Země kůlů

Nejzajímavější na tomto snímku je, že se v prvé řadě nezaměřuje na ono zlo, na zombíry, spíše je používá jako prostředek k vyprávění čehosi jiného. Zatímco se v jiném filmu dozvídáme, jak se to stalo nebo proč, a pak se jen kocháme jednotlivými akcemi, které se pak předhání v šílenostech, zde se odehrává poklidný příběh dvou ztracených v postapokalyptickém světě a ještě je nechává zaobírat se jinými problémy, než vůbec nějací zombíři jsou. Zkrátka, vyprávěcí postup je jiný, neobvyklý a to je právě to, co vás donutí si film oblíbit, nebo ho zatratit. Výtka by se našla a to zcela principiální a tou jest přeměna Roba Halforda na super upíra, kterou jsem nepochopil, ani nikdo neměl snahu o to, aby se tak stalo. To mi přišlo poněkud nepatřičné, film by se bez toho buď obešel, ...nebo takové etudě chyběla pointa. Jinak pěkná podívaná, klidně bych mohl jejich cestu sledovat další dvě hodiny. Proč ne. (13.01.2015)

Country a salutování? Napalm na takovýhle postapokalypto. Here Be SPOILERS. Jsem nešťastná z toho, že film nebyl víc absurdní/černá komedie. Film působí hodně jako dílo zanícených fanoušků a jako takový se bere velmi vážně. Obsahuje naprosto famózní záběr upíra v santovském obleku, ještě k tomu v krásném celku z profilu. Kdyby byl celý film jako Santa-upír, vřískám nadšením. Takhle jsem jenom vcelku nadšená ze spousty zajímavých detailů a přehlížím to, co vnímám jako chyby. Ovšem oceňuji, že film neskončil spásou světa. (13.04.2012)

Zametená Cesta, Kazatel bez víry, Zombieland se zašitými koutky a subjektivně dlouhé, jako noc, co trvá 30 dní.. Miroslav Krobot a Leo Messi na cestě do Nového Ráje ledního hokeje a sirupu v pár jednotlivostech sice zaujmou, ale ve srovnání s Hillcoatovou (McCarthyho) The Road, z které čiší život i uprostřed beznaděje a smrti, se Stake Land jeví jako trvale mrtvý. Škoda, množství vdechnutého života přece nikdy nezávisí na výši rozpočtu, spíše naopak.. Příště si zajdu na kus jemně krvavého žvance raději do Steak Landu.. (30.05.2012)

Další variace na téma svět po apokalypse, v rámci této škatulky je však Stake Land velmi příjemným členem. Nehraje si na film s hlubokým poselstvím, nesnaží se ani šokovat a příběh lovce ne - mrtvých a jeho mladého žáka plyne přirozeně ( přesto se spádem a akcí), a bez zbytečného vysvětlování "co, proč a jak", dál. Jediné co mi však chybělo, byla absence nějakého vyústění či finále, asi jsem očekával přece jen nějaký ten malý "šůček" ( aspoň ve finále:). (14.10.2011)

The Road mě oslovila (ne)příjemným, procítěným stylem vyprávění, ale chybělo mi více akce. The Book of Eli zase nabídla prvoligovou hereckou sestavu i slušný vizuál, ale chyběla mi vetší věrohodnost a motivace v Eliho putování. Stake Land je někde mezi. Vodováhou vybalancovaný vizuál, porce akčních scén, konstantní napětí, uvěřitelné prostředí i různorodé postavy se společným cílem, přežít. Tyto postapokalyptické road movie už se vlastně dají považovat za nově vzniklý subžánr a Stake Land mi z jeho zástupců sedl nejvíc. (02.08.2011)