Zdrojový kód

Zdrojový kód je unikátní zejména v tom, že dokáže divákovu pozornost po celých devadesát minut udržet díky nápadu pro dvacetistránkovou sci-fi povídku. Film není tak dlouhý, aby přidané žánrové vrstvy výrazně zbrzdily parádní tempo a poskytly nám tak prostor k přemýšlení nad dírami v logice. Menší rozsah Jonesovi svědčí a jestli bude dále točit namísto mamutích velkoprodukcí podobné chuťovky, vůbec se nebudu zlobit. 80% Zajímavé komentáře: Adrian, O*R*I*N, grogodil, Abiosis (22.04.2011)

Duncan Jones mě vyslyšel a po MOON přeřadil na čistě sci-fi thrillerový model (neretardovaný dramatem) navíc obohacený akcí a válcuje jak podobný ÚHEL POHLEDU, tak i ostatní z letošní minivlny chytrých sci-fi thrillerů (SPRÁVCI OSUDU, VŠEMOCNÝ). KÓD, tažený silným námětem, úvodem, závěrem, celkovou dynamikou a v neposlední řadě tradičně zářícím Gyllenhaalem, velmi dobře zaměstná mozek i zabaví, ale v době monumentálních Nolanových hříček je prostě jen za snaživého chudého příbuzného, kterého ale máte o to radši. (25.04.2011)

Je mi sympatické, že Duncan Jones prodává naprosté banality jako malé nevtíravé indie kousky, u kterých mnozí (oprávněně!) vykřikují slova o spasiteli inteligentního sci-fi, apod. U Zdrojového kódu se však nemůžu ubránit tomu, že kdyby se celá látka zpracovala jako čtvrthodinový kraťas, výsledek by byl lepší než tenhle celovečerák, který sám sobě škodí tím, jak se mermomocí snaží hrát na několika hřištích najednou (časové paradoxy, vojenské trauma, milostná linka). Navíc, hrdina má možnost zmáčknout tlačítko „load“ tolikrát, až je vám nakonec jasné, že se mu to jednou podařit musí, podobně jako když v PC hře vyrážíte poněkolikáté od stejného checkpointu a doufáte, že tentokrát už definitivně nezařvete. 3 a ½. (01.09.2011)

V současném filmu a zvlášť v žánru sci-fi se dnes už jen těžko dokáže natočit ryze originální počin, často se stává, že výsledné dílo je směsicí stylů, přístupů a nápadů známých z děl jiných, jde tedy víceméně jen o to, jak zajímavá a nápaditá směs z toho vzejde. Zdrojový kód je typickým příkladem tohoto trendu posledních let, nutno podotknout, že nadprůměrným. Máme tu dva fikční světy, z nichž jeden (zdrojoý kód) má (alespoň zpočátku) jasně předepsaná pravidla (1 relace dlouhá vždy 8 minut, odehrává se na stejném místě, ději se přibližně ty stejné věci, nicméně jednání hlavní postavy ovlivnitelné není), ten druhý skutečný (nicméně s dvojí realitou - jedna pro hlavní postavu, druhá pro všechny ostatní postavy) je nejdříve zahalen tajemstvím (vnímáno hlavní postavou, které jsou postupně dávkovány potřebné informace k pochopení souvislostí), aby byl posléze skrze fikční svět zdrojového kódu přímo konfrontován (jednak v rámci samotné funkce projektu, ale také při vytvoření paralelní reality). (21.04.2011)

Jako kdyby mě někdo stopadesátkrát vrátil do vymrzlýho skřípajícího vlaku na trase Jihlava - České Budějovice, to bych se mu na nějaké pátrání po bombě mohl z vysoka vybodnout. Ostatně, kdo by taky umisťoval trhavinu do vlaku Českých drah, že... při útočníkově smůle by stopro vybouchla, když by byl vlak prázdný, jelikož v úseku Počátky/Žirovnice - Kardašova Řečice je opět výluka a všichni frčí rozmlácenou karosou... jj, uživatelé hromadných dopravních prostředků v ČR nemusí mít strach z atentátů... zpět k filmu... vůbec jsem neřešil otázku techniky, paralel, neptal jsem se, jak je to možné a podobně... prostě jsem seděl a užíval si, jak výborný Gyllenhaal opakovaně nakládá s životem osm minut před jeho koncem. Je to zajímavé, napínavé, když se zamyslím nad údělem kapitána Stevense, tak hodně psychicky náročné, herecky poutavé, závěrem americké, ale nevadilo mi to. Duncan Jones má talent, víc takových filmů! 32 miliónů dolarů(rozpočet)/147 miliónů dolarů(výdělek celosvětově) (17.12.2012)