánou a do toho přihlíží Terrence Malick? L )VE. Meditativní pocitové umění, které kromě vystříbeného vizuálu a hypnotického soundtracku nabízí i filosofické otázky a boží závěr. Nízkorozpočtovost nevadí a Gunner Wright je nesmírně charismatický člověk. __ Celkové hodnocení je důkazem toho, proč být zlý na popcornové výkaly pro ovce. (23.09.2012)

Osamocenému astronautovi v ISS na orbitě (v roce 2039, proto nebudu rýpat do přítomné gravitace) po ztrátě signálu a bez znalosti situace (3. světová?) čím dál víc hrabe, kope se do zadku a divák s ním prožívá jeho vidiny, přemítání a izolaci. A pocity marnosti, prázdnoty a NEubíhajícího času se podařilo zprostředkovat naprosto dokonale, protože už dlouho jsem se u něčeho tak strašlivě nenudil. Je to do morku kostí artové, bezdějové a "metafyzicky filosofické", vizuálně i hudebně sice pěkné, ale nikoliv lyrické či hypnotické, jenom tíživě ubíjející. (22.04.2015)

Ryzí pocitovka. Pokud jste lační po nějaké sci-fi akci, rychle si dejte odchod. Pokud čekáte pěkný, oku lahodící devadesátiminutový videoklip, tak taky zapomeňte... Love je - jak už tu někteří správně podotkli - taková ta pocitově-filosoficko-meditativní věc alá Kubrick, Malick (a možná Tarkovského Stalker) - nebo lépe řečeno pokus o něco takového. Ono to přes všechnu svou řemeslnou a atmosférickou působivost totiž působí taky trochu "nedomr(d)le". Nicméně i tak Love hodnotím hodně kladně, v závěru (už vyloženě očividná inspirace 2001) mi naběhly i ty legendární zimomravky - přičemž nutno dodat, že hlavně v důsledku hudby A&A. (31.12.2011)