Generál Patton

Dost zjednodušující pohled na Pattonovo válečné tažení Severní Afrikou i Evropou. Samozřejmě, že hlavní postavou není válka samotná, ale generál, takže se místo scén bojů divák dočká spíše jeho nejrůznějších promluv a řečnění, jehož cílem je navodit dojem, že Patton byl skutečně člověk spíše 16. století. Ale zpracování filmu mně nevyhovovalo. Jednotlivé situace, jimž všem Patton vévodil, byly pospojovány bez ladu a skladu, vše bylo podřízeno jen tomu, aby byl vykreslen generálův charakter. Ale ani v tomto ohledu film nijak výrazně neboduje, protože nedojde dál, než právě k tomu, že Patton byl Don Quijotem 20. století a ve své armádě nesnesl zbabělce. Žádná výrazná psychologie ani hloubka postav neexistuje. Občasné prostřihy na aktivity německých velitelů v Berlíně ve filmu nemají žádný smysl, o ničem nevypovídají. Stejně tak filmové týdeníky, které sice poskytují určité zpestření, ale snímek by se bez nich také obešel. Z Montgomeryho se zase nesmyslně dělá šašek. A celkově je film pouhou obhajobou Vietnamské války, propagandistickým dílem. Je ale pravda, že po zhlédnutí tohoto filmu bude mít divák o Pattonovi alespoň o trochu větší přehled, než před tím. __ Já vím, že tohle není dokument, ale hraný film, přesto diváka alespoň trochu znalého vojenské historie nepotěší, že v rolích německých tanků jsou zde k vidění americké stroje M47 Patton (sic!). V rolích amerických Shermanů uvidíte zase tanky M24. (Je mi jasné, že filmaři prostě dobové tanky neměli k dispozici, a také vim, že většině diváků je to fakt jedno, ale na mě ty vojenské scény působí směšně, když vidím, jak proti sobě bojují na obou stranách americké poválečné tanky). Je dobře, že se zde alespoň několikrát mihne dvojice He-111, ale člověka to těší jen do chvíle, než si uvědomí, že nic jiného už nebude. Tyhle dva Heinkely prostě simulují veškeré německé letectvo. Žádných velkolepých vojenských scén se divák nedočká, jak naznačuje Matty - to, že se o bitvách mluví, neznamená, že je člověk uvidí. Výprava není ohromující, jak zase píše Lima, to by totiž musel mít režisér k dispozici více než dvě letadla a asi desítku tanků. ___ Poslední šance v životě! Celý svět je ve válce a já budu stát stranou? (19.04.2010)

Nadprůměrný historický velkofilm o americkém generálovi Pattonovi. Osobně mi připadá poutavější druhá část o dalších osudech George S. Pattona mladšího. Škoda, že film v televizi nevysílali dohromady. Co mě jinak zklamalo, že se tvůrci filmu omezili na jedinou větu o osvobozování Československa, ale na druhou stranu pokud by chtěli film pojmout věrohodně, museli by filmovat např. v Plzni, což jim v roce 1970 jistě nebylo umožněno. A dále mohla být zobrazena Pattonova smrt, která nastala v roce 1945, ale ta zase do hrdinského filmu příliš nezapadala. 90%. (07.05.2009)

Plně sdílím nadšení spolukomentátorů. Monumentalizující místa filmu jsou plně na místě a protože jsou velmi dopbře zvládnuta, dílu prospívají, nikoliv naopak. Vyvažují je scény, které ukazují i slabší místa pozoruhodné, svéhlavé Pattonovy osobnosti. Na titánské byronovské romantiky jeho typu mohou být velmi různé názory. Jisté je však jedno: bez nich by válka byla ostudně prohrána. Zatímco Benešovo Československo na pustošivý konflikt připraveno bylo, velké demokracie se dívaly na německé, ale i japonské a a italské bezostyšné zbrojení doslova v nedbalkách; část jejich veřejného mínění dokonce s nezastíranými krátkozrakými sympatiemi appeasementu. Za ztráty druhé světové války nesou nemalou spoluodpovědnost, byť omezenou na její mravní rozměr. Muži Pattonova typu, není-li jejich koncentrace nadměrnou, jsou spolehlivým indikátorem míry společenského zdraví. Také na tomto filmu je znát plná síla vzpomínek; nikoliv náhodou jeho odborným poradcem byl Pattonův druh Bradley. (25.08.2007)

To Avalon820: Ano George Patton někdy byl neuvěřitelně nesympatický, někdy až protivný. Velení s ním mělo velké problémy. On byl jedním z mála kdo věděl, že rudý mor bude problém a asi i jako jediný počítal s tím, že hned jak se spojenci vypořádají s Nácky, půjde se na Rusa... Jaká propaganda? Tenhle generál uměl, byl skvělý stratég, znalec techniky a uměl ji vhodně užívat. Hnal Němce od Itálie až k Plzni. Byl to originál - tak trochu neřízení střela, nosil skutečně kolťák pětačtyřicítku s perletí vykládanou pažbou a vše bral podle staré školy. Ale taky to byl borec, voják a důstojník se vším všudy kterej se nebál. A díky jemu a dalším tu dneska nehajlujeme (pokud bychom už všichni coby Slovani neprolétli komínem hned po Židech jak měl Himmler v plánu) !!! . Je velkou škodou, že se Amíci poslušně zastavili u nás tam, kde bylo určeno dohodou na Jaltě. Třeba jsme na tom teď mohli být úplně jinak. Místo bývalého pomínku v Praze na Kinského náměstí mohl na podstavci místo ruského tanku T34 stát Sherman jako v plzeňské ZOO :-). Ten by asi na růžovo nikdo neměl potřebu přetřít. Vždyť pár lehkých obrněných jednotek amerického průzkumu do Prahy proniklo už v době povstání dávno před příchodem jednotek generála Vlasova.... Ať se to někomu líbí či nikoliv, armádní generál George S. Patton je dnes historickou legendou stejně jako Napoleon. Dokonce byl po něm pojmenován americký tank M60. Tento dvojdílný film tohoto muže důstojně představuje širší veřejnosti. * * * * * (04.10.2012)

Historicko-epický velkofilm udělal z Pattona starodávného poetu, kontroverzního rebela, cholerického generála a geniálního taktika, což je v podstatě pravda, ale to, že udělal z Ameriky stroj na vítězství, to už je trošku horší. Patriotismus se nezapře. George C. Scott = George S. Patton, geniální převtělení! (20.02.2009)